z189-2006sb - Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění (výtah)

189

ZÁKON

ze dne 14. března 2006,

kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST DRUHÁ

Změna zákoníku práce

Čl. II

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 287/1995 Sb., zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 46/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 37 odst. 1 písm. a) a § 46 odst. 1 písm. d) se slova "nebo sociálního zabezpečení" zrušují.

2. V § 58 se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Zaměstnavatel však nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.".

3. V § 85a odst. 5 se slova "nepřísluší náhrada mzdy, ale" nahrazují slovy "přísluší náhrada mzdy podle § 127a nebo".

4. Poznámka pod čarou č. 17a zní:

____________________________________

"17a) § 57 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.".

5. V § 121 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova ", a náhradu mzdy podle § 127a, na niž zaměstnanci nárok nevznikl".

6. § 127 včetně poznámek pod čarou č. 24, 24a a 24b zní:

"§ 127

Zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštního právního předpisu17a), po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu24), po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, ošetřování nemocného člena rodiny nebo jiného nemocného člena domácnosti24a), jejichž zdravotní stav vyžaduje ošetřování jinou osobou, a po dobu péče o dítě mladší než 10 let, které nemůže být z důležitých důvodů v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jejichž péči dítě jinak je, nebo jestliže osoba, jež jinak o dítě pečuje, onemocněla, porodila nebo jí byla nařízena karanténa24), popřípadě se podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat. Po tuto dobu, s výjimkou případů uvedených v § 127a, nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy; nárok na dávky nemocenského pojištění a státní sociální podpory náležející po tuto dobu upravují zvláštní právní předpisy24b).

____________________________________

24) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

24a) § 115 občanského zákoníku.

24b) Zákon č. 187/2006 Sb.

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.".

Dosavadní poznámky pod čarou č. 24a a 24b se označují jako poznámky pod čarou č. 24k a 24l, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

7. Za § 127 se vkládá nový § 127a, který včetně poznámek pod čarou č. 24c až 24j zní:

"§ 127a

(1) Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší po dobu prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada mzdy ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. V rámci období uvedeného ve větě první přísluší tato náhrada mzdy za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které mu podle mzdových předpisů náleží mzda, náhrada mzdy nebo za něž se plat nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského24c). Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy následujícím kalendářním dnem. Pokud v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náleží nemocenské24d) nebo peněžitá pomoc v mateřství24e), náhrada mzdy nepřísluší. Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nárok na náhradu mzdy podle věty první až třetí, nepřísluší mu současně náhrada mzdy z důvodu jiné překážky v práci.

(2) Náhrada mzdy podle odstavce 1 přísluší ve výši 30 % průměrného výdělku za první 3 dny a ve výši 69 % průměrného výdělku od čtvrtého dne v rámci trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Pro účely stanovení náhrady se zjištěný průměrný výdělek pro pracovněprávní účely24f) upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění24g), s tím, že pro účely této úpravy se redukční hranice stanovené pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 1,4 a poté zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru; pro účely této úpravy se přitom do první redukční hranice započítá částka ve výši 90 %. Má-li zaměstnanec za pracovní den, v němž mu vznikl nebo zanikl nárok na náhradu mzdy podle odstavce 1, také nárok na mzdu za část pracovní doby, náleží mu za tento den jen poměrný díl náhrady mzdy připadající na tu část pracovní doby, za kterou mu nenáleží mzda. V případě souběžných pracovních poměrů (§ 69) se průměrný měsíční výdělek podle věty druhé upravuje zvlášť pro každý pracovní poměr.

(3) V kolektivní smlouvě lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit náhradu mzdy nad výši uvedenou v odstavci 2 větě první, nejvýše však do výše průměrného měsíčního čistého výdělku (§ 275 odst. 3); to platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.

(4) Náhrada mzdy stanovená podle odstavců 2 a 3 se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu24h).

(5) Porušil-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti uvedené v odstavci 7 větě první, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy snížit nebo neposkytnout.

(6) Náhrada mzdy se poskytuje na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, a to v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy po předložení těchto dokladů. Zaměstnavatel je povinen vyhlásit, do kdy nejpozději před pravidelným termínem výplaty mzdy je třeba předložit doklady pro poskytnutí náhrady mzdy, aby tato náhrada mohla být v tomto výplatním termínu vyplacena.

(7) Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem24i) zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení povinnosti uvedené ve větě první zaměstnancem vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti24j) a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance. Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel podle věty první oprávněn kontrolovat. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností uvedených ve větě první.

___________________________________

24c) § 26 zákona č. 187/2006 Sb.

24d) § 48 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb.

24e) § 33 zákona č. 187/2006 Sb.

24f) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.

24g) § 21 a 22 zákona č. 187/2006 Sb.

24h) § 31 zákona č. 187/2006 Sb.

24i) § 56 odst. 2 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb.

24j) § 83 odst. 2 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb.".

Dosavadní poznámky pod čarou č. 24c až 24l se označují jako poznámky pod čarou č. 24m až 24v, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

8. V § 194 odst. 1 se za slova "plnou výší" vkládají slova "náhrady mzdy podle § 127a a plnou výší".

9. V § 194 odst. 2 větě druhé za středníkem se za slovo "považuje" vkládají slova "náhrada mzdy podle § 127a a".

10. § 239 zní:

"§ 239

Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, přísluší nejdéle po dobu 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) náhrada odměny za podmínek stanovených v § 127a. Pro účely poskytování této náhrady platí pro zaměstnance, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tyto účely povinen určit.".

11. V § 266a odst. 1 větě první se za slova "z pracovní smlouvy" vkládají slova "a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného (§ 127a odst. 7)".

12. V § 267 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova "s výjimkou náhrady mzdy podle § 127a; pro účely poskytování náhrady mzdy podle § 127a platí pro domáckého zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tyto účely povinen určit,".

Čl. III

Přechodné ustanovení

Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa před 1. lednem 2007, náhrada mzdy po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle § 127a zákoníku práce, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepřísluší.

ČÁST TŘINÁCTÁ

Změna zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost
a o průměrném výdělku

Čl. XVI

V § 12 odst. 1 písm. g) zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 217/2000 Sb., se na konci textu písmene g) doplňují slova "a náhradu mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle pracovněprávních předpisů, na niž mu nárok nevznikl,".

ČÁST PATNÁCTÁ

Změna zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost
v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech

Čl. XVIII

V § 18 odst. 1 písm. g) zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 217/2000 Sb., se na konci textu písmene g) doplňují slova "a náhradu mzdy v době dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle pracovněprávních předpisů, na niž mu nárok nevznikl,".

ČÁST OSMNÁCTÁ

Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti

Čl. XXI

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 62/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 1 se za slova "Pojistné jsou povinni" vkládají slova "v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3".

2. V § 3 odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:

"a) zaměstnavatelé, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby1),

_____________________________________

1) § 4 služebního zákona.".

3. V § 3 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

4. V § 3 odst. 1 písm. b) body 3 a 4 znějí:

"3. členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

4. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 5 až 8,".

5. V § 3 odst. 1 písm. b) bod 7 zní:

"7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,".

6. V § 3 odst. 1 písm. b) bod 11 zní:

"11. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce,".

7. V § 3 odst. 1 písm. b) se za bod 13 vkládají nové body 14 a 15, které znějí:

"14. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,

15. členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo".

8. V § 3 odst. 1 písm. b) se slova "pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění;1a) za zaměstnance se považuje též občan, jemuž po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu podle § 5 odst. 1 písm. a) a odst. 2" a poznámka pod čarou č. 1a zrušují.

9. V § 3 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámek pod čarou č. 1e, 1f a 1g znějí:

"(2) Zaměstnavatelé jsou poplatníky

a) pojistného na nemocenské pojištění, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud zaměstnávají zaměstnance uvedené v odstavci 3 písm. a), a

b) pojistného na důchodové pojištění, pokud zaměstnávají zaměstnance uvedené v odstavci 3 písm. b).

(3) Zaměstnanci jsou poplatníky

a) pojistného na nemocenské pojištění, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnance uvedené v odstavci 1 písm. b) bodech 1 až 13, kteří jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění1e); za tohoto zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění nebo v době přerušení nemocenského pojištění1f) byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu, nebo

b) pojistného na důchodové pojištění, jde-li o zaměstnance uvedené v odstavci 1 písm. b) bodech 14 a 15, kteří jsou účastni důchodového pojištění1g); za tohoto zaměstnance se považuje též osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na důchodovém pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu.

___________________________________

1e) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

1f) § 10 odst. 9 zákona č. 187/2006 Sb.

1g) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.".

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

10. V § 3 odst. 4 části věty za středníkem se slova "o sociálním zabezpečení51)" nahrazují slovy "o nemocenském pojištění" a poznámka pod čarou č. 51 se zrušuje.

11. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní:

"(6) Zahraniční zaměstnanci jsou za dobu dobrovolné účasti na nemocenském pojištění povinni platit pojistné na nemocenské pojištění. Zahraničním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je-li činný v České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatele.".

12. V § 5 odst. 1 písm. a) se slova "organizací nebo malou organizací" nahrazují slovy "zaměstnavatelem" a za slovo "nemocenském" se vkládají slova "nebo důchodovém".

13. V § 5 odst. 1 se písmeno b) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a).

14. V § 5 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova "organizací nebo malou organizací" nahrazují slovem "zaměstnavatelem" a za slovo "nemocenském" se vkládají slova "nebo důchodovém".

15. V § 5 odst. 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:

"a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy nebo sníženého platu (snížené odměny) poskytovaných za dobu prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů7) (dále jen "náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti"),

____________________________________

7) § 127a zákoníku práce.

§ 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

§ 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

§ 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.".

16. V § 5 odst. 2 písmeno d) zní:

"d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu a k odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu, která nejsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozena.".

17. V § 5 odst. 4 se slova "písm. c) bod 14" nahrazují slovy "písm. b) bod 13" a slova "organizací nebo malou organizací" se nahrazují slovy "zaměstnavatelem".

18. V § 5 se na konci odstavce 4 doplňuje věta "Je-li zaměstnanec považován podle zákona o nemocenském pojištění za smluvního zaměstnance10c), je jeho vyměřovacím základem příjem zúčtovaný mu smluvním zaměstnavatelem (§ 23b odst. 2); je-li smluvnímu zaměstnanci vyplácen příjem prostřednictvím jeho zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považuje se za vyměřovací základ smluvního zaměstnance příjem zúčtovaný tímto zahraničním zaměstnavatelem, který se v případě, že v úhradách smluvního zaměstnavatele zahraničnímu zaměstnavateli je obsažena i částka za zprostředkování práce smluvního zaměstnance, snižuje nejvýše o 40 %.".

Poznámka pod čarou č. 10c zní:

_____________________________________

"10c) § 3 písm. o) zákona č. 187/2006 Sb.".

19. V § 5 odst. 5 větě druhé se slova "organizace, malé organizace" nahrazují slovem "zaměstnavatele".

20. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:

"§ 5a

Vyměřovacími základy zaměstnavatele jsou

a) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3 písm. a),

b) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3 písm. b).".

Dosavadní § 5a, 5b a 5c se označují jako § 5b, 5c a 5d.

21. V § 5b odst. 1 větě třetí a odst. 2 písm. a) a b) a v § 14 odst. 8 větě první se slova "nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc)" nahrazují slovy "výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství".

22. V § 5b se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se nepovažují příjmy, které jsou podle zvláštního právního předpisu57a) samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, a odměny náležející podle autorského zákona z titulu jiných majetkových práv57b).".

Poznámky pod čarou č. 57a a 57b znějí:

_____________________________________

"57a) § 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

57b) § 24 a 25 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).".

23. Poznámka pod čarou č. 58 zní:

_____________________________________

"58) Například § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".

24. V § 5b odst. 2 se v písmenu b) větě třetí slovo "pobírání" nahrazuje slovy ", po kterou tento poživatel měl nárok na výplatu", za slovo "činných" se vkládá čárka a za slovo "doba" se vkládá slovo "dočasné" a v písmenu c) větě čtvrté se slova "§ 5a odst. 1" nahrazují slovy "odstavce 1".

25. V § 5b odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 58a zní:

"(4) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje osoba samostatně výdělečně činná. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění58a).

____________________________________

58a) § 6 odst. 1 písm. c) a odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb.".

26. § 5c zní:

"§ 5c

(1) Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro pojistné na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(2) Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje zahraniční zaměstnanec; ustanovení § 5b odst. 4 věty druhé platí zde obdobně.".

27. V § 5d se slova "§ 5 až 5b" nahrazují slovy "§ 5 až 5c".

28. V § 7 odstavec 1 zní:

"(1) Sazby pojistného činí

a) u zaměstnavatele

1. 24,1 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 1,4 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,

2. 26 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 zaměstnanců, pokud si tuto sazbu sám stanoví podle odstavce 3,

3. 21,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. b),

b) u zaměstnance

1. 8 % z vyměřovacího základu, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. a),

2. 6,5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. b),

c) u osoby samostatně výdělečně činné

1. 29,6 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 1 až 3, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění,

2. 2,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 4, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,

d) u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 % z vyměřovacího základu,

e) u zahraničního zaměstnance 2,5 % z vyměřovacího základu.".

29. V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:

"(2) Sazba pro pojistné na nemocenské pojištění a celková sazba pro pojistné uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 2 platí pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007. V dalším období stanoví výši těchto sazeb vláda nařízením vždy pro jednotlivý kalendářní rok, a to se zřetelem na vztah příjmů z pojistného na nemocenské pojištění zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 13, jde-li o zaměstnance zaměstnavatelů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodě 2, výdajů na dávky nemocenského pojištění vyplacené těmto zaměstnancům v kalendářním roce, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se tyto sazby stanoví, a na předpokládaný vztah těchto příjmů a výdajů v kalendářním roce, pro který se tyto sazby stanoví, tak, aby bylo dosaženo v tomto roce rovnováhy mezi těmito příjmy a výdaji.

(3) Sazba pojistného na nemocenské pojištění podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 platí vždy pro jednotlivý kalendářní rok pro zaměstnavatele na základě jeho písemného oznámení. Zaměstnavatel může oznámit placení pojistného v kalendářním roce ve výši sazby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 2 příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, pro který si tuto sazbu stanovil; k oznámení učiněnému po tomto dni se nepřihlíží.

(4) Průměrný měsíční počet zaměstnanců pro účely stanovení sazby pojistného na nemocenské pojištění podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 pro kalendářní rok se zjišťuje podle počtu zaměstnanců v předchozím kalendářním roce; průměrný měsíční počet zaměstnanců se stanoví tak, že součet počtu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění zjištěný k prvnímu dni měsíců října, listopadu a prosince se dělí třemi a výsledek se zaokrouhlí na celé číslo dolů. Za zaměstnavatele uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodě 2 se považuje též právnická nebo fyzická osoba, která se stala zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku a oznámila placení pojistného na nemocenské pojištění v tomto kalendářním roce ve výši sazby uvedené v tomto ustanovení, a to od kalendářního měsíce, ve kterém oznámila placení pojistného v této sazbě, do konce kalendářního roku; pokud se právnická nebo fyzická osoba stala zaměstnavatelem v období od 1. října do 31. prosince, může oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení placení pojistného ve výši sazby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 2 ve lhůtě uvedené v odstavci 3 větě druhé též pro následující kalendářní rok. Počet zaměstnanců se v případech uvedených ve větě druhé nezjišťuje.".

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6.

30. V § 8 odst. 1 větě první se slova "Organizace a malá organizace je povinna" nahrazují slovy "Zaměstnavatel je povinen".

31. V § 8 odst. 1 větě druhé a třetí se slova "organizace nebo malá organizace" nahrazují slovem "zaměstnavatel".

32. V § 8 odst. 1 větě druhé se slovo "zúčtovala" nahrazuje slovem "zúčtoval".

33. V § 8 odstavec 2 zní:

"(2) Zaměstnavatel je povinen sám vypočítat pojistné, které je povinen odvádět.".

34. § 9 včetně poznámky pod čarou č. 59a zní:

"§ 9

(1) Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

(2) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, odečte z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Polovina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(3) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, odečte z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům se zdravotním postižením59a) na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Za zaměstnance se zdravotním postižením se považuje zaměstnanec, který byl osobou se zdravotním postižením v den vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény).

(4) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b) a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena; zaměstnavatel uvedený v odstavci 3 uvádí na tomto tiskopisu též výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a výši rozdílu mezi pojistným a polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti.

(5) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b), o výši pojistného, které je povinen odvádět, o výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a o výši rozdílu mezi pojistným a polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena.

(6) Je-li polovina částky, kterou zaměstnavatel uvedený v odstavci 2 nebo odstavci 3 v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, požádá zaměstnavatel příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna uhradit rozdíl do 8 dnů ode dne obdržení žádosti, pokud nemá zaměstnavatel vůči ní splatný závazek; je-li takový závazek, použije se požadovaná částka nejdříve k jeho úhradě.

(7) Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti ve vyšší částce, než měla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném.

____________________________________

59a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.".

35. § 10 včetně poznámky pod čarou č. 17 zní:

"§ 10

Má-li zaměstnavatel více mzdových účtáren zapsaných do registru zaměstnavatelů podle zvláštního právního předpisu17), plní povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného podle § 9 každá mzdová účtárna samostatně pro okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd nebo platů. Mzdovou účtárnou se pro účely tohoto zákona rozumí útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů.

____________________________________

17) § 93 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb.".

36. V § 11 větě první se slova "Organizace nebo malá organizace, ve které" nahrazují slovy "Zaměstnavatel, u něhož" a slovo "povinna" se nahrazuje slovem "povinen".

37. V § 11 se ve větě druhé slova "§ 9 odst. 2" nahrazují slovy "§ 9 odst. 1" a slova "příslušné okresní správy sociálního zabezpečení" se nahrazují slovy "příslušného služebního orgánu Vězeňské služby České republiky".

38. V § 11 věta třetí zní: "Ustanovení § 9 odst. 4 až 6 platí pro věznici ve vztahu k příslušnému služebnímu orgánu Vězeňské služby České republiky přiměřeně.".

39. V § 12 odst. 1 se slova "organizace nebo malé organizace" nahrazují slovem "zaměstnavatele".

40. V § 13a odst. 8 písmeno b) zní:

"b) v období od kalendářního měsíce kalendářního roku, v němž dosáhla z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců příjmu z této činnosti ve výši aspoň dvanáctinásobku minimální mzdy zaměstnance v pracovním poměru odměňovaného měsíční mzdou, která platí k 1. lednu tohoto kalendářního roku, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž dosáhla tohoto dvanáctinásobku minimální mzdy; příjem z této činnosti se posuzuje podle § 9 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění.".

41. V § 13a odst. 8 se písmeno c) zrušuje.

42. V § 13a odst. 9 větě první se za slova "a doloženo" vkládají slova ", popřípadě od kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bylo oznámení učiněno a doloženo, pokud za takový měsíc záloha na pojistné nebyla již zaplacena a oznámení bylo učiněno a doloženo do 20. dne následujícího měsíce".

43. V § 13a odst. 9 se věta druhá zrušuje.

44. V § 13a odst. 9 se ve větě druhé za slovo "starobního" vkládají slova ", částečného invalidního".

45. V § 14 odst. 1 se za slova "písm. c)" vkládají slova "bodě 1".

46. V § 14 odst. 6 větě první se slova ", která se stanoví jako součin poloviny všeobecného vyměřovacího základu19b) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítacího koeficientu19c) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu" nahrazují slovy "stanovené jako polovina průměrné mzdy" a poznámky pod čarou č. 19b a 19c se zrušují.

47. V § 14 odst. 6 větě druhé se slova "částky stanovené jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se měsíční vyměřovací základ stanoví, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu" nahrazují slovy "průměrné mzdy".

48. V § 14a odstavec 1 zní:

"(1) Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.".

49. V § 14c se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Za kalendářní měsíc, v němž osobě samostatně výdělečně činné vznikla účast na nemocenském pojištění, se však pojistné na nemocenské pojištění platí vždy.".

50. V § 14c odstavec 2 zní:

"(2) Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se toto pojistné platí. Jestliže osobě samostatně výdělečně činné vznikla účast na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci, který předcházel kalendářnímu měsíci, v němž podala přihlášku k nemocenskému pojištění, je pojistné na nemocenské pojištění za tento předcházející kalendářní měsíc splatné do konce kalendářního měsíce, v němž podala přihlášku k nemocenskému pojištění. Ustanovení § 14a odst. 2 platí obdobně i pro placení pojistného na nemocenské pojištění.".

51. V § 14c se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

"(3) Měsíční základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit.

(4) Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku písemně oznámit osobě samostatně výdělečně činné den a důvod zániku její účasti na nemocenském pojištění.".

52. V § 15 odst. 1 větě druhé se slova "a pojistném na nemocenské pojištění" zrušují.

53. V § 15 odst. 5 větě druhé, odst. 6 a odst. 7 větě druhé se slova "podle § 5a" nahrazují slovy "podle § 5b".

54. V § 16 odst. 3 písm. a) se slova "a d)" nahrazují slovy "až e)".

55. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní:

"§ 16a

(1) Zahraniční zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění, je povinen platit pojistné na nemocenské pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení za jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou kalendářních měsíců, ve kterých měl po celý kalendářní měsíc nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění zahraničního zaměstnance. Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který toto pojistné platí. Měsíční základ, který zahraniční zaměstnanec stanovil v souladu s tímto zákonem a odvedl z něho pojistné na nemocenské pojištění, nelze dodatečně měnit.

(2) Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zahraničním zaměstnancem zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku písemně oznámit zahraničnímu zaměstnanci den a důvod zániku jeho účasti na nemocenském pojištění.".

56. V § 17 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta "Po úhradě splatných závazků na pojistném lze použít přeplatku na pojistném také k úhradě dluhu v nemocenském nebo důchodovém pojištění.".

57. V § 17 odst. 1 věta čtvrtá zní: "Splatný závazek podle věty první a třetí se zjišťuje, má-li zaměstnavatel více mzdových účtáren, ve vztahu ke všem těmto mzdovým účtárnám.".

58. V § 17 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Na žádost osoby samostatně výdělečně činné použije příslušná okresní správa sociálního zabezpečení přeplatek na pojistném vyplývající z přehledu podle § 15 odst. 1 na úhradu záloh na pojistném do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku; za den zaplacení záloh na pojistném se přitom považuje den, kdy osoba samostatně výdělečně činná podala přehled podle § 15 odst. 1 spolu s takovou žádostí.".

59. V § 18 odst. 2 se doplňuje věta "Promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.".

60. V § 19 odst. 1 písm. a) se slova "(§ 9, 10)" zrušují.

61. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova ", přičemž v jednom kalendářním dni nelze v hotovosti zaplatit dohromady více než tuto částku".

62. V § 20 se v odstavci 1 větě druhé číslo "0,1" nahrazuje číslem "0,05" a v odstavci 3 větě první se číslo "0,05" nahrazuje číslem "0,025".

63. V § 20 odst. 3 se věta třetí zrušuje.

64. V § 20 odst. 4 se písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 47 zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b).

65. V § 20 odst. 4 se slova "§ 20 odst. 6" nahrazují slovy "odstavce 6".

66. V § 20 odstavec 5 zní:

"(5) Penále se neplatí

a) za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,

b) z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění,

c) za dobu, po kterou se zaměstnavatel již nepovažuje pro účely tohoto zákona za zaměstnavatele [§ 3 odst. 1 písm. a)],

d) za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do dne vykonatelnosti platebního výměru,

e) za dobu ode dne prohlášení konkursního řízení na majetek plátce pojistného do dne právní moci usnesení soudu o zrušení konkursu,

f) za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,

g) za dobu od právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut návrh na prohlášení konkursního řízení pro nedostatek majetku plátce pojistného, nebo usnesení soudu o povolení vyrovnacího řízení, pokud je v řízení vydáno rozhodnutí o vyrovnání.".

67. V § 20 odst. 6 větě první se slova ", popřípadě na zvláštní výdajový účet Ministerstva financí,46)" a poznámka pod čarou č. 46 zrušují.

68. V § 20 odst. 6 se doplňuje věta "Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet cizozemského nositele pojištění namísto příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1, pokud plátce pojistného uhradí dlužné pojistné do 8 dnů po zjištění, že měl pojistné zaplatit okresní správě sociálního zabezpečení; za den tohoto zjištění se přitom považuje den, ve kterém mu okresní správa sociálního zabezpečení písemně oznámila číslo účtu, na který mají být platby pojistného zasílány.".

69. V § 20 se odstavec 7 zrušuje.

Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9.

70. V § 20a odst. 1 větě první se slova "písmena a) a b)" nahrazují slovy "písm. a)".

71. V § 20a se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Věta druhá platí obdobně pro případy uvedené v § 20 odst. 5 písm. e) a f).".

72. V § 20a odst. 2 větě první se slova "odst. 2" nahrazují slovy "odst. 4", za slova "(§ 14 odst. 11)" se vkládají slova ", pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 14b)" a poznámka pod čarou č. 49 se zrušuje.

73. V § 20a odstavec 3 zní:

"(3) Okresní správa sociálního zabezpečení stanoví výši jednotlivých splátek dluhu a dobu splácení dluhu, která nesmí být delší než 36 měsíců.".

74. V § 20a se odstavce 4 a 5 zrušují.

Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 4 až 7.

75. V § 20a odstavec 6 zní:

"(6) Okresní správa sociálního zabezpečení

a) může zrušit povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu,

b) zruší povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže plátce pojistného vstoupí do likvidace nebo je prohlášeno konkursní nebo vyrovnací řízení na jeho majetek anebo jestliže byl usnesením soudu zamítnut návrh na prohlášení konkursního řízení pro nedostatek majetku plátce pojistného, a to ke dni, kdy některá z těchto událostí nastala.

Ustanovení § 20 odst. 4 platí přitom obdobně.".

76. V § 20a odst. 7 se doplňuje věta "Pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči okresní nebo České správě sociálního zabezpečení.".

77. V § 21 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova "organizaci nebo malé organizaci" nahrazují slovem "zaměstnavateli".

78. V § 21 odst 1. písm. a) a b) se slova "organizace nebo malé organizace" nahrazují slovem "zaměstnavatele".

79. V § 21 odst. 2 se slova "[§ 5 odst. 1 písm. b)]" nahrazují slovy "(§ 5a)" a slova "organizace nebo malé organizace" se nahrazují slovem "zaměstnavatele".

80. V § 21 odst. 3 větě první a druhé se slova "organizace nebo malá organizace povinna" nahrazují slovy "zaměstnavatel povinen".

81. V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova "odst. 2 větě čtvrté a odst. 3" nahrazují slovy "odst. 4 a 5", slova "větě čtvrté a páté" se nahrazují slovy "větě první", za slova "§ 11" se vkládají slova "věty třetí", za slova "za středníkem" se vkládají slova "a věty třetí" a slova "organizaci nebo malé organizaci" se nahrazují slovem "zaměstnavateli".

82. V § 22a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova "organizace nebo malá organizace" nahrazují slovem "zaměstnavatel" a slova "jejich platba nejprve na úhradu dlužných částek, a to" se nahrazují slovy "jeho platba".

83. V § 22a odst. 1 písmena a) až e) znějí:

"a) nejstarší nedoplatky pojistného,

b) běžné platby pojistného,

c) penále,

d) pokuty,

e) přirážka k pojistnému.".

84. V § 22a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova "nejprve na úhradu dlužných částek, a to" zrušují.

85. V § 22a odst. 2 se písmena e) až g) zrušují a písmena a) až d) znějí:

"a) nejstarší nedoplatky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

b) běžné platby pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

c) penále z dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

d) pokuty.".

86. V § 22a se doplňuje odstavec 5, který zní:

"(5) Pořadí plateb na úhradu dlužných částek podle odstavců 1 a 2 se nepoužije na částku uhrazenou v rámci výkonu rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků; takováto částka může být použita jen na úhradu dluhu vyčísleného v rozhodnutí nebo výkazu nedoplatků takto vymáhaném.".

87. V § 22b odst. 1 se slova "organizace nebo malá organizace nesplnila" nahrazují slovy "zaměstnavatel nesplnil", slova "§ 9 odst. 3" se nahrazují slovy "§ 9 odst. 4 a 5" a slova "§ 10 věty čtvrté a § 11 věty třetí" se zrušují.

88. V § 22b odst. 2 větě druhé se slova "organizace nebo malé organizace" zrušují.

89. V § 22b odst. 2 větě třetí se slova "všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok,65) který o dva roky předchází kalendářnímu roku" nahrazují slovy "průměrné mzdy určované pro kalendářní rok" a poznámka pod čarou č. 65 se zrušuje.

90. V § 22b odst. 3 a odst. 4 se slova "§ 9 odst. 3" nahrazují slovy "§ 9 odst. 3 a 4" a slova ", § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí" se zrušují.

91. V § 23 odst. 4 se za slovo "tiskopisu" vkládá slovo ", žádost".

92. V § 23 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 65 zní:

"(5) Lhůta stanovená tímto zákonem k předložení předepsaného tiskopisu, ke splnění oznamovací povinnosti nebo k jinému úkonu je zachována, použije-li se služba dodání datové zprávy orgánu veřejné moci prostřednictvím portálu veřejné správy65) a správce tohoto portálu převezme tuto datovou zprávu nejpozději v poslední den této lhůty.

_____________________________________

65) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".

93. V § 23b odstavec 2 zní:

"(2) Smluvním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České republiky a u níž jsou v České republice činni zaměstnanci zaměstnavatele, jehož sídlo nebo bydliště je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené s tímto zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány tomuto zaměstnavateli. Smluvní zaměstnavatel má pro účely tohoto zákona postavení zaměstnavatele.".

Poznámka pod čarou č. 65a se zrušuje.

94. V § 25 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova "a vojáky v další službě63)" a poznámka pod čarou č. 63 zrušují.

95. V § 25 odst. 1 písm. b) se slovo "Armády" nahrazuje slovy "ozbrojených sil".

96. V § 25 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b) se slova "organizaci a malé organizaci" nahrazují slovem "zaměstnavateli".

97. V § 25 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova "a pro příslušníky Policie České republiky a bezpečnostních služeb" nahrazují slovy ", Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace".

98. V § 25 odst. 2 písm. a) se slova "a Ministerstvo vnitra" nahrazují slovy ", Ministerstvo vnitra, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace".

99. V § 25 odst. 2 písm. b) se slova "a bezpečnostní služby" nahrazují slovy ", Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace".

100. V § 25 se doplňuje odstavec 6, který zní:

"(6) Útvary a orgány uvedené v odstavci 1 písm. b), odstavci 2 písm. b), odstavci 3 písm. b) a odstavci 4 písm. b) odečtou úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění od pojistného, které jsou povinny odvádět, a rozdíl odvedou na příslušný účet sdělený v oborech své působnosti orgány uvedenými v odstavci 1 písm. a), odstavci 2 písm. a), odstavci 3 písm. a) a odstavci 4 písm. a), které též v případě, že úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění je vyšší než pojistné, které má být odvedeno, uhradí plátcům pojistného tento rozdíl, a to do 8 dnů od podání stanoveného přehledu.".

101. V § 25a se slova "úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce32) a pro" a poznámka pod čarou č. 32 zrušují.

102. § 31 se zrušuje.

Čl. XXII

Přechodná ustanovení

1. Pro placení pojistného na nemocenské pojištění osobami samostatně výdělečně činnými za období před 1. lednem 2007 se použijí předpisy účinné před tímto dnem.

2. Z pojistného na nemocenské pojištění, které dluží osoby samostatně výdělečně činné za dobu před 1. lednem 2007, neplyne od 1. ledna 2007 penále.

3. Zaměstnavatel, který byl podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2006 považován za organizaci a který po tomto dni podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ještě vyplácí dávky nemocenského pojištění, odečítá úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění od pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2006 a na účet okresní správy sociálního zabezpečení odvádí tento rozdíl. Je-li úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění vyšší než pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, které je zaměstnavatel povinen odvést, uhradí tento rozdíl okresní správa sociálního zabezpečení podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2006.

4. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za prosinec 2006, popřípadě za předchozí kalendářní měsíce, odvádějí zaměstnavatelé podle předpisů účinných ke dni 31. prosince 2006.

5. Splatnost zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za prosinec 2006, kterou osoba samostatně výdělečně činná nezaplatila do 31. prosince 2006, se řídí předpisy účinnými ke dni 1. ledna 2007.

6. V roce 2007 se u zaměstnavatele uvedeného v bodě 3 při stanovení dlužného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a při placení tohoto dlužného pojistného a příspěvku ve splátkách postupuje podle § 20 odst. 4 písm. a) a odst. 7 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Výše penále u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za dobu před 1. lednem 2007 se řídí předpisy účinnými před tímto dnem.

ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ

ÚČINNOST

Čl. LXVIII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Zaorálek v. r.

Paroubek v. r.

Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím