Výše sociálního příplatku

Výše sociálního příplatku se stanoví za kalendářní měsíc. Výše sociálního příplatku činí dle §21 zákona č. 117/1995 Sb. za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli je součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,0.

V případě, že rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka, odpovídající životnímu minimu této rodiny.

Příklad 1: Rodina je tvořena 4 osobami - otec, matka a 2 nezaopatřené děti ve věku 12 a 15 let. Rozhodný příjem rodiny je 11 800 Kč. Náleží-li sociální příplatek rodině a v jaké výši?

Částka životního minima otce2 880 Kč
Částka životního minima matky2 600 Kč
Částka životního minima 1. dítěte1 960 Kč
Částka životního minima 2. dítěte1 960 Kč
Částka životního minima obou dětí3 920 Kč
Životní minimum rodiny celkem9 400 Kč
Sociální příplatek = 3 920 - [(3 920 x 11 800) / (9 400 x 2,0)] = 3 920 -
[(46 256 000 / 18 800)] = 3 920 - 2 460
1 460 Kč

Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o :

  • dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70;
  • dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40;
  • dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20;
  • děti, které se narodily současně, a to v době do 3 let jejich věku, koeficientem 1,10.

Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby, rozhodný pro stanovení životního minima rodiny násobí, jestliže:

  • oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40;
  • osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40;
  • jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10;
  • jde o osamělého rodiče (není dlouhodobě těžce zdravotně postižený), koeficientem 1,05.

Pokud je nezaopatřené dítě poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového zabezpečení, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku koeficient 2,70 u dítěte dlouhodobě těžce zdravotně postiženého, koeficient 2,40 u dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého a koeficient 1,20, je-li dítě dlouhodobě nemocné.

Jestliže je současně splněno více podmínek, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem bez přihlédnutí ke zvýšení. Výše sociálního příplatku činí pak součet rozdílu výše popsaného a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení.



Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím