Zdanění mzdy

Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zdanitelné mzdy, kterou se rozumí úhrn všech příjmů od plátce, zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období snížený o:

  • částky, které jsou od daně osvobozeny
  • částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, o příspěvky na toto zahraniční pojištění

Základem daně (dílčím základem daně) je příjem ze závislé činnosti a funkční požitky, snížené o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení.

Daňová záloha u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec předložil Prohlášení pro uplatnění slev na dani se vypočte ze zdanitelné mzdy, zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru dle následující tabulky (§ 16 odst 1. zákona č. 586/1992 Sb.)

Zdanitelná mzdaZálohaZe zdanitelné mzdy
přesahující
Od KčDo Kč
010 10012% 
10 10018 2001 212 Kč+19%10 100 Kč
18 20027 6002 751 Kč+25%18 200 Kč
27 600a více5 101 Kč+32%27 600 Kč

Příklad 1: Zdanitelná mzda poplatníka činí 11 220 Kč. Jak velká bude měsíční záloha?

Zdanitelná mzda 11 220 Kč
Zaokrouhleno 11 300 Kč
Záloha ze zdanitelné mzdy 10 100 Kč (10 100 * 12%) 1 212 Kč
Záloha ze zdanitelné mzdy přesahující 10 100 Kč [(11 300 - 10 100) * 19%] 228 Kč
Záloha ze zdanitelné mzdy celkem ( 1212 + 228 ) 1 440 Kč

Od daňové zálohy se dále odečítají slevy na dani, tj. částky ve výši 1/12 celkové roční částky:

Slevy na dani2006
RočníMěsíční
Na poplatníka (základní) 7 200 600
U příjemce částečného invalidního důchodu 1 500 125
U příjemce plného invalidního důchodu 3 000 250
U držitele průkazu ZTP/P 9 600 800
U poplatníka soustavně se připravujícího
na budoucí povolání*
2 400 200

* sleva se přizná jen poplatníkům do 26 let věku a při prezenční formě doktorského studia na VŠ do 28 let věku.

Odečet slevy na poplatníka u starobních důchodců je uplatňován ve zdaňovacím období roku 2007 takto:

  • Měsíční odečet ve výši 1/12 základní slevy na dani (600 Kč) nenáleží poplatníkovi, který je poživatelem starobního důchodu na počátku kalendářního roku, nebo byl poplatníkovi přiznán starobní důchod zpětně od počátku roku.
  • Po skončení zdaňovacího období poplatník má nárok na odečet roční slevy na poplatníka, ale snížené o částky vyplaceného starobního důchodu, jehož výše úhrnu nepřesahuje tuto roční slevu na poplatníka.
  • Je-li poplatníkovi přiznán a vyplácen starobní důchod až v průběhu zdaňovacího období, tj. kalendářního roku, odečítá se poplatníkovi sleva na poplatníka v plné výši bez ohledu na výši vyplaceného starobního důchodu.

Nárok na uplatnění slev na dani prokazuje poplatník podpisem Prohlášení k dani. Zaměstnavatel přihlédne k prokázaným slevám na dani, podepíše-li zaměstnanec Prohlášení do 30 dnů po vstupu do zaměstnání, a pak každý rok nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani:

  • jaké skutečnosti jsou u něj dány pro přiznání slev na dani
  • že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na slevy na dani u jiného plátce daně
  • že současně za stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce daně Prohlášení
  • že nárok na slevy na dani současně neuplatňuje jiný poplatník.

Daňové zvýhodnění na dítě

Od 1. 1. 2005 byla zrušena nezdanitelná částka na vyživované dítě. Nově se odečítá daňové zvýhodnění, které upravuje § 35c a § 35d zákona č. 586/1992 Sb. Daňové zvýhodnění se odečítá od vypočtené daně nebo měsíčně u zaměstnanců s podepsaným Prohlášením k dani od vypočtených záloh na daň z příjmů. Daňové zvýhodnění náleží poplatníkovi ve výši:

  • 6 000 Kč ročně na každé vyživované dítě žijící s ním v domácnosti a

  • 12 000 Kč ročně, jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P.

  • Daňový bonus lze uplatnit tehdy, jestliže má poplatník ve zdaňovacím období příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, nebo při zdanění měsíční mzdy alespoň ve výši minimální mzdy.

    Zaměstnanci s podepsaným Prohlášením k dani se sníží v průběhu roku vypočtená záloha na daň o částku měsíčního daňového zvýhodnění, tj. o 1/12 ročního daňového zvýhodnění. Je-li vypočtená záloha nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, vyplatí zaměstnavatel vzniklý rozdíl zaměstnanci jako měsíční daňový bonus. Poplatník má nárok na vyplacení daňového bonusu, činí-li jeho roční výše alespoň 50 Kčmaximálně jej lze uplatnit do výše 2 500 Kč měsíčně.

    Daňové zvýhodnění lze provést poprvé ve výplatách za měsíc leden 2005.

    Příklad 2: Zaměstnanec pobírá měsíční mzdu ve výši 11 000 Kč, má podepsáno daňové Prohlášení a uplatňuje nárok na slevu na dani na poplatníka (600 Kč), daňové zvýhodnění na 2 děti (2 * 500 Kč). Jak velká bude měsíční záloha na daň?

    Měsíční mzda 11 000 Kč
    Pojistné na sociální zabezpečení (11 000 * 8%) 880 Kč
    Pojistné na zdravotní pojištění (11 000 * 4,5%) 495 Kč
    Dílčí základ daně (11 000 - 880 - 495) 9 625 Kč
    Zaokrouhlený dílčí základ daně9 700 Kč
    Záloha ze zdanitelné mzdy do 10 100 Kč (9 700 * 12%) 1 164 Kč
    Sleva na dani na poplatníka600 Kč
    Daňové zvýhodnění na děti (2 * 500) 1 000 Kč
    Záloha na daň z příjmů (1 164 - 600 - 1 000)0 Kč
    Daňový bonus (1 600 - 1 164)436 Kč
    Částka k výplatě: (9 625 + 436) 10 061 Kč

    Tabulka sazby daně se použije i když jde např. o starobního důchodce od počátku roku 2007, který základní slevu na dani uplatnit nemůže a ani jiné odpočty nemá.

    Má-li zaměstnanec souběžně více zaměstnavatelů, může si vybrat, u kterého z nich prohlášení předloží.

    U druhého a dalšího souběžného zaměstnavatele, u kterého nelze souběžně předložit prohlášení, se daňová záloha zjistí pomocí měsíční tabulky tzv. srážkovou daní ze zdanitelné mzdy (tj. ze mzdy snížené o sražené pojistné na sociální a zdravotní pojištění a po zaokrouhlení na celé stovky Kč nahoru), - avšak daňová záloha musí činit nejméně 20 % ze zdanitelné mzdy. Prakticky to znamená, že se z měsíční „zdanitelné mzdy“ do částky 27 300 Kč záloha vypočte sazbou 20 % ze zdanitelné mzdy zaokrouhlené na celé stovky Kč nahoru (v roce 2000 to bylo 25 500 Kč) a u měsíční zdanitelné mzdy 27 400 Kč a vyšší se použije měsíční tabulka.

    Tito zaměstnanci (poplatníci) jsou ze zákona povinni po skončení roku podat daňové přiznání, kde přiloží potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň za zdaňovací období od všech zaměstnavatelů v daném roce.

    Příklad 3: Pracující zaměstnanec nemá u zaměstnavatele podepsané daňové prohlášení. V měsíci lednu si zaměstnanec vydělal mzdu ve výši 14 500 Kč. Jak velká bude měsíční záloha na daň?

    Měsíční mzda 14 500 Kč
    Pojistné na sociální zabezpečení ( 14 500 * 8% ) 1 160 Kč
    Pojistné na zdravotní pojištění ( 14 500 * 4,5% ) 653 Kč
    Dílčí základ daně ( 14 500 - 1 160 - 653 ) 12 687 Kč
    Zdanitelná mzda 12 687 Kč
    Zaokrouhleno 12 700 Kč
    Záloha ze zdanitelné mzdy ( 12 700 * 20%) 2 540 Kč
    Částka k výplatě: ( 12 687 - 2 540 ) 10 147 Kč

    Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec nemá předloženo prohlášení a úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 odst. 1 písm. a) a písm. d) a odst. 10 zákona o daních z příjmů, resp. hrubý zdanitelný příjem (mzda snížená o případné sražené pojistné a po zaokrouhlení na celé Kč dolů) v měsíci nepřesáhne 5 000 Kč, sráží ze mzdy konečnou srážkovou daň zvláštní sazbou 15 %.

    Na zaměstnance zaměstnaného v organizačních složkách státu souběžně u dvou rozpočtových organizací je daňově nahlíženo, jako na zaměstnance pobírajícího mzdu od dvou samostatných plátců i když např. ve smyslu pracovněprávních předpisů bude mít jediného zaměstnavatele - stát. To znamená, že např. u první organizační složky bude mít prohlášení (daňová záloha běžným způsobem) a u druhé (bez prohlášení) se bude srážet srážková daň 15 % do 5 000 Kč měsíčně, a nebo z vyšších částek zálohy, jako u druhého plátce (měsíční tabulka, nejméně 20 %).

    Vyplácí-li zaměstnavatel zaměstnanci mzdu za více kalendářních měsíců najednou, vypočítá zálohu na daň tak, jako kdyby prováděl výplatu v jednotlivých měsících, s přihlédnutím k uplatněným nezdanitelným částkám, tj. rozpočítá příjem zaměstnance na jednotlivé měsíce. Zpětně rozpočítat příjmy na jednotlivé měsíce není možné při výpočtu daně zvláštní sazbou.

    Termíny pro odvod srážkové daně (např. nově 15 % do 5 000 Kč u zaměstnance bez prohlášení) se nemění, tj. do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byla (nebo měla být) daň sražena.

    Pro odvod sražených daňových záloh je stanoven jeden pevný termín, a to do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. Na situaci, kdy z technických důvodů zaměstnavatel odvod v tomto termínu nemůže stihnout nebo má jen příležitostné zaměstnance např. na dohodu o provedení práce, pamatuje zákon tím, že se souhlasem finančního úřadu lze odvod sražených záloh provést později, a to nejpozději do konce měsíce.

    TIP: Výpočet čisté mzdy 2016
    Tisknout

    Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
    Hypotecnikalkulacka.cz

    TOPlist

    Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

    Rozumím