Výdělečná činnost

Na výdělečné činnosti jsou závislé některé druhy dávek státní sociální podpory. Samotné vymezení pojmu výdělečná činnost (§10 zákona č. 117/1995 Sb.) je důležité pro posuzování nezaopatřenosti dítěte, pro nárok na rodičovský příspěvek.

Podle zákona č. 242/1997 Sb. (s účinností od 1. 1. 1998) se již nezkoumá účast na důchodovém ani nemocenském pojištění a výdělečná činnost je posuzována s ohledem na ustanovení §9 zákona č. 155/1995 Sb., kdy za osoby výdělečně činné jsou považovány osoby, mající příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (podle §7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).

Výdělečnou činností se rozumí činnost:

• v ČR, která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči);
• osoby samostatně výdělečně činné, přičemž za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za takovou osobu považuje pro účely důchodového pojištění;
• vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

Činnost musí být vykonávána v takovém rozsahu a za takových podmínek, aby zakládala účast na nemocenském pojištění. Účast nezakládá např. příležitostné, nahodilé jednorázové zaměstnání.

U osob samostatně výdělečně činných je výdělečná činnost dána jejich účastí na důchodovém zabezpečení. To proto, že u tohoto okruhu osob je nemocenské pojištění dobrovolné, a nezahrnuje tedy všechny osoby, vykonávající samostatnou výdělečnou činnost.

U výdělečné činnosti vykonávané v zahraničí, jejímž účelem je dosažení příjmu, se nezkoumá, v jakém rozsahu je vykonávána. Pro účely státní sociální podpory je tato činnost vždy činností výdělečnou.