Aktualizováno: 14.11.2015

Dovolená na zotavenou

Problematika dovolené je definována v §211 až 223 ZP. Zaměstnanci vzniká za stanovených podmínek nárok na:

  • Dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrná část
  • Dovolenou za odpracované dny
  • Dodatkovou dovolenou

Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnancům náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou přísluší jen výjimečně nebyla-li dovolená vyčerpána ani do konce příštího kalendářního roku, a to v případech uvedených v §222 ZP (pro překážky v práci na straně zaměstnance, skončení pracovního poměru, neurčení termínu k čerpání dovolené ze strany zaměstnavatele). Přitom v každém kalendářním roce čerpá zaměstnanec automaticky nejprve "starou" dovolenou. I za nevyčerpanou dovolenou přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pro pracovně právní účely se průměrný výdělek vypočítá z hrubé mzdy za rozhodné období a z doby odpracované v rozhodném období.

Příklad 1: Čerpání dovolené.

Zaměstnanec má nárok na 20 dnů dovolené za letošní rok a ještě mu zůstaly 3 dny dovolené z loňského roku. Zaměstnanec si v dubnu bere 1 týden dovolené, tj. 5 dní. I když zaměstnanec bude čerpat "starou " dovolenou (3 dny), průměrná mzda se počítá z údajů předchozího čtvrtletí, kdy je dovolená čerpána. Zaměstnanec má pracovní dobu 40 hodin týdně.

Průměrný výdělek za 1. čtvrtletí 58,50 Kč/hod
Náhrada mzdy za 1 den dovolené ( 58,50 * 8 ) 468,00 Kč
Čerpání 5-ti dnů dovolené ( 5 * 468 ) 2 340,00 Kč

Příklad 2: Proplacení nevybrané dovolené.

Zaměstnanec k 31.5. ukončil pracovní poměr. Měl nárok na 20 dnů dovolené. Do doby ukončení PPV vyčerpal 5 dnů dovolené. Za 5 měsíců má nárok na 8 a 1/2 dne. Dohodl se zaměstnavatelem na proplacení zbývajících dnů dovolené, což činí 3 a 1/2 dne. Zaměstnanec má pracovní dobu 40 hodin týdně.

Průměrný výdělek za 1. čtvrtletí 59,50 Kč/hod
Náhrada mzdy za 1 den dovolené ( 59,50 * 8 ) 476,00 Kč
Proplacení 3 a 1/2 dne dovolené ( 3,5 * 476 ) 1 666,00 Kč

Ustanovení §217 odst. 5 ZP stanoví, že pokud zaměstnankyně požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené (§195 ZP), je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.

Příklad 3: Zaměstnankyni, která čerpá rodičovskou dovolenou se 2.5.2000 narodilo druhé dítě. Od počátku roku do 19.3.2000 byla na rodičovské dovolené. Od 20.3.2000 do 1.10.2000 zaměstnankyně čerpala mateřskou dovolenou. Od 2.10.2000 požádala o řádnou dovolenou, která bezprostředně navazuje na skončení mateřské dovolené. Na kolik dnů řádné dovolené bude nárok v roce 2000? Z jakého průměru se proplatí tato dovolená?

Zaměstnankyně čerpáním mateřské dovolené dle §195 ZP splnila v roce 2000 podmínku vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok (odpracování alespoň 60 dnů), protože čerpání mateřské dovolené se pro účely dovolené na zotavenou posuzuje jako výkon práce. Přestože doba čerpání rodičovské dovolené (od 1.1.2000 do 19.3.2000) se pro účely dovolené na zotavenou neposuzuje jako výkon práce, ke krácení dovolené na zotavenou v tomto případě nedochází, protože zaměstnankyně požádala o dovolenou na zotavenou tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené a dle §223 odst. 1 ZP dovolenou vyčerpanou před nástupem rodičovské dovolené nelze z důvodu čerpání rodičovské dovolené krátit.

Pokud zaměstnankyně čerpala dovolenou na zotavenou od 2.10.2000, je dle zákona o mzdě rozhodným obdobím pro účely náhrady mzdy za dovolenou předchozí kalendářní čtvrtletí. Protože však zaměstnankyně neodpracovala ve 3. čtvrtletí alespoň 21 dní, použije se místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek, tj. výdělek, kterého by byla v rozhodném období dosáhla.

Příklad 4: Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr na dobu určitou od 1. ledna do 30. června. Zaměstnanec pracuje jako učitel dva dny v týdnu, 8 hodin denně (pondělí a úterý), roční nárok pro učitele činí 8 týdnů dovolené. Jaký nárok na dovolenou má tento zaměstnanec?

Pokud by pracoval 5 dní v týdnu po celý kalendářní rok, pak by měl nárok na 8 týdnů dovolené. Protože pracuje pouze 2 dny v týdnu, pak roční nárok na dovolenou pro tohoto zaměstnance činí 16 pracovních dnů za celý kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr zaměstnance končí 30.6., nevznikne tomuto zaměstnanci nárok na dovolenou za kalendářní rok, jelikož neodpracuje 60 dnů. Odpracuje jen 52 dny, proto bude mít zaměstnanec nárok na dovolenou za odpracované dny, který bude činit 2/12 ( tj. 21 dny x 2 = 42 odpracovaných dnů ) z celkového nároku dovolené za kalendářní rok (tj. 16 dnů = 3 týdny a jeden den), což činí 2,67 po zaokrouhlení 3 dny dovolené, na které vznikl zaměstnanci nárok.

Příklad 5: Zaměstnanec pracuje na plný pracovní úvazek (40 hodin týdně) a má pracovní dobu nerovnoměrně rozloženou tak, že jeden týden odpracuje 2 směny, duhý týden 5 směn (délka jedné směny je 11,5 hodiny). Toto je dáno 14denním rozpisem opakujícím se po celý rok. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům 5 týdnů dovolené. Jeké bude právo na dovolenou za kalendářní rok?

Zdroj: Mzdová účetní č. 6/2009

U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se nárok na dovolenou stanoví podle §213 odst. 4 zákoníku práce. Právo na dovolenou se propočítává na pracovní dny (směny) podle jejich rozvrhu na příslušný kalendářní rok. Počet plánovaných pracovních dnů (směn) v roce se vydělí počtem týdnů v roce (stačí číslo 52, ale lze použít i přesná čísla 52,143 v nepřestupném a 52,286 v přestupném roce); výsledkem je průměrný počet pracovních dnů (směn) připadajících na jeden týden. Po vynásobení počtem týdnů, na které má zaměstnanec nárok (v tomto případě 5), dojdeme k celoročnímu nároku na dovolenou zaměstnance.

PoÚtStČtSoNeprac. dnů v týdnu
1. týdenvolnovolno11,511,5volnovolnovolno2 (krátký týden)
2. týden11,511,5volnovolno11,511,511,55 (dlouhý týden)

Výpočet práva na dovolenou pro rok 2009:

  • plánovaný počet směn 182 (začneme-li rok krátkým týdnem; 183 začneme-li rok dlouhým týdnem; pro další výpočet a díky zaokrouhlování výsledku je tento rozdíl bezvýznamný); počet týdnů v roce 52;
  • průměrný počet pracovních dnů v jednom týdnu 3,5 (182/52).
Právo na dovolenou stanovené zaměstnavatelem5 týdnů
Průměrný počet pracovních dnů zaměstnance3,5 dne
Právo na dovolenou zaměstnance (3,5 * 5)17,5 dne

(V tomto konrétním případě, kdy rozvrh směn sestává pouze ze dvou různých týdnů pravidelně se opakujících, lze použít i zjednodušeného výpočtu: průměrný počet směn v týdnu je (2 + 5) / 2 = 3,5; krát počet týdnů práva na dovolenou = 5, tj. 3,5 *5 = 17,5 dne.)

Je nutno připomenout, že po skončení kalendářního roku by měl být proveden přepočet práva na dovolenou v případě změny rozvržení pracovní doby. Při výpočtu jsou vždy rozhodující plánované (rozvržené) směny určené běz ohledu na nepřítomnost zaměstnance v práci z důvodu překážek v práci (osobní, jiné), čerpání dovolené, dočasné pracovní neschopnosti apod.

Pokud zaměstnanec s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou čerpá dovolenou, vyčerpá vždy tolik dnů dovolené, kolik plánovaných směn mu v důsledku dovolené odpadlo. Jeden den dovolené má tolik hodin, kolik hodin má odpadlá směna.

Náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku se poskytuje za délku směny (počet hodin) odpadlou v důsledku čerpání dovolené. Pokud by při nepravidelném rozvržení pracovní doby docházelo i k nestejným délkám jednotlivých směn, lze náhradu mzdy poskytnout v délce průměrné směny (§222 odst. 1 zákoníku práce).

Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím