Aktualizováno: 14.11.2015

Pořadí srážek ze mzdy

Ze mzdy se nejprve srazí záloha na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Ostatní dovolené srážky ze mzdy lze provádět jen v rozsahu umožněném v OSŘ v ustanoveních o výkonu soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy.

Pro pořadí pohledávek platí toto pravidlo:

1. Pohledávky, pro které byl soudem (popř. správním orgánem), což se týká zvláště daňových nedoplatků nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) nabývají pořadí dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující toto vyrozumění - a to přesto, že rozhodnutí není ještě pravomocné. Bylo-li plátci mzdy doručeno téhož dne několik pohledávek, mají stejné pořadí (tuto zásadu je ovšem nutné analogicky uplatnit obecně, ve vztahu k jakýmkoliv pohledávkám).

2. Peněžité tresty (pokuty), náhrady uložené vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů, přeplatky a neprávem přijaté částky na dávkách nemocenského pojištění důchodového pojištění a státní sociální podpory, přeplatky a neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení a hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání nabývají pořadí dnem, kdy bylo zaměstnavateli - plátci mzdy doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu. V těchto případech jde o rozhodnutí pravomocné, nebo sice nepravomocné, avšak odvolání nebo jiný opravný prostředek proti němu podaný nemá odkladný účinek.

3. Pořadí srážek na základě dohod o srážkách ze mzdy, uzavřených se zaměstnavatelem, se řídí dnem, kdy byla dohoda uzavřena.

4. Pořadí srážek na základě dohod o srážkách ze mzdy, uzavřených s jiným zaměstnavatelem (např. předchozím) nebo s fyzickou osobou (a obdobně i s právnickou osobou) se řídí dnem, kdy byla zaměstnavateli - plátci mzdy dohoda doručena.

5. Pohledávky zaměstnavatele, které si může sám srazit ze mzdy zaměstnance i bez jeho souhlasu, nabývají pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek. Začátek srážení však může být odsunován jinými pohledávkami, které získávají pořadí doručením příslušné listiny. Proto - jedná-li se o větší pohledávku zaměstnavatele - je pro něj i v těchto případech výhodnější uzavření dohody o srážkách ze mzdy.

Pohledávky bodu 1. až 4. si zachovávají své pořadí i při nástupu zaměstnance k novému zaměstnavateli. Jde-li však o dohodu o srážkách ze mzdy, platí to jen tehdy pokud v ní nebyl tento důsledek výslovně vyloučen. Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky. Za tím účelem uvádí zaměstnavatel při skončení pracovního poměru potřebné skutečnosti v potvrzení o zaměstnání - tzv. zápočtovém listu (zda a v čí prospěch jsou srážky prováděny, jak je vysoká pohledávka, výše dosud provedených srážek na ni a pořadí pohledávky). Srážky v případech bodu 5. nelze k novému plátci mzdy přenést. Proto by k jejich provádění měla být uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy.