Nejčastěji se opakující chyby, kterých se OSVČ dopouštějí

1. Některé OSVČ neoznamují zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nebo oznámení neprovádějí v termínech určených zákonem. Oznámení je nutno provádět do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje.

2. Zálohy platí některé OSVČ v nesprávné výši a po termínech splatnosti.

3. Některé OSVČ si samy sníží zálohu, aniž by předtím o snížení požádaly a zdravotní pojišťovna o snížení rozhodla.

4. Některé OSVČ platí sníženou zálohu i po uplynutí doby tří měsíců, aniž by opět o snížení požádaly a zdravotní pojišťovna o snížení rozhodla.

5. Zálohy některé OSVČ neplatí pravidelně měsíčně a ve stejné výši.

6. OSVČ se mylně domnívají, že za měsíce, ve kterých byly nemocné, nemusejí platit pojistné.

Za kalendářní měsíce, ve kterých je OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou, není sice povinna platit zálohy, ale pojistné po podání Daňového přiznání se doplácí i za tyto měsíce.

7. Při platbě pojistného uvádějí někdy OSVČ chybná čísla účtů zdravotní pojišťovny nebo chybné variabilní symboly. Obojí se podle zákona považuje za neuhrazenou platbu a vede k penalizaci.

8. Někdy se OSVČ mylně domnívají, že přeplatek pojistného, který vypočetli v přehledu, jim bude zdravotní pojišťovnou vrácen vždy v plné výši, a neuvědomují si, že zdravotní pojišťovna vrácený přeplatek snižuje o splatné závazky (penále, pokuty atd.), které plátce u pojišťovny má.

9. OSVČ občas zapomínají předložit přehledy do měsíce po podání daňového přiznání všem zdravotním pojišťovnám (u OSVČ, které nejsou povinny daňové přiznání předkládat, je i nadále povinnost předložit Přehled do 8. dubna následujícího roku), u kterých byly v daném roce pojištěny. Za nepředložení přehledu může být zdravotní pojišťovnou uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.
Pozn.: OSVČ, kterým zpracovává daňové přiznání daňový poradce, byla novelou zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění uložena nová povinnost od 1.1.2008. Skutečnost, že jim daňové přiznání zpracovává daňový poradce jsou povinny doložit příslušné zdravotní pojišťovně do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém jsou povinny daňové přiznání za předchozí kalendářní rok podávat. Tuto povinnost je možno splnit např. předložením kopie plné moci, kterou OSVČ zmocňují daňového poradce ke zpracování daňového přiznání a předkládají ji na finanční úřad.

10. OSVČ mnohdy včas nezmění v peněžním ústavu trvalý platební příkaz, a platí tak i po podání přehledu zálohu ve stále stejné výši jako před jeho podáním. Nesplní tak zákonnou podmínku, že od měsíce, ve kterém je podán přehled, je nutno platit zálohy v nové výši, vypočtené z vyměřovacího základu, dosaženého v předchozím roce - podle přehledu.

11. OSVČ se někdy diví, že jsou penalizovány za nesprávnou platbu záloh na pojistné i v případě, kdy podle přehledu mají přeplatek na pojistném. Penále naběhlo v měsících, ve kterých byly záloha, nebo doplatek pojistného zaplaceny po termínu splatnosti nebo v nižší částce, než předepisuje zákon.

12. Někdy si OSVČ neuvědomují, že výkon samostatné výdělečné činnosti po část měsíce (i jeden den) se považuje za výkon samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní měsíc.

13. Často OSVČ s podáním přehledu nepodávají doklad o dni podání daňového přiznání potvrzený finančním úřadem.

14. Někdy se OSVČ chybně domnívají, že výkon samostatné výdělečné činnosti vykonávaný vedle zaměstnání, ve kterém je hrazeno pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu, se automaticky považuje za vedlejší zdroj příjmu.

Pokud příjmy ze zaměstnání převyšují příjem ze samostatné výdělečné činnosti, je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší zdroj příjmů.

Pokud však příjem (po odpočtu výdajů) ze samostatné výdělečné činnosti je vyšší než příjmy ze zaměstnání (i když je pojistné zaměstnavatelem odváděno z vyšší částky než z minima), je samostatná výdělečná činnost považována za hlavní zdroj příjmů a OSVČ je povinna platit měsíční zálohy.

15. Některé OSVČ neplní vůči zdravotní pojišťovně správně své oznamovací povinnosti dané zákonem.

Neoznamují skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, jako například:

• neoznamují přiznání nebo odnětí důchodu,
• neoznamují pobírání peněžité pomoci v mateřství,
• neoznamují počátek pobírání rodičovského příspěvku a ukončení

jeho výplaty, apod. Dále neoznamují:

• změnu adresy,
• změnu rodného čísla,
• narození dítěte, apod.

16. OSVČ, za které je plátcem pojistného i stát (důchodci, studenti atd.) a samostatnou výdělečnou činnost provádějí vedle svého zaměstnání, někdy zcela v rozporu se zákonem uplatňují při vyplňování přehledu odpočet na platbu pojistného státem i v případě, kdy již uvedený odpočet provedl zaměstnavatel. V takovém případě jde o platbu pojistného v částce nižší, než určuje zákon, což je penalizováno.

17. Některé OSVČ při vyplňování přehledu nevyplní řádek určující minimální vyměřovací základ. Nedodrží tak platbu minimálního pojistného, a to je také penalizováno.

18. Osoby, které provádějí samostatnou výdělečnou činnost jen občas a nepravidelně, si často neuvědomují, že musejí vůči zdravotní pojišťovně postupovat jako OSVČ.

Jde např. o autory, kteří napíší do novin nebo časopisu článek, za který obdrží honorář zdaněný desetiprocentní sazbou přímo u toho, kdo honorář vyplácí. Nebo se jedná o osobu, která obdrží honorář za příspěvek do rozhlasu nebo televize. Všechny takové osoby musejí provést oznámení o uvedené činnosti u zdravotní pojišťovny, odevzdat PŘEHLED a zaplatit pojistné.

19. Některé osoby spolupracující s OSVČ, na které je takovou OSVČ převedena část příjmů a výdajů, se zajímají o oznámení u zdravotní pojišťovny až v okamžiku, kdy jsou na ně převáděny příjmy.

Zapomínají, že jde o spolupracující osobu, která má vůči zdravotní pojišťovně naprosto stejné povinnosti jako OSVČ. To znamená, že musejí do osmi dnů oznámit zahájení spolupráce, platit měsíční zálohy, pokud nejsou od placení takových záloh osvobozeny, musejí po podání daňového přiznání odevzdávat PŘEHLED atd.

20. OSVČ se obracejí na zdravotní pojišťovnu s žádostí o prominutí penále, někdy dokonce i části nebo celého pojistného a používají přitom nejrůznější argumenty.

Je to zbytečné, zdravotní pojišťovna nemá podle zákona právo sama cokoliv odpouštět. Pouze od 1.4.1997 již nepředepisuje penále do částky 100 Kč za jeden rok. Teprve pokud je vyměřeno penále (nejčastěji platebním výměrem ve správním řízení), může dlužník prostřednictvím zdravotní pojišťovny, která dlužné penále vyměřila, požádat Rozhodčí orgán o odstranění tvrdosti zákona. Jen tento orgán, nezávislý na zdravotní pojišťovně, má právo penále snížit, případně úplně odpustit. Pojistné nelze odpustit, avšak od 1.4.1997 nemůže zdravotní pojišťovna vymáhat nedoplatek pojistného nepřesahující u jednoho plátce 50 Kč.