Aktualizováno: 02.06.2012

Pracovní doba a přestávky v práci

Problematika pracovní doby a přestávek v práci je přesně specifikována v § 78 až § 92 ZP.

Základní délka pracovní doby je 40 hodin týdně. pracovní dobou doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Doba odpočinku není součástí pracovní doby.

Pracovní dobu rozlišujeme dle délky:

  • Základní délka - je dána zákoníkem práce (40 hodin týdně) a nemůže být větší.
  • Stanovená týdenní pracovní doba - je dána v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpise. Může být kratší než základní délka (bez snížení mzdy).
  • Kratší pracovní doba - může být dohodnuta nebo povolena jednotlivým zaměstnancům (se snížením mzdy).

Rozlišujeme následující formy pracovní doby dle rozložení:

  • Rovnoměrné rozvržení - pracovní doba v jednotlivých týdnech je stejně dlouhá.
  • Nerovnoměrné rozvržení - pracovní doba má takové rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
  • Pružné rozvržení pracovní doby - pracovní doba zahrnuje časové úseky základní (i více úseků základní pracovní doby) a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti. V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec sám volí začátek a konec pracovní doby. Celková délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin (§ 85).

Zvláštním způsobem je upravena délka týdenní pracovní doby zaměstnanců, kteří pracují v náročnějších pracovních režimech, a to:

  • v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu - pracovní doba činí nejvýše 37,5 hodiny týdně,
  • s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem - nejvýše 37,5 hodiny týdně,
  • s dvousměnným pracovním režimem - nejvýše 38,75 hodiny týdně,
  • u zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více základních pracovněprávních vztazích podle § 3 nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně (§ 79a).

Pracovní doba je zpravidla rozvržena do pětidenního pracovního týdne. Rozvržení pracovní doby, začátek a konec pracovní doby, rozvrh pracovních směn stanoví zaměstnavatel po projednání s odborovým orgánem.

V zájmu lepšího využívání pracovní doby a uspokojování osobních potřeb zaměstnanců může zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem uplatňovat pružnou pracovní dobu, a to také pouze na některých pracovištích, popřípadě u některých zaměstnanců.

Při uplatňování pružné pracovní doby si zaměstnanec volí sám začátek, popřípadě i konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem (dále jen "volitelná pracovní doba"). Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti, (dále jen "základní pracovní doba").

Zaměstnavatel může se zaměstnancem sjednat i kratší pracovní dobu než stanovenou týdenní pracovní dobu z důvodů:

  • provozních (důvody ze strany zaměstnavatele)
  • zdravotních (důvody ze strany zaměstnance)
  • jiné vážné důvody (ze strany zaměstnance)

Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet podmínky, aby takovým žádostem mohlo být vyhověno. Kratší pracovní doba nemusí být rozvržena na všechny pracovní dny. Zaměstnanci s kratší pracovní dobou náleží mzda odpovídající této kratší pracovní době.

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30-ti minut; mladistvým musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po čtyři a půl hodinách nepřetržité práce. Přestávky na jídlo a oddech se do pracovní doby nezapočítávají a nejsou propláceny.

Příklad 1. Zaměstnanec má pracovní dobu 40 hodin týdně a pracuje pravidelně od 7:00 hodin každý pracovní den (tj. 8 hodin denně).
V době 7:00 až 11:30 je pracovní doba (4,5 hodiny)
V době 11:30 až 12:00 je přestávka na jídlo a oddech
V době 12:00 až 15:30 je pracovní doba (3,5 hodiny)
Příklad 2. Zaměstnanec má pracovní dobu 40 hodin týdně a má pružnou pracovní dobu. Ve dnech, kdy délka pracovní směny přesáhne 9 hodin není nutné poskytnout zaměstnanci 2 přestávky na jídlo a oddech.
V době 7:00 až 11:30 je pracovní doba (4,5 hodiny)
V době 11:30 až 12:00 je přestávka na jídlo a oddech
V době 12:00 až 17:30 je pracovní doba (5,5 hodiny)
Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím