Aktualizováno: 29.12.2014

Příplatky a odměny

Zaměstnavatel může uplatnit jakýkoliv mzdový systém, ale dále uvedené mzdové náležitosti poskytovány být musí.

• Mzda za práci přesčas
• Mzda za práci ve svátek
• Mzda za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí
• Mzda za práci v noci
• Odměna za pracovní pohotovost

Za dobu práce přesčas (§114 ZP) přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodli na čerpání náhradního volna. Příplatek ani náhradní volno však nepřísluší, jestliže byla mzda sjednána v kolektivní smlouvě již s přihlédnutím k práci přesčas.

Za dobu práce ve svátek (§115 ZP) přísluší zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu náhradního volna má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažné mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku (100 %) namísto náhradního volna s tím, že přednost má náhradní volno. Jestliže zaměstnanec v důsledku svátku, který připadl na jeho obvyklý pracovní den, nepracuje, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Příklad: Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 184 hodin, z něhož 8 hodin činí svátek připadající na obvyklý pracovní den. Zaměstnanec má stanovenu základní hodinovou mzdu 60 Kč a průměrný hodinový výdělek 66 Kč. V měsíci odpracoval 176 hodin, přičemž ve svátek nepracoval.

Zaměstnanci s měsíční mzdou (platem) je v případě odpracování celého měsíce vyplácena stále stejná výše měsíční mzdy (platu) to znamená, že i v případě, že svátek připadl na všední den, žádná mzda zaměstnanci neujde, a proto mu také nevzniká nárok na náhradu mzdy.

Příklad: Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 184 hodin. Z toho 8 hodin činí svátek připadající na obvyklý pracovní den. Zaměstnanec má základní měsíční mzdu 9 500 Kč. Zaměstnanec v tomto měsíci odpracoval 176 hodin a ve svátek nepracoval.

Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí přísluší zaměstnanci k dosažné mzdě příplatek ve výši, a za podmínek stanovených §117 ZP, nejméně 10 % částky, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 ZP jako základní sazbu minimální mzdy.

Za práci v noci přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (§116 ZP), není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak. Prací v noci se rozumí časový interval od 22:00 hodin do 6:00 hodin. Na příslušnou noční směnu se zásadně vztahují pravidla platná pro kalendářní den, v němž směna začíná. To znamená, že na směnu začínající v neděli a končící v pondělí ráno se pohlíží jako na směnu nedělní.

Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.

V zákonem stanovených případech při převedení na jinou práci (§139 ZP), přísluší zaměstnanci doplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku.

Za dobu pracovní pohotovosti (§78 ZP odst. 1 písm. h) a §95 ZP) přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku dle §140 ZP, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak. Její výše se sjednává v kolektivní smlouvě nebo v pracovní či jiné individuální smlouvě.

Zaměstnavatel může poskytovat další mzdové požitky, příplatky nad rámec stanovený zákonem v podstatě bez omezení (například příplatek za práci ve vícesměnném provozu apod. ). Bez omezení může zvýšit i sazby povinných příplatků. Tyto skutečnosti musí zakotvit do příslušných ustanovení kolektivní smlouvy či podnikových mzdových předpisů.

Příklad: Zaměstnanec firmy XXX s.r.o. vykonával práci v sobotu, na niž připadl svátek, a zároveň pracoval přesčas v noci. Na které druhy příplatků bude mít nárok?

Zaměstnanci budou současně vyplaceny tyto příplatky:

• za práci ve svátek
• za práci přesčas
• za práci v noci
• za práci v sobotu