Výplata mzdových nároků

Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě.

• přizná zaměstnanci rozhodnutím mzdový nárok v prokázané výši v případě, že zaměstnanec uplatňuje v žádosti jinou výši dlužných mzdových nároků, než vykázal zaměstnavatel, a úřadu práce se dodatečným dožádáním příslušného dokladu od zaměstnavatele, správce nebo zaměstnance, resp. provedou kontrolou u zaměstnavatele, podařilo zjistit skutečnou výši dlužných mzdových nároků zaměstnance.
• přizná zaměstnanci rozhodnutím mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě v případě, že zaměstnanec uplatňuje jinou výši dlužných mzdových nároků, než vykázal zaměstnavatel, a úřadu práce se ani dodatečně nepodařilo zjistit skutečnou výši dlužných mzdových nároků zaměstnance.
• přizná zaměstnanci rozhodnutím mzdový nárok za dobu, která je z předloženého dokladu prokazující dobu trvání pracovního poměru zaměstnance nesporná. Jedná se o případ, kdy zaměstnanec uplatňuje dlužné mzdové nároky i za jiné měsíce, než vykázal zaměstnavatel nebo správce.
• přizná zaměstnanci rozhodnutím mzdový nárok ve výši a za dobu uplatněnou zaměstnancem, jestliže zaměstnavatel nebo správce přes výzvu úřadu práce nepředložil seznam dlužných mzdových nároků a zaměstnanec objektivním dokladem prokazatelně osvědčil skutečnou výši svých dlužných mzdových nároků. Objektivním dokladem nůže být např. potvrzení zaměstnavatele, kterým přímo zaměstnanci potvrdil výši jeho dlužných mzdových nároků (uznání dluhu), nebo písemné vajádření mzdové účetní na výplatní pásce zaměstnavatele, že uvedená částka určená k výplatě mu nebyla dosud vyplacena. Doklady, jako např. pracovní smlouva, zápočtový list nebo výplatní páska bez nebo s podpisem mzdové účetní, ake bez jejího písemného vyjádření, nejsou objektivním dokladem potvrzujícím výši dlužných mzdových nároků zaměstnance, neboť tyto doklady prokazují délku trvání pracovního poměru zaměstnance a výši jeho výdělku. Objektivním dokladem však nemůže být ani čestné prohlášení, které lze podle §53 odst. 5 správního řádu použít pouze v případě, že to zvláštní zákon v určitých případech a za stanovených podmínek připouští, neboť zákon čestné prohlášení nezmiňuje.
• přizná zaměstnanci rozhodnutím mzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě platné ke dni podání návrhu na prohlášní konkurzu, jestliže zaměstnavatel nebo správce nepředložil seznam dlužných mzdových nároků zaměstnance a zaměstnanec nepředložil doklad, kterým by prokazatelně osvědčil výši svých dlužných mzdových nároků.
• nepřizná-li mzdové nároky ve výši uplatňované zaměstnancem nebo mzdové nároky nepřizná vůbec, v souladu s §4 odst. 2 správního řádu upozorní zaměstnance, že je může uplatnit spolu s dalšími peněžitými pohledávkami, které má vůči zaměstnavateli, v konkurzním řízení.
• přizná zaměstnanci měsíční mzdový nárok ve výši částky rovnající se měsíční minimální mzdě i v případě, kdy zaměstnanec nevykonával v kalendářním měsíci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, avšak pouze za předpokladu, že poměrný mzdový nárok odpovídající kratší odpracované době této částky dosáhne nebo ji převýší. Jestliže zaměstnanec, jemuž je přiznáván mzdový nárok, uplatňuje nižší částku, než činí minimální mzda, a zaměstnavatel (resp. správce) mzdové nároky zaměstnance nepotvrdil, přizná mu úřad práce mzdový nárok v uplatněné výši.
• žádost zaměstnance zamítne, pokud nejsou zaměstnancem splněny zákonné podmínky pro přiznání mzdových nároků. Důvodem může být např. opožděné podání žádosti, opakované podání žádosti v posledním roce vůči jednomu a témuž zaměstnavateli, přestože již mzdové nároky byly zaměstnanci na základě jeho předchozí žádosti úřadem práce alespoň částečně přiznány, mzdové nároky zaměstnance nespadají do rozhodného období, částka uplatněná zaměstnancem není mzdovým nárokem ve smyslu zákona 118/2000 Sb., uplatněné mzdové nároky zaměstnance nejsou dosud splatné atd. Zaměstnanec může mzdové nároky dodatečně prokázat do 7 pracovních dnů.

Úřad práce předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě nejpozději do 5 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání mzdových nároků ve výše uvedených případech.