Aktualizováno: 6.2.2016

Postup při provádění srážek ze mzdy a jejich rozsah

Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše pohledávky s příslušenstvím, jímž jsou úroky, úroky z prodlení poplatky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu.

Rozsah možných srážek ze mzdy a tím i pravidla pro jejich výpočet stanovená v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963), se vztahují na veškeré srážky ze mzdy, které zaměstnavatel provádí tj. nejen na výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy.

Postupuje se přitom takto:

1. Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečtou zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Dále se srážky provádějí i z jiných příjmů, s nimiž se nakládá, jako se mzdou. Těmito příjmy jsou takové, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména důchody, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství náhrady ucházejícího výdělku (náhrada mzdy, odměna za pracovní pohotovost a také náhrada za ztrátu na výdělku, poskytovaná z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání - od 1.10.1999, sem již nepatří odstupné), dále hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání stipendia poskytovaná školami aj.. Srážky se provádějí i z odměn z dohod o pracovní činnosti, nikoliv však z dohod o provedení práce.

2. Do čisté mzdy se započítají čisté mzdy a čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru tj. z dalších souběžných pracovních poměrů, včetně vedlejších a z dohod o pracovní činnosti. Nezapočítávají se ovšem částky poskytované zaměstnanci na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, zejména cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce a obdobná plnění.

3. Vypočte se základní nezabavitelná částka, která nesmí být povinnému sražena, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.
Výše nezabavitelných částek se stanoví příslušným procentem uvedeným v nařízení o nezabavitelných částkách z částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Tím dochází k automatické valorizaci základní nezabavitelné částky vždy při zvýšení životního minima.

Pro výpočet základní částky se využívá součet

a) částky životního minima jednotlivce podle zákona o životním minimu - tato částka od 1.1.2012 činí 3 410 Kč (§2 NV č. 110/2006 Sb.) a

b) částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu stanovených pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel - tato částka od 1.1.2016 činí 5 858 Kč. nařízení vlády č. 395/2015 Sb.)

Pro další výpočty se používá součet částek, který je roven 9 268 Kč.

Nezabavitelné částky činí:

a) Základní nezabavitelná částka (č. 595/2006 Sb.) činí:

  • úhrn dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, což je po zaokrouhlení 6 178,67 Kč
  • na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné 25 % z  nezabavitelné částky, tj. po zaokrouhlení 1 544,67 Kč

b) částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (§2 č. 595/2006 Sb.) je rovna součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (9 268 Kč); z toho vypočtená maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy - 3 089 Kč.

Přitom platí že

  • na manžela povinného se částka 1 544,67 Kč započítává i když má samostatný příjem,
  • na dítě, jež manželé společně vyživují se částka 1 544,67 Kč započítává každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů,
  • částka uvedená v bodu a) odrážce druhé se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí (exekuce) dosud trvá (netýká se dohod o srážkách ze mzdy).

V ustanovení §3 č. 595/2006 Sb. je obsaženo pravidlo, že základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Příklad: Výpočet základní nezabavitelné částky u ženatého muže, který vyživuje 2 děti.

Nezabavitelná částka na osobu povinného 6 178,67 Kč
Nezabavitelná částka na manželku 1 544,67 Kč
Nezabavitelná částka na 1. dítě 1 544,67 Kč
Nezabavitelná částka na 2. dítě 1 544,67 Kč
Základní nezabavitelná částka 10 812,68 Kč

4. Základní částka se odečte od čisté mzdy a takto zjištěný zbytek čisté mzdy se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Drobná částka (méně než 3 Kč), která zůstane po zaokrouhlení se vyplatí povinnému (přičte se k základní částce). Zaokrouhlení se neprovádí, přesahuje-li zbytek čisté mzdy součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (tj. od 1.1.2016 částku 9 268 Kč).

5. Zaokrouhlený zbytek čisté mzdy se dělí třemi, tj. na třetiny. Přesahuje-li však zbytek čisté mzdy součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (tj. 9 268 Kč), dělí se na třetiny jen tato částka (tj. mohou třetiny činit nejvýše 3 089) Kč).

Přitom nadále platí, že:

1. třetina je určena k vydobytí pohledávek oprávněných osob,

2. třetina slouží jen k vydobytí přednostních pohledávek a pokud takových není vyplatí se povinnému,

3. třetina se vždy vyplatí povinnému.

Z uvedeného vyplývá, že nezabavitelnou (nepostižitelnou) část čisté mzdy tvoří:

a) základní nezabavitelná částka,

b) případná drobná částka vzniklá zaokrouhlením zbytku čisté mzdy,

c) třetí třetina zbytku čisté mzdy (tj. nejvýše 3 089 Kč),

d) není-li vůči povinnému uplatněna žádná přednostní pohledávka, též druhá třetina zbytku čisté mzdy.

6. Bez omezení plně se srazí zbytek čisté mzdy, přesahující součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (tj. částku 9 268 Kč). Jde o plně zabavitelnou část zbytku čistě mzdy. Jsou-li vůči povinnému uplatněny přednostní pohledávky - nejprve připočíst k druhé třetině takovou část z plně zabavitelné části zbytku čisté mzdy, aby mohly být pokryty přednostní pohledávky (a nemuselo dojít k jejich odsunutí či krácení). Teprve „zbytek této části zbytku“ čisté mzdy by měl být připočten k první třetině. Není-li vůči povinnému uplatněna žádná přednostní pohledávka, bude celá část zbytku čisté mzdy přesahující součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu připočtena k první třetině. Zákon však žádné závazné pravidlo - pokud jde o způsob využití této sražené části mzdy - nestanoví.

7. Přednostními pohledávkami po novele OSŘ jsou:

  • pohledávky výživného,
  • pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví
  • pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy,
  • pohledávky daní a poplatků,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,
  • pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
  • pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na náhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
  • pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
  • pohledávky náhrady mzdy (sníženého platu nebo snížené odměny) poskytované po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
  • pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
  • pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory.

Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy (na přednostní pohledávky), uspokojí se z ní nejprve bez zřetele na pořadí pohledávky výživného (mají zvláštní postavení) a teprve pak podle svého pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li druhá třetina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných (to má absolutní přednost) a pak teprve nedoplatky výživného za dřívější dobu (dlužné výživné). Dlužné výživné se uspokojuje podle poměru běžného výživného, tj. opět bez ohledu na pořadí. Nebylo-li by však z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Uvedené pohledávky jsou přednostními jak v případě, že srážky ze mzdy byly uloženy nařízením výkonu rozhodnutí, tak i jestliže byly dohodnuty dohodou o srážkách ze mzdy. Přednostní pohledávky, respektive jejich části, které nemohly být uspokojeny ze druhé třetiny, se přesouvají do třetiny první, kde však ztrácejí svou přednostní povahu.

8. Z první třetiny jsou všechny pohledávky (přednostní i ostatní) uspokojovány podle svého pořadí. Znamená to, že pohledávky, na které v důsledku jejich horšího pořadí nezbudou peníze, musejí vyčkat až jim v následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již uhrazená pohledávka, nebo až bude možné srazit i na ně díky vyššímu příjmu povinného.

9. Je-li pro pořadí více pohledávek rozhodující stejný den, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. S touto výjimkou a s výjimkou výživného, jak bylo uvedeno bodu 7, nikdy nedochází při srážkách ze mzdy k poměrnému uspokojování (krácení) více pohledávek. Pohledávka s lepším pořadím má přednost před pohledávkou s pořadím horším.

10. Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést již ze zálohy. Výplatu srážek oprávněnému provede však až po uplynutí příslušného měsíce.

11. Získala-li pohledávka pořadí (např. doručením nařízení výkonu rozhodnutí) až potom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby měl povinný za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla.

12. Vyplácí-li se dlužná mzda, vypočte se, kolik připadá z poskytnuté mzdy na jednotlivé měsíce a z takto vypočtené měsíční odměny jsou povinnému prováděny srážky; toto se provádí právě tehdy, jedná-li se o dlužnou mzdu (např. zaměstnavatel vyplácí dlužnou náhradu mzdy za několik měsíců nebo prohraje spor o platnost skončení pracovního poměru). Tato povinnost byla zrušena při výplatě zálohy mzdy a mzdy za období delší než jeden měsíc. Celková odměna povinného se pak za uplynulý rok rozvrhne rovnoměrně na jednotlivé měsíce. Z měsíční odměny se pak vypočtou s konečnou platností srážky.

13. Obdobně platí, že pokud dochází k výplatě mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť. V tomto případě nejde o zálohové vyplácení mzdy. Pravidlo se například použije na doplatky mzdy a jiných příjmů za několik měsíců (může se jednat o náhradu mzdy z titulu neplatně rozvázaného pracovního poměru zaměstnavatelem, jestliže zaměstnanec v soudním sporu uspěl apod.). Tento postup také dopadá na odměny, podíly na hospodářských výsledcích, tzv. „13. a 14. platy“ a podobné mzdové složky (odstupné), poskytované za delší období než jeden měsíc.

14. Pravidla, uvedená 10 až 13 se přímo ze zákona vztahují na nařízený výkon rozhodnutí, avšak protože je jimi řešen rozsah možných srážek ze mzdy, je nezbytné je uplatnit na všechny prováděné srážky (a to přesto, že nejsou v OSŘ zahrnuta pod nadpis „rozsah srážek“).

15. Provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení občanského soudního řádu, je nepřípustné, a to i kdyby s tím povinný souhlasil.


TIP: Výpočet nezabavitelné částky ze mzdy


Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím