Aktualizováno: 06.01.2021
Příklad 1: Zaměstnanec v hlavním pracovním poměru pobírá mzdu ve výši 40 000 Kč. Je plátcem zdravotního pojištění. Jakou částkou se podílí na zdravotním pojištění zaměstnanec a zaměstnavatel?
Hrubý příjem zaměstnance – vyměřovací základ pro výpočet pojistného | 40 000 Kč |
Zaměstnavatel po zaokrouhlení odvede pojistné (40 000 * 13,5 %) | 5 400 Kč |
Zaměstnanci strhne z platu (5 400 : 3) | 1 800 Kč |
Zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků (5 400 – 1 800) | 3 600 Kč |
Tento výpočet lze použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimálního vyměřovacího základu.
Je-li skutečný vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ (pokud se nejedná o zaměstnance, kteří mají povolen minimální vyměřovací základ), je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatek pojistného provést u toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Minimální vyměřovací základ je na úrovni minimální mzdy, v roce 2021 tedy ve výši 15 200 Kč.
Příklad 2: Zaměstnanec má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou na zkrácený úvazek s měsíčním výdělkem 12 000 Kč. Nepatří do kategorie, u které není stanoven minimální vyměřovací základ. Jeho výdělek nedosahuje výše minimální mzdy.
Zaměstnavatel odvede doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky
(15 200 – 12 000) * 0,135 |
432 Kč |
Zaměstnavatel odvede pojistné ve výši (15 200 * 13,5 %) | 2 052 Kč |
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu
(12 000 * 13,5 %) : 3 |
540 Kč |
Zaměstnanci strhne dále doplatek pojistného (432 + 540) | 972 Kč |
Zaměstnavatel ze svých prostředků pak zaplatí (2 052 – 972) | 1 080 Kč |
Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace (dle § 129 a § 130 ZP), tento rozdíl je povinna doplatit organizace.
Příklady ke zdravotnímu pojištění studentů najdete zde.