Srážky a odvody z přiznaných mzdových nároků

Před uspokojením mzdových nároků, resp. před přiznáním mzdových nároků provede úřad práce srážky a odvody dle zákona č. 589/1992 Sb., č. 592/1992 Sb., č. 337/1992 Sb. a č. 586/1992, které měl provést zaměstnavatel za zaměstnance za příslušná měsíční období. Současně úřad práce oznámí příslušné správě sociálního zabezpečení výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a příslušné zdravotní pojišťovně výši pojistného na veřejné zdravotní pojištění, datum úhrady a údaje o zaměstnavateli, za jehož zaměstnance uvedené pojistné odvedl.

Ustanovení v §10 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb. stanoví, že na úseku zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků plní úřad práce povinnosti plátce daně dle zákona č. 337/1192 Sb. a zákona č. 586/1992 Sb.

V případě, že zaměstnavatel - dlužník mzdu zaměstnanci z různých důvodů nezúčtoval, je úřad práce plátcem daně. Úřad práce jako plátce daně je povinen přihlédnout k podepsanému "Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků", případně na žádost zaměstnance dlužníka vystavit "Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění".

Úřad práce oznámí bez zbytečného odkladu zaměstnavateli, soudu a pokud byl již konkurz prohlášen, tak správci, kterým zaměstnancům a v jaké výši mzdové nároky uspokojil.

Jestliže úřad práce neuspokojil mzdové nároky ve výši uplatňované zaměstnancem nebo mzdové nároky nepřiznal vůbec, může je zaměstnanec uplatnit spolu s dalšími peněžitými pohledávkami, které má vůči zaměstnavateli, v konkurzním řízení.

Na úřad práce přechází do výše vyplacených a odvedených peněžních prostředků mzdový nárok zaměstnance, který má vůči zaměstnavateli. Byl-li na majetek zaměstnavatele prohlášen konkurz, přihlásí úřad práce pohledávky jednotlivých zaměstnanců v konkurzním řízení.