Sociální pojištění

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je určeno k úhradě výdajů:

  • na dávky nemocenského pojištění, kterými jsou nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství,
  • na dávky důchodového pojištění, kterými jsou důchody starobní, plný a částečný invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí
  • na hmotné zabezpečení poskytované uchazečům o zaměstnání a další výdaje související se zabezpečováním práva na práci
  • na správní výdaje České správy sociálního zabezpečení a úřadů práce

Pojistné na sociální pojištění platí jen osoby, které jsou nebo byly účastny nemocenského pojištění (§ 3 zákona č. 589/1992 Sb.). Osoby jsou účastny nemocenského pojištění pokud zaměstnání trvá déle něž 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích a započitatelný příjem v něm dosahuje alespoň 400 Kč za kalendářní měsíc. Činnost musí být vykonávána pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR.

Každá činnost se pro účely sociálního pojištění posuzuje samostatně. Jedna osoba může proto být vícenásobným plátcem.

Vyměřovací základ zaměstnance tvoří úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnatelem, a to:

  • v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:

    1. náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmů fyzických osob,

    2. náhrady škody,

    3. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,

    4. hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,

  • v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění, tedy příjmy, které souvisejí pouze s trváním zaměstnání:

    1. náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance,

    2. odměny za pracovní pohotovost,

    3. plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni

    4. plnění poskytnutá k životnímu jubileu

Od roku 2008 je zaveden strop pro odvod sociálního pojištění, který je na celý kalendářní rok vevýši 48násobku tzv. průměrné mzdy.

Výše maximálního vyměřovacího základu pro rok 2018 činí 1 438 992 Kč. (Podmínka zaplacení pojistného se považuje za splněnou i v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno jen proto, že v kalendářním roce dosáhl pojištěnec maximálního vyměřovacího základu.) Pokud bude v roce tento maximální vyměřovací základ překročen, bude daná částka nad tuto částku zaměstnanci vrácena jako přeplatek.

Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí (§ 7 zákona č. 589/1992 Sb.):

a) u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,

b) u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,

c) u osoby samostatně výdělečně činné

1. 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 1 a 2, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění,

2. 2,3 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,

d) u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,

e)u zahraničního zaměstnance 2,3 % z vyměřovacího základu.

Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní měsíc.

Příklad 1: Zaměstnanec v hlavním pracovním poměru pobírá mzdu ve výši 30 000 Kč. Jakou částkou se podílí na sociálním pojištění zaměstnanec a zaměstnavatel?

  ZákladZaměstnanecZaměstnavatel
Hrubá mzda  30 000 Kč 
Sociální pojištění 30 000 Kč1 950 Kč7 500 Kč

Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval. Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, srazí zaměstnavatel pojistné z příjmů v peněžní formě zúčtovaných zaměstnanci v nejbližších kalendářních měsících.

Za opožděné placení pojistného nebo za jeho zaplacení v nižší částce je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala.



Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím