Výše sociálního příplatku

Výše sociálního příplatku se stanoví za kalendářní měsíc. Výše sociálního příplatku činí dle §21 zákona č. 117/1995 Sb. za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli je součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,0.

V případě, že rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka, odpovídající životnímu minimu této rodiny.

Příklad 1: Rodina je tvořena 4 osobami - otec, matka a 2 nezaopatřené děti ve věku 12 a 15 let (z toho jedno dlouhodobě zdravotně postižené). Rozhodný příjem rodiny je 11 800 Kč. Náleží-li sociální příplatek rodině a v jaké výši?

Částka životního minima otce2 880 Kč
Částka životního minima matky2 600 Kč
Částka životního minima 1. dítěte (1960 x 2,67)5 233 Kč
Částka životního minima 2. dítěte1 960 Kč
Částka životního minima obou dětí7 193 Kč
Životní minimum rodiny celkem12 673 Kč
Sociální příplatek = 7 193 - [(7 193 x 11 800) / (12 673 x 2,0)] =
7 193 - [(84 877 400 / 25 346)] = 7 193 - 3 349
3 844 Kč

Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o :

  • dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 3,00;
  • dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,67;
  • dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,34;
  • děti, které se narodily současně, a to v době do 3 let jejich věku, koeficientem 1,22.

Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby, rozhodný pro stanovení životního minima rodiny násobí, jestliže:

  • oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,35;
  • osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,30;
  • jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,05;
  • jde o osamělého rodiče (není dlouhodobě těžce zdravotně postižený), koeficientem 1,17.

Pokud je nezaopatřené dítě poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového zabezpečení, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku koeficient 2,70 u dítěte dlouhodobě těžce zdravotně postiženého, koeficient 2,40 u dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého a koeficient 1,20, je-li dítě dlouhodobě nemocné.

Jestliže je současně splněno více podmínek, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem bez přihlédnutí ke zvýšení. Výše sociálního příplatku činí pak součet rozdílu výše popsaného a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení.



Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím