Kolektivní smlouva a vnitřní předpis

U zaměstnavatele, kde působí odborová organizace dochází dohodou se zaměstnavatelem k sjednávání kolektivní smlouvy. Úlohou kolektivní smlouvy je prosazování oprávněných zájmů a potřeb zaměstnanců, přispívání ke zlepšování pracovních, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek zaměstnanců. Uzavření dobré kolektivní smlouvy je nejen v zájmu zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů. Kolektivní smlouva by měla upravovat většinu pracovněprávních a mzdových nároků, ale nikdy méně než je stanoveno zákonem.

Vnitřní předpis nahrazuje kolektivní smlouvu v případech, kdy u zaměstnavatele nepůsobí žádná odborová organizace. Vnitřní předpis musí být vydán písemně a nesmí být v rozporu s obecně závaznými právními předpisy. Nároky vzniklé na základě vnitřního předpisu se uplatňují stejně jako jiné individuální nároky vyplývající z pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatel má povinnost seznámit s vnitřním předpisem všechny zaměstnance.

Vnitřní předpis a kolektivní smlouva by měli upravovat většinu pracovněprávních a mzdových nároků, ale nikdy méně než je zákonný nárok a pouze tam, kde je to zákoníkem práce stanoveno:

Pro zaměstnavatele, kteří provozují podnikatelskou činnost

• základní mzda není-li stanovena mzdovým výměrem nebo v pracovní smlouvě
• vyšší minimální mzda
• překážky z důvodu obecného zájmu (příznivější podmínky poskytování pracovního volna a náhrady mzdy do výše průměrného výdělku)
• náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby (náhrada mzdy za delší dobu do výše průměrného výdělku)
• školení a studium při zaměstnání pro řádný výkon práce sjednané v pracovní smlouvě (příznivější podmínky pracovních úlev a hmotného zabezpečení do výše průměrného výdělku)
• prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy (pokud nebyl zaměstnanec převeden na jinou práci, vyšší náhrada mzdy do výše průměrného výdělku )
• náhrady výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce (poskytování náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů pro výkon práce používané se souhlasem zaměstnavatele)
• příplatek za práci přesčas (dosažená mzda + příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku)
• příplatek za práci ve svátek (dosažená mzda + náhradní volno nebo příplatek ve výši nejméně 100 % průměrného výdělku)
• mzda za práci v noci (dosažená mzda + příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku)
• mzda za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí (dosažená mzda + příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku)
• příplatek za práci v sobotu a v neděli (dosažená mzda + příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku)
• odměny při významných životních a pracovních příležitostech
• další mzda (tzv. 13. a 14. plat, přesné stanovení vzniku nároku, výpočtu a výplaty)
• prémie (stanovení podmínek pro splnění nároku na výplatu)
• mimořádné odměny (uvést podmínky pro vznik nároku)
• splatnost mzdy, výplata mzdy
• délka dovolené (lze prodloužit o další týdny nad základní výměru)
• odstupné (lze zvýšit o další násobky průměrného výdělku)
• zvýšené částky kapesného při zahraniční pracovní cestě nad zákonem stanovenou částku (40 % z výše stravného)

Kromě těchto uvedených možností lze v kolektivní smlouvě a ve vnitřním předpisu sjednat další výhodnější podmínky pro zlepšení pracovního prostředí a podmínek pro výkon práce (např. podávání teplých či studených nealkoholických nápojů), bezpečnosti při práci apod.

Pro rozpočtové, příspěvkové a některé další organizace a orgány (zákon č.143/1992 Sb. a zákoník práce ve znění pozdějších předpisů)

• veškeré platové a ostatní platové nároky zaměstnanců v těchto organizacích jsou zákonem určeny, proto nelze v kolektivní smlouvě sjednávat výhodnější podmínky
• v případech náhrady mzdy za pracovní volno z důvodu obecného zájmu, při vojenské službě a osobních překážkách v práci lze zvýšit v kolektivní smlouvě zákonné nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy
• zlepšení pracovního prostředí, podmínek a zvýšení bezpečnosti práce