Aktualizováno: 7. 8. 2018

Postup při výpočtu mzdy

Zaměstnanci za odvedenou práci náleží mzda (plat) dle podmínek sjednaných v pracovní smlouvě. Výpočet výplaty můžeme rozdělit do dvou kroků:

  • Výpočet nárokových složek mzdy (hodinový nebo měsíční plat, příplatky, náhrady mzdy, odměny, dávky nemocenského pojištění
  • Odpočet srážkových složek - zákonných (pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení, záloha na daň) a další srážky ze mzdy (např. stravenky, exekuční srážky)

Výpočet hrubé mzdy

Hrubá mzda zaměstnance je součtem všech nárokových složek, které náleží zaměstnanci za práci odvedenou v příslušném kalendářním měsíci, dle podmínek uvedených v pracovní smlouvě. Hrubá mzda se skládá ze:

Výpočet pojištění

Nejrozsáhlejší kapitolou jsou odečitatelné položky ze mzdy. Zaměstnavatel má za povinnost provést zákonem předepsané srážky ze mzdy - zálohu na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné veřejného zdravotního pojištění.

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem zaměstnance (§5 zákona č. 589/1992 Sb.) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:

  • náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmů fyzických osob,
  • náhrady škody,
  • odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,
  • hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob.

Výše pojistného na sociální zabezpečení (§7 zákona č. 589/1992 Sb.) z vyměřovacího základu činí u zaměstnanců 6,5 % (z toho 0,0 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,0 % na státní politiku zaměstnanosti). Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Výše pojistného veřejného zdravotního pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období (§2, §5 zákona č. 592/1992 Sb.). Přičemž pro zaměstnance je to 4,5 % ze základu. Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance - částku z rozdílu výše uvedených sazeb, což je 9 %. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.

Záloha na daň

Základem daně (dílčím základem daně) je příjem ze závislé činnosti a funkční požitky, zvýšený o odvody zaměstnavatele na sociální a zdravotní zabezpečení.

Daňová záloha ze základu daně se vypočte:

  • měsíční superhrubá mzda (hrubá mzda + sociální a zdravotní placené zaměstnavatelem) se zaokrouhlí na celé stovky nahoru a stanoví se daňová záloha dle §16 zákona č. 586/1992 Sb. pro výpočet měsíčních daňových záloh
  • při práci na dohodu o provedení práce, když je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně a není podepsáno prohlášení k dani, se odvede 15% srážková daň

Záloha na daň se u zaměstnance s podepsaným Prohlášením k dani od 1. 1. 2018 sníží o slevy na dani a o částku měsíčního daňového zvýhodnění, tj. o 1/12 ročního daňového zvýhodnění, které činí 15 204 Kč za první vyživované dítě, 19 404 Kč za druhé vyživované dítě a 24 204 Kč za třetí a každé další vyživované dítě (ve dvojnásobné výši za každé dítě s průkazem ZTP/P). Je-li daňové zvýhodnění vyšší než záloha na daň, zaměstnanci přísluší tzv. daňový bonus. Podmínky a podrobnosti k daňovému zvýhodnění naleznete na stránce Zdanění mzdy.

„Čistou“ mzdu získáme odečtením zálohy na daň, není-li po odpočtu slev na dani nulová, (případně přičtením daňového bonusu), pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění z hrubé mzdy. Je to vlastně mzda, která je zaměstnanci skutečně proplacena.
Částka k výplatě je čistá mzda po odečtení zálohy na mzdu a jiných srážek (stravenky, spoření apod.). Je to částka, která je vyplacena zaměstnanci.

Příklad 1: Výplatní listina zaměstnance s měsíční mzdou. Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele, který provozuje podnikatelskou činnost a při výpočtu mezd se řídí zákonem č. 1/1992 Sb.. Zaměstnanec má podepsáno daňové prohlášení a uplatňuje nárok na slevy na dani - na poplatníka (2 070 Kč).

Název položky mzdy Sazba Hodiny Částka
Mzda měsíční  160:00 27 000
Odměna měsíční   3 000
    
Pojistné na sociální zabezpečení 6,5 %
z 30 000
 1 950
Pojistné na zdravotní pojištění 4,5 %
z 30 000
 1 350
Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatel 25 %
z 30 000
 7 500
Pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel 9 %
z 30 000
 2 700
Záloha na daň z příjmu (30 000 + 7 500 + 2 700) 40 200 6 030
Sleva na poplatníka   2 070
Stravenky    900
    
Celkový hrubý příjem: (27 000 + 3 000)   30 000 Kč
Srážky celkem: (1 950 + 1 350 + 6 030 - 2 070 + 900)   8 160 Kč
Částka k výplatě:    21 840 Kč

Příklad 2: Výpočet odměny za dohodu o provedení práce zaměstnance zaměstnaného souběžně u dalšího zaměstnavatele (nebo zaměstnavatelů). Při výpočtu čisté odměny nemůže být uplatněna daňová sleva na poplatníka, neboť daňové slevy je možné v daném měsíci uplatňovat pouze u jednoho zaměstnavatele, u kterého je podepsáno prohlášení k dani.

Název položky mzdySazbaHodinyČástka
Dohoda o provedení práce0.0068.08 160
Srážková daň – 15%8 160.00 -1 224
    
Celková hrubá odměna:8 160 Kč
Částka k výplatě (čistá odměna):6 936 Kč


Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím