Aktualizováno: 6.5.2016

Zdanění mzdy

Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zdanitelné mzdy, kterou se rozumí úhrn všech příjmů od plátce, zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období snížený o:

  • částky, které jsou od daně osvobozeny a
  • zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné"), které je podle zvláštních právních předpisů ze zúčtovaných nebo vyplacených příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění

Základem daně (dílčím základem daně), tzv. superhrubá mzda, je příjem ze závislé činnosti a funkční požitky, snížené o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení a navýšený o částky na sociální a zdravotní pojištění, které zaměstnavatel zaplatí za zaměstnance.

Daňová záloha u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec předložil Prohlášení pro uplatnění slev na dani se vypočte ze zdanitelné mzdy (dílčího základu daně), zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru jako 15% z této částky.

Solidární příspěvek

Solidární daň mají povinnost platit poplatníci – fyzické osoby, jejichž roční příjmy překročí 48násobek průměrné mzdy podle zákona č. 589/1992 Sb. Této dani podléhá ta část ročních příjmů, která převyšuje částku 1 296 288 Kč. Zálohy na solidární daň se vybírají u zaměstnanců s měsíčním příjmem vyšším než 108 024 Kč prostřednictvím zaměstnavatele v měsících, kdy dojde k překročení limitní výše (bez ohledu na roční příjem). Dotčené zaměstnance nemine podle nového ustanovení § 38g odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., povinnost podat daňového přiznání za rok, ve kterém překročili uvedený limit (stačí jednou v průběhu zdaňovacího období).

Příklad 1: Hrubá mzda poplatníka činí 13 000 Kč. Jak velká bude měsíční záloha (bez uplatnění slev)?

Hrubá mzda 13 000 Kč
Sociální pojištění zaměstnavatel 3 250 Kč
Zdravotní pojištění zaměstnavatel 1 170 Kč
Dílčí základ daně (hrubá mzda + SP + ZP) 17 420 Kč
Zaokrouhleno 17 500 Kč
Záloha ze zdanitelné mzdy (17 550 Kč * 15%) 2 625 Kč

Od daňové zálohy se dále odečítají slevy na dani, tj. částky ve výši 1/12 celkové roční částky:

Slevy na dani2016
RočníMěsíční
Na poplatníka (základní) 24 840 2070
U příjemce částečného invalidního důchodu 2 520 210
U příjemce plného invalidního důchodu 5 040 420
U držitele průkazu ZTP/P 16 140 1345
U poplatníka soustavně se připravujícího
na budoucí povolání*
4 020 335

* sleva se přizná jen poplatníkům do 26 let věku a při prezenční formě doktorského studia na VŠ do 28 let věku.

Nárok na uplatnění slev na dani prokazuje poplatník podpisem Prohlášení k dani. Zaměstnavatel přihlédne k prokázaným slevám na dani, podepíše-li zaměstnanec Prohlášení do 30 dnů po vstupu do zaměstnání, a pak každý rok nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani:

  • jaké skutečnosti jsou u něj dány pro přiznání slev na dani
  • že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na slevy na dani u jiného plátce daně
  • že současně za stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce daně Prohlášení
  • že nárok na slevy na dani současně neuplatňuje jiný poplatník.

Daňové zvýhodnění na dítě

Odečítá daňové se zvýhodnění, které upravuje § 35c a § 35d zákona č. 586/1992 Sb. Daňové zvýhodnění se odečítá od vypočtené daně nebo měsíčně u zaměstnanců s podepsaným Prohlášením k dani od vypočtených záloh na daň z příjmů. Daňové zvýhodnění náleží poplatníkovi ve výši:

  • 13 404 Kč ročně na jedno vyživované dítě žijící s ním v domácnosti a

  • 15 804 Kč ročně na druhé vyživované dítě žijící s ním v domácnosti a

  • 17 004 Kč ročně na třetí a každé další vyživované dítě žijící s ním v domácnosti a

  • 26 808 Kč ročně, jedná-li se o první dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P a

  • 31 608 Kč ročně, jedná-li se o druhé dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P a

  • 34 008 Kč ročně, jedná-li se o třetí a další dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P.

  • Daňový bonus lze uplatnit tehdy, jestliže má poplatník ve zdaňovacím období příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, nebo při zdanění měsíční mzdy alespoň ve výši poloviny minimální mzdy.

    Zaměstnanci s podepsaným Prohlášením k dani se sníží v průběhu roku vypočtená záloha na daň o částku měsíčního daňového zvýhodnění, tj. o 1/12 ročního daňového zvýhodnění. Je-li vypočtená záloha nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, vyplatí zaměstnavatel vzniklý rozdíl zaměstnanci jako měsíční daňový bonus. Poplatník má nárok na vyplacení daňového bonusu, činí-li jeho roční výše alespoň 50 Kčmaximálně jej lze uplatnit do výše 5 025 Kč měsíčně.

    Příklad 2: Zaměstnanec pobírá měsíční mzdu ve výši 11 000 Kč, má podepsáno daňové Prohlášení a uplatňuje nárok na slevu na dani na poplatníka (2070 Kč), daňové zvýhodnění na 2 děti (1117 + 1317 Kč). Jak velká bude měsíční záloha na daň?

    Měsíční mzda 11 000 Kč
    Pojistné na sociální zabezpečení (11 000 * 6,5%) 715 Kč
    Pojistné na zdravotní pojištění (11 000 * 4,5%) 495 Kč
    Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatel 11 000 * 25%) 2 750 Kč
    Pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel 11 000 * 9%) 990 Kč
    Dílčí základ daně (11 000 + 2 750 + 990) 14 740 Kč
    Zaokrouhlený dílčí základ daně14 800 Kč
    Záloha ze zdanitelné mzdy 14 800 * 15% 2 220 Kč
    Sleva na dani na poplatníka2 070 Kč
    Daňové zvýhodnění na děti (1117 + 1317) 2 434 Kč
    Záloha na daň z příjmů (2 220 - 2 070 - 2 434)0 Kč
    Daňový bonus (4 504 - 2 220)2 284 Kč
    Částka k výplatě: (9 790 + 2 284) 12 074 Kč

    U druhého a dalšího souběžného zaměstnavatele, u kterého nelze souběžně předložit prohlášení, se daňová záloha zjistí tzv. srážkovou daní z dílčího základu daně (tj. z hrubé mzdy zvýšené o  pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které hradí zaměstnavatel a po zaokrouhlení na celé stovky Kč nahoru), - avšak daňová záloha musí činit 15 % ze zdanitelné mzdy. Prakticky to znamená, že jediný rozdíl oproti výpočtu mzdy s podepsaným Prohlášením se nepřihlíží k daňové slevě ani k daňovému bonusu.

    Tito zaměstnanci (poplatníci) jsou ze zákona povinni po skončení roku podat daňové přiznání, kde přiloží potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň za zdaňovací období od všech zaměstnavatelů v daném roce.

    Příklad 3: Pracující zaměstnanec nemá u zaměstnavatele podepsané daňové prohlášení. V měsíci lednu si zaměstnanec vydělal mzdu ve výši 14 500 Kč. Jak velká bude měsíční záloha na daň?

    Měsíční mzda 14 500 Kč
    Pojistné na sociální zabezpečení ( 14 500 * 6,5% ) 943 Kč
    Pojistné na zdravotní pojištění ( 14 500 * 4,5% ) 653 Kč
    Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatel ( 14 500 * 25% ) 3 625 Kč
    Pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel ( 14 500 * 9% ) 1 305 Kč
    Dílčí základ daně ( 14 500 + 3 625 + 1 305 ) 19 430 Kč
    Zaokrouhleno 19 500 Kč
    Záloha ze zdanitelné mzdy ( 19 500 * 15%) 2 925 Kč
    Částka k výplatě: ( 14 500 - 943 - 653 - 2 925 ) 9 979 Kč

    Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec nemá předloženo prohlášení a úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 odst. 1 písm. a) a písm. d) a odst. 10 zákona o daních z příjmů, resp. hrubý zdanitelný příjem (mzda snížená o případné sražené pojistné a po zaokrouhlení na celé Kč dolů) v měsíci nepřesáhne 5 000 Kč, sráží ze mzdy konečnou srážkovou daň zvláštní sazbou 15 %.

    Na zaměstnance zaměstnaného v organizačních složkách státu souběžně u dvou rozpočtových organizací je daňově nahlíženo, jako na zaměstnance pobírajícího mzdu od dvou samostatných plátců i když např. ve smyslu pracovněprávních předpisů bude mít jediného zaměstnavatele - stát. To znamená, že např. u první organizační složky bude mít prohlášení (daňová záloha běžným způsobem) a u druhé (bez prohlášení) se bude srážet srážková daň 15 % do 5 000 Kč měsíčně, a nebo z vyšších částek zálohy, jako u druhého plátce (15 %, ale ze superhrubé mzdy).

    Vyplácí-li zaměstnavatel zaměstnanci mzdu za více kalendářních měsíců najednou, vypočítá zálohu na daň tak, jako kdyby prováděl výplatu v jednotlivých měsících, s přihlédnutím k uplatněným nezdanitelným částkám, tj. rozpočítá příjem zaměstnance na jednotlivé měsíce. Zpětně rozpočítat příjmy na jednotlivé měsíce není možné při výpočtu daně zvláštní sazbou.

    Termíny pro odvod srážkové daně jsou do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byla (nebo měla být) daň sražena.

    Pro odvod sražených daňových záloh je stanoven jeden pevný termín, a to do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla dle zákona č. 586/1992 Sb. §38h písm 9). Na situaci, kdy z technických důvodů zaměstnavatel odvod v tomto termínu nemůže stihnout nebo má jen příležitostné zaměstnance např. na dohodu o provedení práce, pamatuje zákon tím, že se souhlasem finančního úřadu lze odvod sražených záloh provést později, a to nejpozději do konce měsíce.

    Tisknout

    Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
    Hypotecnikalkulacka.cz

    TOPlist

    Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

    Rozumím