Aktualizováno: 25.12.2013

Z vašich dotazů o pracovním právu a mzdách

Odpovězeno: prosinec 2012
Otázka: Dobrý den, mám Výši nezabavitelné částky ze mzdy chtěl jsem se zeptat, jak to bude pro rok 2013 - o kolik se mi zvýší výplata, když mám 14 500,- čistého výdělku? Děkuji za odpověď.
Odpověď: Dobrý den, to by záviselo na tom, jaký typ pohledávek máte a zda máte nějaké vyživovací povinnosti. Kdyby jste měl např. jen nepřednostní pohledávky a žádné vyživovací povinnosti, pak by jste měl nezabavitelnou částku ze mzdy 12130Kč.
Odpovězeno: září 2012
Otázka: Dobrý den, chtěl bych se zeptat jak je to s daněmi u studenta. Věc se má takto: mám 2 brigády, jednu dlouhodobou, která trvala přes měsíc a asi ještě bude pokračovat a potom kratší, příležitostnou, max. 7 dní do měsíce.

U té delší, finančně lépe ohodnocené sem nevyplňoval "růžový papír", ale jelikož jsem nastoupil koncem měsíce, spočítal jsem si lehce, že mi bylo strhnuto 15% (a to jen z mé hlavy, jelikož sem ani nedostal výplatnici, ale jen peníze do ruky). Tenhle měsíc už to z hlavy nedám, jelikož jsem pracoval na více místech, a ono je všude jiný plat + příplatky. Chtěl bych se zeptat, jak se mám správně zachovat, abych nepřišel o peníze, které si zasloužím. Dával jsem jim i potvrzení o studiu, ale vypadali, jako kdyby ho ani nepotřebovali, jako kdyby ho hodili do koše.

U té kratší brigády mám taktéž peníze vždy jinak, záleží oč v tu danou chvíli jde. Ale zde mi nabídli "růžový papír" a dokonce ho se mnou ochotně vyplnili. Ale řekli mi, že je lepší to mít v práci, kde si vyděláte víc peněz, tudíž jsem jim to odmítnul, že si to podám v druhé práci.

Chtěl bych se zeptat, jak teďka postupovat. Jestli musím přinést "růžový papír" do té první práce s tím, ať ho se mnou vyplní, nebo už je pozdě a měl se podat při uzavření smlouvy (podotýkám, že daná agentura to má řešený přes 2 smlouvy, nevím proč, ale mám 2 smlouvy se dvěma zaměstnavateli - podle mě právě kvůli daním). Nebo si musím podat příští rok daňové přiznání a alespoň tam mi něco vrátí. Moc se v tom neorientuji a chtěl bych alespoň vysvětlit, jak v této situaci postupovat a jestli není něco špatně.

Děkuji za odpověď.
Odpověď: Dobrý den, růžový papír neboli Prohlášení poplatníka k dani není nutné podepisovat v den podepsání smlouvy. Platí pouze pravidlo, že v kalendářním měsíci může být podepsaný pouze u jednoho zaměstnavatele. Není tedy problém to později někde zrušit a od dalšího měsíce to uplatnit jinde.

Růžový papír znamená, že se uplatňujete slevu na poplatníka, případně na studenta. Jinými slovy záloha na daň ve výši 15% je snížena o tyto slevy. Je-li podepsaný růžový papír, pak jde o zálohu na daň zálohovou.

Jestliže u zaměstnavatele papír podepsaný není, pak se jedná o daň srážkovou a i když si podáte daňové přiznání, tak takto odevzdané peníze jsou nenávratně pryč. Žádné slevy na ně uplatnit nemůžete. Takže určitě mějte ten papír u někoho podepsaný.

Co se týče slevy na studenta, tak tam jde o to, že na poplatníka je maximální měsíční sleva 2070 Kč. Takže pokud je vaše mzda menší než 10224 Kč, pak slevu na poplatníka nevyčerpáte v plné míře, pokud je někde v rozmezí 10224 - 10298 Kč, pak je výše zálohy na daň ve výši slevy na poplatníka (odvedená záloha na daň je nulová). Teprve od mzdy 10299 Kč se uplatní sleva na studenta, maximálně ve výši 335 Kč. Pokud tedy máte mzdu 10298 a nižší, z pohledu daní o nic nejde.

Pokud máte mzdu nižší než 8000Kč hrubého, pak je nutné dát potvrzení o studiu všem zaměstnavatelům, jinak jsou povinni doplatit stržením z vaší mzdy odvody na zdravotní pojištění v minimální výši. Minimální odvod je 1080 Kč, tedy 13,5%. 9% platí zaměstnavatel, 4,5% je strženo ze mzdy. Je-li mzda např. 4000 Kč a nedáte zaměstnavateli potvrzení o studiu, pak:

   Odvod zaměstnavatele: 9% z 4000Kč = 360 Kč.
   Odvod ze mzdy za vás: 4,5% z 4000 = 180 Kč
   Do minimálního odvodu chybí: 1080-360-180 = 540 Kč.

Ze mzdy se strhne 180 Kč na zdravotní pojištění a navíc částka chybějící do minima, tedy 540 Kč (Celkem 180+540). Toto pravidlo platí u zaměstnanců, kteří NEjsou studenty.
Odpovězeno: září 2012
Otázka: Dobrý den, je nějaká možnost mít daňové úlevy na vyživovanou osobu? Situace je taková že společně žijeme s přítelkyní, já mám práci, ona ne a navíc nemá nárok na podporu. Vzhledem k tomu že má nulový příjem tak vše za ní platím já. Je nějaká možnost požadovat úlevy na dani ze mzdy? Nebo úleva na sociálních srážkách ze mzdy?
Odpověď: Dobrý den, pokud nejste svoji, tak Vámi vyživovanou osobou není. Velkou roli také hraje, kde má Vaše přítelkyně hlášené trvalé místo bydliště. Pokud např. v místě bydliště, kde spolu bydlíte a kde máte trvalé bydliště i Vy, pak by byla společně posuzovanou osobou. To se sčítají příjmy při posouzení žádosti, je možné žádat např. o příspěvek na bydlení, o podporu v hmotné nouzi. Pokud máte ale průměrný plat, pak na dávky nebudete mít nejspíš nárok.

Pokud je např. přítelkyně hlášená v místě trvalého bydliště, kde rodiče, pak se pro dávky posuzují příjmy rodičů.

Můžete zkusit žádat o nějaké dávky, příspěvky, ale vyživovanou osobou není, snížení zálohy na daň můžete uplatnit pouze na děti.

Doporučuji si zjistit trvalé bydliště přítelkyně.
Odpovězeno: srpen 2012
Otázka: Dobrý den, nemůžeme se dohodnout s insolvenčním správcem na výši přednostní srážky. Mohla bych se zeptat, zda to počítám správně takto? Srážka se počítá z čisté mzdy,– tzn. 6012,- Kč – 5841,34 (nez.částka) = 170,66 (zaoukr. 168,- Kč, aby bylo dělitelné třemi), 168,- Kč/3 *2třetiny = 112,- Kč – částka srážky. K výplatě tedy bude 5 900,- + 2033,- cestovné, které se nezahrnuje do čisté mzdy.

Takto mi to vyjíždí i ze mzdového programu. Děkuji předem za radu.
Odpověď: Dobrý den, ano, takto je to v pořádku, pokud nemá nezabavitelnou částku na manželku nebo děti, a pokud nemá např. dva příjmy, kdy v prvním příjmu se počítá s nezabavitelnou částkou na jednotlivce ze mzdy a u druhého přijmu se pak s touto částkou nepočítá (to aby mu nezabavitelnou částku na jednotlivce nevyplatili zaměstnavatelé oba, tedy 2x).
Odpovězeno: srpen 2012
Otázka: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to z daněním výplat u studentů. Našla jsem si přes léto brigádu a bylo mi řečeno, že při doložení potvrzení o studiu, se mi nebude nic danit. Když jsem dostala výplatní pásku, bylo mi strhnuto 15% z výplaty daň. Chci se zeptat jak to tedy je. Zda se to musí nahlásit na úřad práce, že jsem plátcem daně, nebo jestli z toho nebudou nějaké problémy na úřadu práce, abych pak nedostala penále za zdravotní a sociální. Děkuji za odpověď.
Odpověď: Dobrý den, u všech zaměstnanců a pracovníků funguje zdaňování naprosto stejně. Existují ale drobná zvýhodnění.

To, že jste student, znamená to, že za Vás zdravotní a sociální platí škola. Jestliže vykonáváte práci na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, a Váš výdělek je nižší než vyměřovací základ (8000 Kč hrubého), pak Vám zaměstnavatel nestrhne na SP a ZP to, co schází do minima (výhoda studenta). Dále pak máte-li podepsané přiznání k dani, můžete uplatnit krom slevy na poplatníka také slevu na studenta.

Vše ostatní funguje stejně jako u nestudujícího zaměstnance. To, že Vám byla strhnuta daň, je v pořádku. Nestrhli by Vám ji jen tehdy, kdyby sleva na dani byla vyšší nebo stejná jako stanovená sleva na daň.

Na úřad práce se pochopitelně při statusu student hlásit nemusíte.
Odpovězeno: srpen 2012
Otázka: Dobrý den, jsem studentka VŠ, je mi 22let. Od r. 2012 se změnil zákon a já nikde nenašla jak se počítá daň z dohody o provedení práce. Při výdělku do 10 tis. mi účetní strhává srážkovou daň i když jsem podepsala růžový papír /prohlášení/. Nepočítá z toho zdravotní ani sociální, můžu dělat 300 hodin. Přes 10 tis. jsem nikdy neměla. Prosím poraďte mi jak se letos t.j.r.2012, daně z dohod do 10tis.počítají.Děkuji vám za odpověď.
Odpověď: Dobrý den, změny zákona se týkají především odvodů na pojištění, pro ty je limitní hranice 10tis.

Daň zálohová i srážková je ve výši 15%. Máte-li podepsaný "růžový papír", pak je vám srážena daň zálohová. Zálohová daň pro vás znamená, že můžete uplatnit slevu na poplatníka a slevu na studenta. Výše odvedené zálohy na daň je pak 15% z výpočtového základu - slevy, pokud by byl výsledek záporný, pak je záloha 0. Zálohová daň znamená, že si příští rok podáte (nebo zaměstnavatel) daňové přiznání. Daňové přiznání znamená, že se srovná to, co jste zaplatila a co jste měla zaplatit a je-li nějaký přeplatek, bude vám vyplacen.

Výše uvedený odstavec platí nezávisle na tom, jakou dohodu máte podepsanou a jaká je měsíční výše výdělku.
Odpovězeno: červenec 2012
Otázka: Dobrý večer, chci se zeptat jaka je sleva pro letošní rok 2012 pro studenta pořád je 335kč nebo se změnila? Když jsem podepsal u jedné firmy "pracovní smlouvu" a vydělal jsem si jako student celkem 12600Kč budou mi z mé výplaty strhávat zdravotní a sociální pojištění? Dal jsem jim doklad o studium a vyplnil jsem daňové přiznání.
Odpověď: Dobrý den, odvody na sociální a zdravotní pojištění vám budou strženy, protože je zaměstnavatel má povinnost odvést.

Slevu na dani můžete uplatnit na poplatníka (2070 Kč) a i na studenta (335 Kč).
Odpovězeno: červenec 2012
Otázka: Dobrý den, přítel provozuje maloobchodní činnost na ŽL. Má obchod, do kterého chodím prodávat zejména já. Ještě jsme nepodepisovali žádnou dohodu. Chtěla jsem se zeptat, zda při podepsání dohody o provedení práce nebo dohody o provedení činnosti do 300hod ročně (může to být omezeno i v Kč?) odvádí jako zaměstnavatel daň, popř. je to 15%? Nebo při těchto dohodách se daň neplatí? Nejsem již studentka. Nebo to má na starosti sám zaměstnanec?
Odpověď: Dobrý den, o daň se stará vždy zaměstnavatel (on má povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění a zálohu na daň).

V současnosti platí rovná daň - tzn. 15% srážková i zálohová, podle smlouvy a dalších věcí se liší pouze vyměřovací základ.

Ano, na oba typy dohod je třeba odvádět daň:
Při podepsaném daňovém prohlášení se odvádí zálohová daň (je možno uplatňovat slevu na poplatníka apod.)
- dohoda o provedení práce - do 10tis/měsíčně se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, daň se tedy počítá ze skutečného výdělku, nad 10tis/měsíčně je základem superhrubá mzda
- dohoda o pracovní činnosti - základem výpočtu daně je superhrubá mzda (mzda+SP zaměstnavatele+ZP zaměstnavatele)
Odpovězeno: červenec 2012
Otázka: Dobrý den, děkuji za odpověď. Chtěla bych se zeptat dále, jak se bude posuzovat zaměstnání v pracovním poměru, pokud příjem nedosáhl 2 500. U zdravotního pojištění takový příjem zakládá účast, rozhodná částka se týká pouze dohody o pracovní činnosti, avšak u sociálního, neboli nemocenského jakýkoliv příjem do 2500 nezakládá účast. Jak se tedy stanoví základ daně pro výpočet zálohy na daň? Bude to hrubá mzda do 2 500 + pojistné placené zaměstnavatelem pouze za zdravotní pojištění (9 %)?

Dále bych chtěla uvést, co se týče zdravotního pojištění a příjmu, který zakládá účast na tomto pojištění, je třeba respektovat minimální vyměřovací základ. Na kalkulátorech mzdy bývá tato skutečnost opomenuta a pojistné stržené zaměstnanci tam bývá uvedeno pouze ve výši 4,5% ze skutečného příjmu. Zaměstnanec by měl ale v takovém případě doplatit 13,5 % z rozdílu mezi minimálním a skutečným vyměřovacím základem, a to by mu měl zaměstnavatel strhnout ze mzdy. Stanovení superhrubé mzdy to ale hádám nijak neovlivní, neboť zaměstnavatel odvádí stále stejně? Projeví se to jen na pojistném strženém zaměstnanci a v důsledku toho na nižší čisté mzdě?
Odpověď: Dobrý den, ano, máte pravdu sociální pojištění musí platit jen ti, co jsou účastni nemocenského pojištění (zákon č. 589/1992 Sb., §3), přičemž povinnost být účastníkem nemocenského pojištění je pouze od výdělku 2500 Kč (zákon č. 187/2006 Sb. §6).

Domnívám se, že zákon 586/1992 Sb. §6, odst. 13 nevymezuje povinnost přičítat neexistující odvody na pojistné v tomto případě, proto bych za základ výpočtu zálohy na daň považovala pouze mzdu a odvody na zdravotní pojištění.

Co se týče povinných minimálních odvodů na zdravotní pojištění, tak způsob stanovení superhrubé mzdy je stále stejný, pokud je ale mzda menší než 8000 Kč, pak kalkulátor počítá s nižší částkou, a proto je celkový odvod menší než stanovené minimum. Kalkulátor ale nepočítá špatně, řekněme, že je správně pro určitý okruh lidí. Například pro studenty, nebo pro osoby mající dva úvazky, přičemž ten druhý dosahuje minimálně 8000 Kč měsíčně.
Odpovězeno: červenec 2012
Otázka: Dobrý den, měla bych dotaz na výpočet mzdy. Jestliže se jedná o příjem do 2 500, který nezakládá účast na nemocenském a zdravotním pojištění, např. částka 2400, zvyšuje se pak tento příjem o pojistné placené zaměstnavatelem ve výši 34 % pro výpočet zálohy na daň, tj. počítá se daň ze superhrubé mzdy nebo pouze hrubé mzdy (2400) Kč?
Odpověď: Dobrý den, pokud Váš příjem nezakládá účast na sociálním a zdravotním pojištění (např. práce na základě dohody o provedení práce), pak se záloha na daň počítá z dosaženého výdělku, tedy nikoliv ze superhrubé mzdy. Ve Vašem případě 2400,-. Maximální výše měsíčního výdělku u DPP, který splňuje tyto podmínky je do 10000,-
Odpovězeno: červenec 2012
Otázka: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zdali může zaměstnavatel srazit peníze za pojistku, kterou jsem nepodepsal a ani neviděl smlouvu?
Odpověď: Dobrý den, to zaměstnavatel nemůže. Z Vaší mzdy může srazit pouze

srážky stanovené zákonem
zálohu na daň z příjmu
pojistné na sociální zabezpečení
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
pojistné na zdravotní pojištění
zálohu na mzdu nebo plat
nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady a jiné nevyúčtované provozní zálohy
náhrada mzdy nebo platu za dovolenou


srážky stanovené soudem (exekuce)

srážky na základě dohody
dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele,
dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů podle občanského zákoníku,
dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance (sem by patřilo např. odvádění záloh na penzijní připojištění).


K úhradě členských příspěvků členem odborové organizace.

Uvedené body uvádí zákoník práce č. 262/206 Sb. v §146-147.
Odpovězeno: červenec 2012
Otázka: Dobrý den, mám prosbu, zda mi můžete zodpovědět na dotaz ohledně nároku na dovolenou na zotavenou po návratu do zaměstnání z rodičovské dovolené.

Dne 11.5.2012 můj syn dosáhl 3 let a já se další pracovní den tj,14.5.2012 vrátila do zaměstnání po čerpání tříleté varianty rodičovského příspěvku.

Mzdová účetní mi není schopná zodpovědět jaký mi vzniká nárok na dovolenou do konce kalendářního roku. Naše firma nám poskytuje 20 dnů.

Nevím jestli mám nárok jen na poměrnou část , jelikož jsme nezameškala 100 dnů, ale jen 91. Nebo na celých 20 dnů, když se předpokládá, že do konce roku odpracuji víc jak 60 dnů. Nejsem ani ve zkušební době, a mám smlouvu na dobu neurčitou. Moc děkuji za odpověď.
Odpověď: Dobrý den, z pohledu nároku na dovolenou se rodičovská dovolená nepovažuje za výkon práce. Z tohoto důvodu budete mít nárok na poměrnou část dovolené.

Za každých odpracovaných 21 dní Vám vzniká nárok na jednu 12tinu roční dovolené. Ve Vašem případě (hrubě spočítáno), budete mít v průběhu roku nárok na 7,5*(20/12) = 12,5 dne
Odpovězeno: červen 2012
Otázka: Dobrý den, měla bych několik dotazů pro ujasnění ohledně dohody o pracovní činnosti. Pokud mám ve stejné době uzavřeny dvě dohody o pracovní činnosti na 300 hodin ročně a max.výdělkem 4000kč,tak si mohu vydělat pouze 4000 kč dohromady od obou zaměstnavatelů? Pokud jsem dvě předchozí dohody o pracovní činnosti ukončila a sjednala jsem opět dohodu o pracovní činnosti s jiným zaměstnavatelem, započítávají se mi hodiny ze dvouch předchozích dohod do povolených 300 hodin? Poslední otázke je, zda 300 hodin se může odpracovat každý rok, nebo celkově 300 hodin a poté uzavřít např. práci na částečný uvazek? Předem Vám děkuji za odpovědi.
Odpověď: Dobrý den, na základě dohody o pracovní činnosti je možné vykonávat práci i v menším rozsahu než 300 hodin ročně. Může být tedy v menším i větším rozsahu.

Rozsah 300 hodin je vždy za kalendářní rok.

Z Vašeho dotazu jsem nabyla dojmu, že se ptáte na dohodu o provedení práce, která je limitovaná 300 hodinami ročně, a to u všech zaměstnavatelů dohromady.

V případě mzdy do 5000,- a Nepodepsaném Prohlášení k dani, je Vám srážena srážková mzda. Pokud je částka vyšší než 5000 nebo podepíšete Prohlášení, je odváděna zálohová daň a s podepsaným prohlášením můžete uplatnit slevu na poplatníka apod. Daň se počítá z dosažené mzdy. Pokud je mzda vyšší než 10001,-, pak se už musí odvádět odvody na pojistné a záloha na daň se počítá ze superhrubé mzdy (daň je tedy vyšší).
Odpovězeno: duben 2012
Otázka: Dobrý den, obracím se na vás s dotazem: v měsíci březnu jsem byla nemocná. Odpracovala jsem dva dny,za které jsem dostala hrubou mzdu 3210 kč a čistou 2856 Kč. Vyšlo mi,že bych měla mít čistou mzdu 5090 Kč. Ve výplatě mi nebyl započten daňový bonus na dítě 2234 kč(dítě ZTP/P). Ráda bych se tedy informovala, zda mám v tomto měsíci na daňový bonus nárok. Zbytek mzdy činí nemocenské dávky (náhrada mzdy). Předem děkuji za odpověď.
Odpověď: Dobrý den, bohužel Vám zaslaná výplata byla správná - daňový bonus může být vyplacen dle zákona č. 586/1992 Sb. §35c jen v případě, že Vaše mzda přesáhla minimum, které je 4000Kč. Vypočtení této částky vychází z minimální mzdy, která je 8000 Kč měsíčně ((8000*6)/12měsíců=4000).

§35c

(4) Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy 111) (dále jen "minimální mzda"); u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Doručeno duben 2012
Otázka: Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o upřesnění následující situace. Když jsem ukončila SŠ, tak jsem do srpna měla status "student" a sociální a zdravotní pojištění mi platil stát, poté jsem v září nastoupila na VOŠ, kterou studuji dálkově, ale nebyla jsem si jistá, zda-li to platí i pro tento typ studia, tudíž jsem volala na sociální úřad i zdravotní pojišťovnu a ptala jsem se, jestli mi to nadále platí stát. Tenkrát mi odpověděli, že ano. V lednu tohoto roku jsem nastoupila do práce, kterou vykonávám ke studiu dodnes na HPP, ale nedávno jsem se dozvěděla, že když jsem od září 2011 do ledna 2012 nevykonávala žádný pracovní poměr, tak jsem měla být nahlášená alespoň na úřadu práce, který by to sociální a zdravotní pojištění za mně platil. Tudíž se obracím na Vás a žádám Vás o radu. Předem děkuji za odpověď.
Odpověď: Dobrý den, ze zákona nemáte povinnost odvádět odvody na sociální pojištění neustále, jako v případě zdravotního pojištění. Jinými slovy Vaším aktuálním problémem je pouze zdravotní pojištění, k němuž se váže povinnost odvádět určitou částku každý měsíc.

Obávám se, že Vás svou odpovědí nepotěším. Škola, tedy vlastně stát, je poplatníkem za studenta pouze tehdy, je-li nezaopatřeným dítětem (§7 zákona č. 48/1997 Sb.). Nezaopatřené dítě je definované v zákoně č. 117/1995 Sb. v §11 a dále pak v §12 - §15, kde je uvedeno, že stát není plátcem, jedná-li se o studenta kombinovaného studia, případně studenta, který má nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Minimální měsíční odvod na zdravotní pojištění je 1080 Kč. Vy tedy pojišťovně aktuálně dlužíte 4320 Kč.
Doručeno 2012
Otázka: Mohli by jste mi prosím sdělit jaké finanční výhody u zaměstnavatele lze využít. Jinými slovy na co se exekuční srážky nevztahují?
Odpověď: Dobrý den, srážky se vztahují na vše, co je dáno soudem, na všechny takové pohledávky. Nevztahují se tedy na pohledávky, které nejsou určeny soudem, pokud Vy sám neuzavřete dohodu se zaměstnavatelem, aby Vám něco dalšího strhával. Doslova dle zákoníku práce platí:

§147

(1) Zaměstnavatel je oprávněn srazit zaměstnanci [§ 146 písm. a)]
a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
c) zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,
d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
e) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo, a náhradu mzdy nebo platu podle § 192, na niž zaměstnanci právo nevzniklo.

(2) Výkon rozhodnutí (exekuce) nařízených soudem, soudním exekutorem51), správcem daně52), orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku53) se řídí zvláštním právním předpisem54).

(3) Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy [§ 146 písm. b)].
Doručeno 2012
Otázka: Dobrý den, prostudoval jsem informace na vašich stránkách a zajímalo by mne, jakým způsobem se správně vypočítává mzda při čerpání dovolené v případě, že má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele (státní instituce, univerzita) dvě (HPP+DPP) nebo i více smluv (úvazky 0,5+0,5, popř. 0,5+0,25+0,25) navíc s různým počtem dnů dovolené (8 resp. 4 týdny, popř. 8/4/4 týdny).

Jedná se o průměrný výdělek za předchozí čtvrtletí vyplacený
a) celkem ze všech smluv u tohoto zaměstnavatele, nebo
b) se průměr počítá u každé smlouvy zvlášť, nebo
c) je to na vůli zaměstnavatele?


V případě, kdy jsou smlouvy vázány na jiný zdroj financí (např. státní granty) a jen na jedné z nich se vyplácejí odmněny, které celkovou průměrnou mzdu navyšují, by se totiž u případu a) vyčerpávalo více peněz (a to nepredikovatelné množství) i z jiných zdrojů, než je možné z daného zdroje vyplatit.
Je tato skutečnost ovlivněna v případě, že zaměstnanec chce čerpat dovolenou jen na jedné ze smluv (což při různých počtech dnů dovolené a rozložení pracovní doby na různých smlouvách je jednoznačně nutnost)?
Jak je to v případě služební cesty, týkající se jen jedné ze smluv? Je např. možné současně čerpat v rámci jedné smlouvy dovolenou a v rámci jiné být na pracovní cestě (ať už je to jakkoliv hloupé)?
Odpověď: Dobrý den, výslovné znění v zákonech jsem nenašla, ale z logiky věci jde o různé smlouvy, tedy různé písemně upravené vztahy, byť v nich figurují stejné osoby. Proto se budou nároky na dovolenou posuzovat zvlášť, tedy správná varianta je b). Stejný závěr najdete např. na: http://www.pracovniradce.cz/mzdysk/vznik-zmeny-skonceni-pp/610-dovolena.

Dle mého názoru čerpání dovolené jen z jednoho úvazku je na domluvě. Na druhou stranu není problém si vzít dovolenou na týden na všech úvazcích, pak by Vám z 0,5 úvazku byl proplacen týden dovolené, což by odpovídalo 20 hodinám a ze čtvrtinových úvazků také týden dovolené, což by odpovídalo vždy 10 hodinám. Tedy celkově by byla náhrada za dovolenou v každém úvazku z jiného přijmu a pokrývala by 20 + 10 + 10 hodin. (Např. v případě jednoho dne by to bylo 4 + 2 + 2).

V každém úvazku je nárok na minimálně 4 týdny dovolené (ze zákona), rozdíl je pouze v délce "pracovního dne", který je nahrazován.

U otázky služební cesta/dovolená si myslím, že je to opět na dohodě a ačkoliv to může působit jakkoliv, ve volném čase máte právo dělat cokoliv. I pracovat jinde.
Doručeno 2012
Otázka: Dobrý den, omlouvám se, že takto reaguji a ptám se, ale potřebovala bych objasnit problematiku ohledně exekucí a jejích výpočtu.
Popíši Vám situaci: pracovník má přednostní pohledávku. Pokud pracovník nemá žádnou vyživovanou osobu, pro výpočet pak jeho nezabavitelná částka činí 8.762,- Kč. Vy uvádíte 8.764,- Kč. Dle mého názoru částku 8.762,- Kč zaokrouhlím na celé koruny dolů na číslo dělitelné třemi (dle zákona) zbudou 2, Kč. Tyto 2 ,- Kč přidám ve prospěch zaměstnance. Nevím ale na základě čeho, na základě jakého § se takto postupuje? Předem děkuji za odpověď.
Odpověď: Dobrý den, věc spočívá v tom, že zákon přesně definuje, kam a proč se odvádí třetiny a částka srazitelná bez omezení. Jinými slovy je přesně definováno, na jaké pohledávky v jaké výši jsou určeny které peníze. Zákon o zbytku po zaokrouhlení (tedy 1 nebo 2 koruny, záleží na zákonem předepsaných částkách pro aktuální rok) nehovoří. Jinými slovy neříká, že se mají srazit a někam odvést, logicky tedy připadnou zaměstnanci.
Doručeno 2012
Otázka: Dobrý den, potřebovala bych informaci ohledně podpory v nezaměstanosti. K 31.07.2012 mi končí rodičovská dovolená, když nastoupím na úřad práce z čeho mi bude vypočítána podpora? Až doposud jsem stále zaměstnána a k 31.07 budu muset dát výpověď dohodou,abych se mohla postarat o dítě. Kdybych nastoupila zpět do zaměstnání a poté dala výpověď, kolik bych musela odporacovat hodin nebo dní, aby mi byla podpora vyplácena ze mzdy? Děkuji za informace.
Odpověď: Dobrý den, nejdříve bych se ještě zmínila o tom, že dostanete-li odstupné, pak Vám bude začátek pobírání podpory v nezaměstnanosti posunut (viz. §44a zákona č. 435/2004 Sb.).

Posuzují se poslední dva roky, během kterých je potřeba splnit 12 měsíců důchodového pojištění. Náhradní dobou je také rodičovská dovolená. Protože ale z této doby nelze počítat podporu v nezaměstnanosti z průměrné mzdy, platí ustanovení §51: "Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu."

Výše podpory platná v prvním čtvrtletí 2012 je pro první dva měsíce 3679 Kč měsíčně, další dva měsíce 2944 Kč a zbývající měsíc 2698 Kč měsíčně. Osobně bych doporučila domluvit se zaměstnavatelem na například měsíci práce, kdy Vám zvýší plat, aby se navýšila následná měsíční podpora v nezaměstnanosti. Nenašla jsem podmínku omezení nutné délky práce. Způsob výpočtu podpory v nezaměstnanosti najdete na stránce Výše podpory.

Průměrný výdělek, pro účely podpory v nezaměstnanosti, najdete na stránce Průměrný výdělek.
Doručeno 2010
Otázka: Dobrý den, Chtěl bych se zeptat – momentálně jsem 2 roky podnikatel, jeden z vlastníků s.r.o. Pokud by s.r.o. zkrachovalo a nenajdu práci, za jakých podmínek mám nárok na podporu v nezaměstnanosti? (celých 15 před tím jsem byl zaměstnancem) Děkuji za odpověď.
Odpověď: Dobrý den, nárok na podporu vzniká v případě, že v době přihlášení do evidence uchazečů o práci máte během posledních tří let odpracováno nejméně 12 měsíců (zaměstnání nebo jiná výdělečná činnost, která zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) a v případě vlastnění živnostenského oprávnění musí být toto oprávnění pozastaveno. Pak vzniká nárok na podporu.
Doručeno 2010
Otázka: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na výpočet dovolené. Mám uzavřen pracovní poměr na dobu určitou do 31.7.2010. Jsem těhotná a termín porodu je stanoven na 15.6.2010. Nástup na mateřskou je 6-8 týdnů předem. Chtěla jsem se zeptat na kolik dnů dovolené budu mít nárok, když roční dovolená v naší organizace činí 25 dnů a prac.poměr mi končí k 31.7.2010. Mám nárok na dovolenou do 31.7.2010, tj. 14,5 dne nebo pouze do nástupu mateřské dovolené, tj. do 20.4. (tj.6 dnů) nebo 4.5.2010 (tj.8 dnů dovolené)? Děkuji za odpověď.
Odpověď: >Dobrý den, nárok máte na dovolenou za dny až do dne 31.7.2010, protože mateřská dovolená se pro účely dovolené považuje za výkon práce - zákoník práce §216. Jiná situace by byla, kdybyste nastoupila na nemocenskou, ta by pro stanovení počtu dnů dovolené jako výkon práce brána nebyla.
Doručeno 2010
Otázka: Dobrý den, obracím se vás s následující prosbou. Od 10.4.2010 mi vznikl nárok na starobní důchod, chtěl bych ale v současném zaměstnání pokračovat až do 31.1.2011. Může mi být zpětně od 10.4.2010 vyplacen důchod nebo musím k uvedenému datu odejít do důchodu a se zaměstnavatelem uzavřít novou pracovní smlouvu? Děkuji.
Odpověď: Dobrý den, o důchod je nutné zažádat. Dosahujete-li důchodového věku, nebude Vám automaticky důchod vyplácen. Ve svém zaměstnání můžete pokračovat a zažádat si o důchod kdykoliv později s tím, že díky každým dalším 90 dnům po onom datu v práci se Vám bude zvyšovat procentní výměra důchodu.
Doručeno 2010
Otázka: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kdo rozhoduje o tom, zda za práci přesčas nařízenou zaměstnavatelem bude vyplacena mzda nebo bude poskytnuto náhradní volno.
Odpověď: Dobrý den,
v zákoníku práce se uvádí toto:

§ 114

Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas
(1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
(2) Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle odstavce 1.

Jinými slovy Vám přednostně náleží příplatek, pokud se nedohodnete jinak. Nebude-li dodržena tříměsíční či dohodnutá lhůta, musí Vám být ale vyplacen příplatek.
Doručeno 2009
Otázka: Jsem účetní TJ xxx. Provádím exekuční srážky ze mzdy naší zaměstnankyni. K výpočtu nezabavitelné částky používám kalkulačku z vašich internetových stránek, což mi nesmírně ulehčuje práci. Od července tohoto roku se v kalkulačce objevila volba k zaškrtnutí a to

- nezapočítávat základní nezabavitelnou částku na jednotlivce.

Můžete mi vysvětlit, v jakém případě se tento pokyn má zahrnout do výpočtu (označit) a dle jakého zákona. Nepodařilo se mi zjistit, kdy se základní nezabavitelná částka nezapočítává. Děkuji.
Odpověď: Dobrý den, tato možnost se zaškrtává např. v případě, kdy je zaměstnancem důchodce, jemuž se ony exekuce provádějí z důchodu, tam už je nezabavitelná částka jednou započítaná a tudíž se s ní při exekuci na mzdě s touto částkou již nepočítá.

Tato kolonka je založena na zákoně č. 99/1963 Sb.:

§ 298

(1) Nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část základní částky (§ 278) nemají srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části základní částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část základní částky má každý plátce mzdy srážet. Soud může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali.

Je tam tedy uvedeno slovo "část" základní částky, kterou nemají srážet, což odpovídá například příkladu výše.
Doručeno 2009
Otázka: Dobrý den, zaměstnanec má pracovní poměr na dobu určitou do 31.12.2009. Po oznámení, že smlouva mu nebude prodloužena si přinesl neschopenku od 28.12.2009. Je zaměstnavatel povinen platit celých 14 dnů neschopnosti nebo jenom do 31.12.2009?
Odpověď: Dobrý den, ze zákoníku práce §192 vyplývá, že zaměstnanci po 31.12.2009 náhrada mzdy nepřísluší. Zákon říká: "přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny". Vzhledem k tomu, že zaměstnanec ty dny už nemá pracovní, není mu co nahrazovat.
Doručeno 2009
Otázka: Dobrý den, rád bych se zeptal na informaci z Vašich stránek ohledně "náhrada mzdy za dovovlenou ve výši průměrného výdělku" za předcházející čtvrtletí na: http://www.vyplata.cz/vyplatamzdy/prumernyvydelek.php (dost mě udivilo, že předmět dotazu nemohu na Internetu nikde nalézt....)

Dotaz zní, zda a jak se do čtvrtletní průměrné mzdy započítávají čtvrtletní/roční bonusy, třinácté platy apod., skutečně obdržené v předmětném období. Pokud je jediná mimořádná odměna v roce "třináctý plat", pak je nejvyšší náhrada za dovolenou vždy v 1. čtvrtletí roku.
Odpověď: Dobrý den, na základě zákoníku práce, se domnívám, že se do hrubé mzdy započítávají i bonusy:

§353

Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

Z toho tedy vyplývá, že v 1. čtvrtletí je náhrady mzdy skutečně nejvyšší.
Doručeno 2009
Otázka: Dobrý den, příklad - hrubá mzda za 1/Doručeno 2009 je 24.818 Kč, tzv. superrubá mzda mně přesně vychází 33.257 Kč a tu zaokrouhlím na 33.300 Kč a z ní počítám daň. Dotaz - je to správně ? Jsem v rozporu s naší mzdovou účetní, která tvrdí, že daň se počítá z 33.257 Kč a roční vyúčtování daně také.. Děkuji
Odpověď: Dobrý den, v §38h zákona 586/1992 Sb. O daních z příjmu je v odstavci 2 řečeno:

(2) Záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí 15 %.

Takže vaše účetní nemá pravdu.
Doručeno 2009
Otázka: Jsem starobní důchodce, budu mít smlouvu o pracovní činnosti, bude mi stržena i nějaká daň?
Odpověď: Dobrý den, daň se sráží z každého příjmu. Záleží však na výši dosaženého příjmu, zda vypočtená daň je vyšší než snížení daně na poplatníka. Pokud budete mít příjem např. 10.000 Kč, pak bude vaše superhrubá mzda činit 13.400 Kč. Z ní se vypočte daň 15%, tj. 2.010 Kč.

Pokud nebude mít podepsané daňové prohlášení, tak Vám těchto 2.010 Kč ztrhnou z výplaty. Pokud budete mít podepsané daňové prohlášení, pak se uplatní dle zákona sleva na poplatníka ve výši 2.070 Kč, která je větší než vypočtená daň a ve svém důsledku pro vás bude daň nulová.

Pokud byste měl vyšší příjem a vypočtená daň by byla např. 5.000 Kč, pak po slevě vám z výplaty za daň srazí pouze 5.000 - 2.070, tj. 2.930 Kč.
Doručeno 2009
Otázka: Dobrý den, měla bych dotaz týkající se ročního zúčtování daně. V polovině loňského roku jsme si s manželem pořídili prostřednictvím úvěru ze stavebního spoření rodinný domek. Od stavební spořitelny mi začátkem tohoto roku přišlo potvrzení, jakou částku jsem k 31.12.2008 zaplatila na úrocích. Tuto částku bych si chtěla zahrnout do RZD, ale dozvěděla jsem se, že pokud zatím nemáme v domě trvalé bydliště, nemůžu si odpočet uplatňovat. Mohu si tedy odpočet uplatnit nebo ne? Pokud to není možné vzhledem k tomu, že v domě ještě trvale nebydlíme a budeme se stěhovat někdy během dubna, května 2009 bude tedy možné si potom úroky uplatnit zpětně při dalším zúčtování daně i za rok 2008 nebo se může uplatnit odpočet až od doby, kdy budeme mít v domě trvalé bydliště?
Odpověď: Dobrý den, nevím jak přesně je realizováno vaše stavební spoření. V zákoně 586/1992 Sb. O daních z příjmů jsou v § 38k přesně definovány podmínky uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně a v následujícím paragrafu 38l je pak definován způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně. Doporučuji, abyste si pročetli tyto dva poměrně obsáhlé paragrafy a našli tam, co se Vás konkrétně týká. Nenajdete-li to tam, tak jinde to nebude.
Doručeno 2009
Otázka: Dobrý den. Obracím se na Vás s prosbou o radu. Mám sepsanou pracovní smlouvu se zaměstnavatelem a k ní mám vyhotoven dodatek k pracovní smlouvě. V dodatku k pracovní smlouvě je doslova napsáno: Mzdové podmínky jsou stanoveny platebním výměrem, který je nedílnou součástí pracovní smlouvy (podepsáno zaměstnavatelem a mnou). Může zaměstnavatel bez dohody se mnou, snížit větší čas mzdy za odpracované dny v měsíci. Zaměstnavatel udává důvod - ekonomická krize a nižší zisk firmy. V platebním výměru nejsem na zisku firmy nijak zainteresován, jelikož vykonávám dělnickou profesi.Práci odvádím včas a v patřičné kvalitě. Je tedy platební výměr takto sepsaný, opravdu nedílnou součástí smlouvy, nebo ne? Domnívám se, že ano protože je to takhle písemnou formou sepsáno. Prosím poraďte.
Odpověď: Z vašeho dotazu mi není jasné, zda platební výměr je přímo součástí pracovní smlouvy nebo výše mzdových tarifů je součástí vnitřního předpisu či kolektivní smlouvy vašeho zaměstnavatele. V každém případě se mi však zdá silně nekorektní postup vašeho zaměstnavatele. Není možné jen tak snížit mzdu, pokud jste odpracoval všechnu dobu, kterou jste měl v potřebné kvalitě práce. Jelikož však neznám názor druhé strany (zaměstnavatele), tak se nemohu jednoznačněji vyjádřit. Je třeba také možné, že část vaší mzdy je podmíněna hospodářským výsledkem zaměstnavatele a tato část mzdy může být krácena až na nulu. Pro přesnější rozhodnutí je potřeba mít k dispozici přesné podklady od obou stran sporu.
Doručeno 2009
Otázka: Dobrý den, měla bych dva dotazy a to na školení kontra pracovní doba a přestávky v práci. 1. Ráno v 6.00 hodin začíná pracovní doba ve 13.00 hodin začíná školení, které platí zaměstnavatel a na které jsem byla zaměstnavatelem vyslána. Školení trvá do 18.00 hodin. Spadá doba školení do pracovní doby? Vzniká mě i nárok na zaplacení přesčasových hodin? 2. První přestávku v práci čerpám po šesti hodinách, pracovní týden mám 40ti hodinový, některé dny ale musím oddělat 12. až 16. hodin. Když mám první přestávku po šesti hodinách, kolik se mě bude odpočítávat na přestávky, když odpracuji 12., 13., 14., 15. hodin?
Odpověď: Dobrý den.

1. Zákoník práce uvádí následující:

§205

Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia Účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu (§232).

Na základě tohoto zákona se domnívám, že by Vám zaměstnavatel měl proplatit pouze to, co spadá do pracovní doby a že Vám nárok na proplacení přesčasu nevzniká.

2. Dle zákoníku práce:

§83

(2) Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin.

Zákoník práce o přestávkách říká toto:

§88

(1) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první.
(2) Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut.
(3) Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby.
(4) Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.


Vzhledem k tomu, že dle zákoníku práce máte mít směnu nejdéle 12-ti hodinovou, tak Vám na Vaši otázku nemohu odpovědět. V každém případě platí, že by přestávka měla být po 6 hodinách nepřetržité práce.
Doručeno 2009
Otázka: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda lze měnit nárok dovolené během roku. Řešení této problematiky jsem zatím nikde nenašla. Př. K 1.1.2009 byl nárok na celoroční dovolenou přiznán dle kolektivní smlouvy ve výši 5 týdnů (1 týden navíc v podnikatelské sféře). Lze v rámci úspor. opatření změnit celoroční nárok např. k 1.5.2009 na 4 týdny.
Odpověď: Dobrý den, na 1 týden dovolené navíc není právní nárok. Pokud ho zaměstnavatel poskytne ve vnitřním předpisu nebo v kolektivní smlouvě, pak na něj máte nárok. Nikde není zakázáno vnitřní předpis či kolektivní smlouvu k libovolnému termínu měnit ať k lepšímu či horšímu pro zaměstnance. Na změně kolektivní smlouvy se však musí domluvit s odboráři. Pokud šel váš zaměstnavatel touto cestou, tak je dle mne vše legální.
Doručeno 2009
Otázka: Dobrý den, mám velkou prosbu, ze kterých měsíců se vypočítává průměr na dávky od úřadu práce? Můj pracovní poměr na plný úvazek byl ukončen dohodou k 31.5.2009 Z čeho se vypočítává tato částka?
Odpověď: Dobrý den, podpora v nezaměstnanosti se obecně vypočítává z příjmů za poslední kalendářní čtvrtletí. Což ve Vašem případě znamená, že se Vám bude vypočítávat z příjmů za leden až březen.
Doručeno 2009
Otázka: Dobrý den, Mám dotaz ohledně dovolené.Dcera pracuje u zaměstnavatele,který ji zaměstnává na tzv dlouhý a krátký týden.Jeden týden Po - Út-Pá - So - Ne,druhý týden St-Čt. Jaký má v tomto případě nárok na dovolenou? Kolik dní. Zaměstnavatel jim dovolenou nějakým poměrem krátí a zaměstnanci ani nevědí,na kolik dní dovolené mají nárok. Je na toto nějaký vzorec,podle kterého se dá dovolená vypočítat?
Odpověď: Dobrý den, v pracovní smlouvě vaší dcery by měla být uvedena týdenní pracovní doba. Z té vyplývá průměrný počet hodin denně, které by měla odpracovat za delší časové období (dejme tomu za 2 týdny). Pokud si bere dovolenou tak se za každý vybraný den počítá průměrný počet hodin, který by měla odpracovat. Samozřejmě že ve většině případů si nelze vybrat dovolenou tak že odpadlé hodiny za dobu dovolené budou přesně odpovídat počet dnů dovolené krát průměrný počet hodin, protože nějaké hodiny budou přebývat nebo chybět oproti přesnému průměru. Tyto odchylky by se měly sledovat a při příštím vybíraní dovolené zohlednit. V optimálním případě by neměly překročit více než půl pracovního dne. Někdy se také může stát, že např. za jednu 12 hodinovou směnu se přidělí 2 dny dovolené, aby výše uvedené bylo splněno.
Doručeno 2009
Otázka: Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. K 31.3. jsem přestala být student (ale od září již opět možná budu studovat) a tak abych nemusela platit zdravotní pojištění, zaevidovala jsem se dočasně na úřadu práce, s tím že si mohu přivydělat měsíčně max. 4000 Kč. Teď mám nabídku práce na DPP, ale měsíční odměna by činila asi kolem 7000 Kč. V případě, že bych tuto nabídku přijala a odhlásila se z úřadu práce, kolik bych musela platit měsíčně na zdravotní pojištění? Protože jsem si našla, že při DPP zaměstnavatel zdravotní ani sociální za zaměstnance neodvádí.
Odpověď: Dobrý den, je-li osoba zaměstnaná na základě DPP, pak za ni skutečně není odváděno zdravotní ani sociální. Vzhledem k tomu, že by za Vás po danou dobu nikdo neplatit ZP, budete si jej muset hradit sama. Výše odvodu na zdravotní pojištění je ve výši 13,5% z hrubé mzdy a je-li mzda nižší než minimální, pak se odvod počítá z minimální mzdy. Minimální odvod tedy je (a to i ve Vašem případě) 8000 * 0,135, což tedy znamená 1080Kč za každý měsíc.


Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím