Aktualizováno: 5.8.2015
Daň z nabytí nemovitých věcí je majetková daň, která existuje dle zákonného opatření Senátu č. 314/2013 od 1. 1. 2014 a která nahradila do té doby existující daň z převodu nemovitostí. Sazba daně z nabytí nemovitých věcí je 4 % ze základu daně a vypočte jako součin základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby daně.
Kdo platí daň
Před legislativní novelou platilo, že v případě kupních a směnných smluv je poplatníkem převodce (prodávající) a nabyvatel je ručitelem. Účastníci smlouvy se však mohli v kupní nebo směnné smlouvě dohodnout, že poplatníkem daně bude nabyvatel. V případech, kdy se nejedná o nabytí nemovité věci kupní či směnnou smlouvou, je poplatníkem vždy nabyvatel (např. rozhodnutí soudu, dražba). Od 1. listopadu 2016 platí daň z nabytí nemovitých věcí vždy kupující.
Základ daně
Základem daně je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj (náklady znaleckého posudku). U většiny kupních či směnných smluv se nabývací hodnota stanoví porovnáním sjednané ceny a srovnávací daňové hodnoty. Vyšší z nich je nabývací hodnotou.
Srovnávací daňová hodnota je buď částka odpovídající 75 % tzv. směrné hodnoty, nebo částka odpovídající 75 % zjištěné ceny:
Podání daňového přiznání a splatnost daně
Poplatník je povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí.
Poplatník je povinen platit daň z nabytí nemovitých věcí prostřednictvím zálohy ve výši 4 % sjednané ceny. Záloha je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání. Je-li daň vyšší než záloha, je rozdíl mezi daní a zálohou splatný ve lhůtě 30 dnů od doručení platebního výměru. Činí-li rozdíl mezi daní a zálohou méně než 200 Kč, daň se stanoví ve výši zálohy.
Výjimku v platbě daně činí daň z nabytí nemovitých věcí, která je menší než 200 Kč, daň se nestanoví a neplatí.