Plat a příplatky

(zákon č. 143/1992 Sb.)

(1) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci plat.

(2) Platem se rozumí peněžitá plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Za plat se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost.

(3) Mužům a ženám přísluší za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejný plat. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejných nebo srovnatelných pracovních schopnostech a pracovní způsobilosti zaměstnance, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce, a to v pracovním poměru ke stejnému zaměstnavateli.

(4) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci plat podle tohoto zákona, zákoníku práce, prováděcího předpisu vydaného podle §23 a v jejich rámci podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního platového předpisu. Neplatný je vnitřní platový předpis, který nebyl vydán písemně, nebo jeho část, která je v rozporu s právními předpisy.

(5) Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele nebo vedoucím organizační složky státu 19) (dále jen "statutární orgán"), určuje plat podle tohoto zákona, zákoníku práce a prováděcího předpisu vydaného podle §23 orgán, který ho do funkce jmenoval nebo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Vzniká-li pracovní poměr volbou, určuje plat zaměstnanci orgán, který ho do funkce zvolil nebo kterému tato povinnost vyplývá ze zvláštního zákona.

(6) Plat nesmí být nižší než minimální mzda. 20)

(1) Zaměstnanec se zařadí do platové třídy na základě druhu práce a v jeho rámci na něm požadovaných nejnáročnějších prací a plnění kvalifikačních předpokladů, popřípadě kvalifikačních požadavků, pokud zaměstnavatel stanovil kvalifikační požadavky vnitřním platovým předpisem. Vedoucí zaměstnanec 21) se zařadí do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon odborně řídí nebo které sám vykonává. V souladu s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze k tomuto zákonu stanoví prováděcí předpis vydaný podle §23 katalog prací a kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd.

(2) Zaměstnanci náleží platový tarif stanovený pro platovou třídu, do které je zařazen, ve výši a za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle §23.

(3) Pro platové třídy platí v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2003 tyto minimální platové tarify:

platová třída	minimální platový tarif v Kč měsíčně
1	3 250,-
2	3 550,-
3	3 850,-
4	4 250,-
5	4 700,-
6	5 150,-
7	5 700,-
8	6 350,-
9	7 000,-
10	7 750,-
11	8 800,-
12	10 000,-

platová třída	minimální platový tarif v Kč měsíčně
1	3 550,-
2	3 850,-
3	4 150,-
4	4 500,-
5	4 900,-
6	5 300,-
7	5 750,-
8	6 200,-
9	6 750,-
10	7 300,-
11	7 900,-
12	8 700,-
13	9 700,-
14	10 850,-
15	12 150,-
16	13 600,-

(1) Vedoucímu zaměstnanci v organizační složce státu, kterou je správní úřad v čele s ministrem, Kancelář prezidenta České republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Úřad pro ochranu osobních údajů, Nejvyšší kontrolní úřad a Bezpečnostní informační služba České republiky přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, který činí:

funkce	příplatek za vedení Kč měsíčně
1. vedoucí oddělení (zástupce ředitele odboru)	od 2000 do 5000
2. ředitel odboru	od 3500 do 8000
3. vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády České republiky, Kanceláře veřejného ochránce práv, Úřadu pro ochranu osobních údajů (včetně jejich zástupců), náměstek ministra a náměstkové ředitele Bezpečnostní informační služby České republiky	od 6000 do 13000

(2) Vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v odstavci 1, přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení, jehož sazby stanoví prováděcí předpis vydaný podle §23 v rámci těchto rozpětí:

funkce	příplatek za vedení Kč měsíčně
1. vedoucí zaměstnanec, který řídí práci podřízených zaměstnanců	od 500 do 3000
2. vedoucí zaměstnanec, který řídí více útvarů organizace, s výjimkou zástupce statutárního orgánu	od 1000 do 6000
3. zástupce statutárního orgánu	od 2000 do 9000
4. statutární orgán	od 3000 do 13000

(3) Zaměstnavatelům s jinou organizační strukturou, než je uvedena v odstavcích 1 a 2, může prováděcí předpis vydaný podle §23 stanovit sazby příplatků za vedení v rámci rozpětí 500 Kč až 13000 Kč.

(4) Zaměstnanci, který není uveden v předchozích odstavcích, avšak je podle organizačního řádu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídící práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 300 Kč až 1500 Kč měsíčně.

Zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než čtyři týdny a zastupování není součástí jeho povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, přísluší od prvého dne zastupování příplatek za zastupování ve výši určené zaměstnavatelem v rámci rozpětí příplatku za vedení, stanoveného pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Přísluší-li vedoucímu zaměstnanci příplatek za zastupování podle předchozí věty, jeho příplatek za vedení mu po dobu zastupování nepřísluší.

Zaměstnanci přísluší za hodinu noční práce 14) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.

Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku.

Zaměstnanci, který je příslušníkem ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru, příslušníkem orgánů celní správy a příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, přísluší hodnostní příplatek, který činí:

hodnost	hodnostní příplatek v Kč měsíčně
rotný	1 200
rotmistr	1 300
nadrotmistr	1 400
štábní rotmistr	1 600
podpraporčík	1 800
praporčík	1 900
nadpraporčík	2 000
štábní praporčík	2 200
podporučík	2 400
poručík	2 600
nadporučík	2 800
kapitán	3 000
major	3 200
podplukovník	3 400
plukovník	3 600
brigádní generál	3 900
generálmajor	4 100
generálporučík	4 300
armádní generál	4 600

(1) Za hodinu práce přesčas 2) přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.

(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle §9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu 3) nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti. 4) V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

(1) Za vykonávání činností, při nichž je riziko ohrožení života nebo zdraví zaměstnance, činností spojených s jinými závažnými riziky při ochraně zájmů státu, činností při zabezpečování obrany nebo činností s mimořádnou psychickou zátěží, se poskytne zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle §23.

(2) Za vykonávání práce ve směnném a nepřetržitém pracovním režimu se poskytuje zaměstnanci zvláštní příplatek za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle §23.

(3) Zaměstnanci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vyslanému v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních policejních sborů Organizace spojených národů mimo území České republiky se po dobu působení v zahraničí poskytne zvláštní příplatek v jiné než české měně za podmínek a ve výši stanovených prováděcím předpisem vydaným podle §23. Po dobu poskytování tohoto příplatku nenáleží zaměstnanci příplatek za noční práci (§7), příplatek za práci v sobotu a v neděli (§8), plat a náhradní volno za práci přesčas (§10), příplatek za dělenou směnu (§11a), plat a náhradní volno za práci ve svátek (§14) a odměna za pracovní pohotovost (§19).

Zaměstnanci, který pracuje ve směnách rozdělených na dvě nebo více částí, 5) se poskytuje příplatek ve výši 20 Kč za každou takto rozdělenou směnu. Rozdělenou směnou se pro účely tohoto zákona rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň dvě hodiny.

§11a vložen právním předpisem č. 40/1994 s účinností od 1.4.1994.

K ohodnocení náročnosti práce a dlouhodobě dosahovaných kvalitních výsledků vykonávané práce lze zaměstnanci poskytnout osobní příplatek. Podmínky a maximální výši stanoví prováděcí předpis vydaný podle §23.

(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek 22) připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.

(2) Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.

(1) Je-li zaměstnanec převeden na práci, za niž přísluší nižší plat, z důvodu

a) ohrožení nemocí z povolání,

b) karantény nařízené podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,

c) odvrácení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků,

d) prostoje, který zaměstnanec nezavinil, nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek do výše průměrného výdělku.

(2) Doplatek podle odstavce 1 písm. a) přísluší i tehdy, přejde-li zaměstnanec k jinému zaměstnavateli, protože pro něj dosavadní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Doplatek poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel, který ho zaměstnává v době, po kterou doplatek přísluší; vyplacený doplatek tomuto zaměstnavateli uhradí zaměstnavatel, u něhož došlo ke vzniku ohrožení nemocí z povolání.

(3) Vláda stanoví nařízením, za jakých podmínek uhradí příslušný orgán státní správy náklady na případný doplatek platu podle odstavce 1 písm. b) zaměstnavateli, který jej poskytl.

(1) Za hodinu pracovní pohotovosti 8) na pracovišti mimo pracovní dobu zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 50 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 100 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.

(2) Za hodinu pracovní pohotovosti mimo pracoviště mimo pracovní dobu zaměstnance přísluší zaměstnanci odměna ve výši 15 %, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 25 % poměrné části platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v měsíci, na který připadla pracovní pohotovost.

(3) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci plat. Odměna za pracovní pohotovost v takovém případě nepřísluší.

Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci nejpozději v den nástupu do práce platový výměr. Platovým výměrem se rozumí písemná informace o platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu. Dojde-li ke změně výše některé složky platu uvedené v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně zdůvodnění, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá platnosti.