Aktualizováno: 14.11.2015

Dovolená

Problematika dovolené je definována v § 211 až 223 ZP. Zaměstnanci vzniká za stanovených podmínek nárok na:

  • dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrná část
  • dovolenou za odpracované dny
  • dodatkovou dovolenou

Základní výměra dovolené činí 4 týdny, a to od roku 2001 pro všechny zaměstnance, bez ohledu na věk a délku trvání zaměstnání.

Zaměstnavatelé provozující podnikatelskou činnost mohou základní výměru dovolené zvýšit ve vnitřním předpise nebo kolektivní smlouvě o další týdny (nikoliv o dny). Zaměstnavatel však již nemůže zvýšení základního výměru dovolené diferencovat dle věku zaměstnanců, druhu vykonávané práce apod.

Pro nepodnikatelské subjekty je dovolená prodloužena o jeden týden přímo zákonem (činí 5 týdnů). Dovolená některých zaměstnanců je v délce 8 týdnů (učitelé, vychovatelé aj.)

Nárok na dovolenou má každý zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něj práci alespoň 60 dnů (směn) v kalendářním roce. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval více než polovinu směny (části směn odpracované v různých dnech se nesčítají).

Pokud pracovní poměr netrval celý rok, má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené a to za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru ve výši jedné dvanáctiny (viz. výpočet poměrné části dovolené).

Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené kolik jich na dobu jeho dovolené připadává v celoročním průměru. Nárok na dovolenou těchto zaměstnanců se tedy přepočítává na pracovní dny (směny) podle jejich rozvrhu (harmonogramu) na příslušný kalendářní rok.

Na dovolenou za odpracované dny má nárok zaměstnanec, jemuž nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok ani na její část, protože nekonal práci v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele alespoň 60 dnů.

Za každých odpracovaných 21 dnů mu přísluší jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok (nejvýše takto může vzniknout nárok na dvě dvanáctiny).

Právní předpisy stanoví též pravidla pro krácení dovolené. Jestliže zaměstnanec, který splnil podmínku odpracování 60 dnů neodpracuje v tomto kalendářním roce pro překážky v práci (které se nepovažují za výkon práce) určitou dobu, dovolená se mu za tento rok krátí. Za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů se krátí o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 zameškaných dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Při neomluvené nepřítomnosti v práci může dovolenou zaměstnavatel krátit (ale nemusí) a to přísnějším postupem. Při krácení dovolené je zaměstnanec povinen vrátit náhradu mzdy, na niž ztratil tímto nárok, jestliže mu již náhrada byla vyplacena. To platí i v jiných případech "přečerpání" dovolené například v důsledku skončení pracovního poměru.

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, a to podle plánu dovolených, podle kterého by měl zabezpečit zaměstnancům vyčerpání dovolené zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. Při stanovení plánu dovolených je nutno vycházet z provozních zájmů zaměstnavatele i z oprávněných zájmů zaměstnance. Poskytuje-li se dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část dovolené činit nejméně 2 týdny vcelku, nedohodnou-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak. Týdnem dovolené se rozumí 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů. Zaměstnavatel může určit hromadné čerpání dovolené (tzv. celozávodní dovolenou).

Čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen zaměstnanci určit tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody.

Jestliže si zaměstnanec nemohl vyčerpat dovolenou do konce kalendářního roku, a to:

  • z naléhavých provozních důvodů
  • pro překážky v práci,
  • protože mu zaměstnavatel neurčil její čerpání,

nastává její převod do příštího roku. Dovolená z běžného roku musí být v těchto případech vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku.

Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.

Nastanou-li překážky v práci během dovolené dovolená se přerušuje (to zásadně platí při ošetřování nemocného člena rodiny). Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na jeho jinak obvyklý pracovní den, nezapočítává se mu do dovolené (zaměstnanec za tento den dostane peněžní kompenzaci za svátek, tj. náhradu mzdy, resp. se mu mzda nebude krátit, je-li odměňován měsíční mzdou).


TIP: Výpočet poměrné části dovolené

TIP: Výpočet náhrady mzdy za dovolenou


Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím