Aktualizováno: 28.12.2015

Výše náhrady mzdy při pracovní neschopnosti

Zákonem stanovená (základní) výše náhrady mzdy:

  1. při dočasné pracovní neschopnosti:
    • za prvé 3 pracovní dny (směny) náhrada mzdy nepřísluší,
    • od 4. pracovního dne (směny) náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku
  2. při karanténě:
    • za prvé 3 pracovní dny (směny) náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku,
    • od 4. pracovního dne (směny) přísluší náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

Pro počítání počátku a konce období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a pro stanovení pořadí jednotlivých směn v rámci tohoto období platí tyto zásady:

  1. Období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) pravidelně začíná v den vzniku pracovní neschopnosti (nařízení karantény), s jedinou výjimkou, kdy pracovní neschopnost vznikla ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, neboť v takovém případě počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy až následujícím kalendářním dnem. Vznikne-li pracovní neschopnost ve svátek nebo v den, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou, počítá se období 14 kalendářních dní od tohoto dne.
  2. Období prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) končí vždy uplynutím 14. kalendářního dne ve 24.00 hodin.
    • Pro určení pořadí jednotlivých pracovních dní (směn) v rámci období prvních 14 kalendářních dní se vždy vychází ze zaměstnavatelem předem stanoveného rozvržení týdenní pracovní doby do směn (z harmonogramu směn).
    • Prvou směnou v rámci období 14 kalendářních dní je pro účely náhrady mzdy vždy ta směna nebo její část, kterou zaměstnanec po vzniku dočasné pracovní neschopnosti (nařízení karantény) jako prvou zcela nebo zčásti neodpracoval.
    • Poslední směnou v rámci období 14 kalendářních dní je pro účely náhrady mzdy vždy ta ze stanovených směn, která jako poslední zcela nebo zčásti zasahuje do uvedeného období a kterou zaměstnanec z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zcela nebo zčásti neodpracoval. Přechází-li směna ze 14. na 15. kalendářní den, je relevantní z hlediska náhrady mzdy pouze ta její část, která připadá na 14. kalendářní den – tedy od začátku směny v tento den do 24.00 hodin tohoto dne.

Výpočet náhrady mzdy => spočítat

Výše náhrady mzdy se stanoví z průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného pro pracovněprávní účely podle § 351 a násl. ZP. Průměrný výdělek se tedy zjišťuje jako průměrný hrubý hodinový výdělek dosažený zaměstnancem v rozhodném období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí (u konta pracovní doby 12 měsíců bezprostředně předcházejících vyrovnávacímu období). Vychází se tedy ze stejného průměrného výdělku, který zaměstnavatel používá pro stanovení například náhrady mzdy nebo platu při jiných překážkách v práci, pro dovolenou nebo pro příplatky.

Průměrný hrubý hodinový výdělek se pro účely náhrady mzdy dále upraví jeho redukcí, a to obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského, tedy pomocí hodinových redukčních hranic odvozených z denních redukčních hranic pro nemocenské. Hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy se stanoví tak, že se denní redukční hranice pro nemocenské vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře nahoru. Redukční hranice pro nemocenské na příslušný kalendářní rok se vyhlašují ve Sbírce zákonů sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí vždy ve 2. pololetí.

Výše redukčních hranic (RH) pro rok 2016 činí:

  RH  pro nemocenské (denní)  x 0,175  pro náhradu mzdy (hodinové)  
I.901 Kčx 0,175157,68 Kč
II.1 351 Kčx 0,175236,43 Kč
III.2 701 Kčx 0,175472,68 Kč

Pomocí navýšených hodinových redukčních hranic se upraví zjištěný průměrný hodinový výdělek (PHV) stanovený pro pracovněprávní účely. Postupuje se tak, že z PHV

  • do výše první RH se započte 90%,
  • z částky PHV přesahující první RH, nejvýše však do druhé RH se započte 60%, a
  • z částky PHV přesahující druhou RH, nejvýše však do třetí RH se započte 30%,
  • k částce, která přesahuje třetí RH se nepřihlíží.

Poněvadž ZP kromě způsobu zaokrouhlení redukčních hranic (§ 192 odst. 2) a zaokrouhlení mzdy nebo platu (§ 142 odst. 2), resp. náhrady mzdy nebo platu (§ 144) jiné případy zaokrouhlování neupravuje, neexistuje ani opora pro jakékoli průběžné zaokrouhlování při výpočtu náhrady mzdy v jednotlivých krocích (tj. při provádění redukce PHV a při výpočtu procentních sazeb hodinové náhrady mzdy). Proto lze jen doporučit, aby při redukci PHV zjištěné dílčí částky 90 %, 60 % a 30 % byly vypočteny s přesností na čtyři desetinná místa.

Součet těchto dílčích částek pak představuje upravený (redukovaný) hrubý PHV (RPHV), z něhož se již přímo vypočte hodinová náhrada mzdy náležející při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) od čtvrtého pracovního dne (směny) vynásobením koef. 0,60 (tj. 60 % z RPHV); popř. též pro hodinovou náhradu mzdy, která přísluší při karanténě již také za první tři pracovní dny (směny).

Hodinová náhrada mzdy se násobí počtem neodpracovaných hodin za pracovní dny (směny), za které zaměstnanci náleží náhrada mzdy z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Vypočtená částka náhrady mzdy k výplatě se zaokrouhluje na celou korunu nahoru.



TIP: Výpočet čisté mzdy 2016
Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím