Aktualizováno: 16.02.2015

Žádost o uspokojení mzdových nároků

Žádost může zaměstnanec podat na předepsaném formuláři nebo v jiné písemné podobě, a to u kteréhokoliv úřadu práce. Pokud žádost obdrží úřad práce, do jejíž kompetence nespadá její vyřízení, postoupí ji neprodleně místně příslušnému úřadu práce.

Za uplatnění mzdového nároku se považuje den doručení písemné žádosti zaměstnance kterémukoliv úřadu práce. K žádosti zaměstnanec doloží doklady, které prokazují dobu trvání jeho pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti v rozhodném období. V žádosti zaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, dobu, za kterou je požaduje, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody podle zvláštních právních předpisů. Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Na internetových stránkách MPSV jsou k dispozici formuláře Žádost o uspokojení mzdových nároků a formulář Doložení mzdových nároků zaměstnance, které je možno stáhnout, vytisknout, vyplnit a předat příslušnému úřadu práce.

Pokud mzdové nároky bude uplatňovat zaměstnanec, který se nezdržuje v ČR, je povinen zvolit si v ČR zástupce pro doručování písemností a tuto skutečnost spolu s číslem účtu vedeným u peněžního ústavu sdělit úřadu práce při uplatňování mzdových nároků. Toto ustanovení se vztahuje na všechny osoby, kterým by nemohl úřad práce z důvodu neexistence trvalé adresy na území ČR zaslat přiznané finanční prostředky.

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 měsíce rozhodného období. Doba 3 měsíců se počítá zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkursu. Pokud však zaměstnavatel v některém z posledních měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkurzu vyplatil zaměstnanci mzdu v plném rozsahu, nemusí se v takovém případě jednat jen o poslední 3 měsíce a ani o 3 měsíce na sebe bezprostředně navazující, ale zaměstnanec může požádat o jiný (bezprostředně navazazující) měsíc, ve kterém mu nebyly přiznány mzdové nároky v plné výši.

Úřad práce může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období 1 roku pouze jednou, a to i tehdy jestliže mzdové nároky nebyly zaměstnanci na základě jeho předchozí žádosti přiznány v plné výši.

Jestliže však zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o splátkovém kalendáři s tím, že souhlasí s prodloužením splatnosti dlužných mzdových nároků, nemá na výplatu těchto mzdových nároků nárok, jestliže se v době podání žádosti nejednalo o splatné mzdové nároky a po nabytí jejich splatnosti již tyto mzdové nároky nespadaly do rozhodného období.

Celková výše mzdových nároků vyplacených zaměstnanci za 1 měsíc nesmí překročit 1,5 násobek rozhodné částky. Tuto částku stanoví MPSV a vyhlašuje a zveřejňuje ji ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. MPSV svým sdělením sděluje, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2014 do 30. dubna 2015 částka 25 128Kč. 1,5 násobek této částky je 37 692 Kč. Za období tří měsíců tak zaměstnanec může od úřadu práce získat maximálně 113 076 Kč, což je zákonný strop.



Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím