Za rok se otevře německý a rakouský pracovní trh, chystají se kontroly

Prvního května 2011 vyprší sedmiletá přechodná lhůta, kterou Německo a Rakousko bránilo svůj pracovní trh před lidmi z nových zemí Evropské unie. Zatímco v Německu se přílivu levných pracovních sil příliš neobávají, Rakušané už vymýšlejí způsoby, jak firmám z Východu ztížit život.

Tamní odboráři společně se zástupci zaměstnavatelů jednají o možnostech a způsobu kontroly zahraničních firem podnikajících v Rakousku, protože se bojí, že budou vyplácet zahraničním zaměstnancům dumpingové mzdy.

Podle evropské směrnice z roku 1996 musí pracovníci v cizině dostat stejné podmínky, jaké mají místní. V Rakousku existují mezi odboráři a zaměstnavateli v různých profesích kolektivní smlouvy, které určují všem v oboru minimální mzdu.

To může českým firmám zabránit vstupu na rakouský trh - zatímco například pracovník ve stavebnictví bere v Česku průměrně 816 eur měsíčně, u jižních sousedů je to až 2 691 eur. A tolik by musel dostat i český zedník pracující v Rakousku.

Rakušané nyní jednají o způsobu kontrol a výši postihu pro firmy, které nastavené normy nebudou respektovat. "Především krátce po otevření trhu práce bychom se na příslušné firmy chtěli zaměřit. Vysokými sankcemi pro provinilce chceme dát hned ze začátku najevo, že v Rakousku žádné vykořisťování zaměstnanců tolerovat nebudeme," uvedl sekretář Rakouského odborového svazu Bernhard Achnitz.

Co čeká české ruce za hranicemi

České firmy v Rakousku musí krátce po otevření pracovního trhu počítat s kontrolami. Úředníci budou dohlížet především na to, jestli výdělky pracovníků nejsou pod hranicí stanovenou kolektivní smlouvou rakouských odborů. Objeví-li nedostatky, budou muset firmy mzdy doplatit a zaplatit pokutu.

Představitelé firem budou muset mít připraveny finanční podklady o výdělku svých zaměstnanců. Najdou-li kontroloři nějaké nedostatky, bude muset firma doplatit zaměstnancům ušlou mzdu a pokutu, o jejíž výši se v současnosti jedná. Vše by měl kontrolovat úřad KIAB, který doposud hledá nelegální zaměstnance.

Německo a Rakousko mohlo svůj pracovní trh otevřít hned v roce 2004. Politici obou států však vyhověli veřejnému mínění a zavedli pětiletou ochrannou lhůtu. Před rokem ještě využili možnosti a moratorium o dva roky prodloužili.

Kdo chce, už pracuje

Přesto množství českých občanů už v obou státech v rámci různých výjimek pracuje. Jedním z nich je i kuchař Zdeněk Procházka z Kroměříže. Dva roky pracuje v hospodě v rakouském městě Sankt Pölten.

"Odpověděl jsem na inzerát na internetu. S pracovním povolením jsem neměl problém, protože jsem ho měl už z předchozí práce v Německu. Plat dostávám podle rakouských standardů stanovených v kolektivní smlouvě," popsal praxi v Rakousku Procházka.

Majitelkou hostince je česká občanka Lidie Steinbauerová. Kvůli svému českému zaměstnanci neměla s rakouskými úřady zatím žádné problémy. Stanovené podmínky se podle ní dají obejít. "Abyste mohli zaměstnat cizince, musíte dokázat, že o místo nemá zájem žádný Rakušan. Do inzerátu si musíte klást takové podmínky, na které žádný Rakušan nepřistoupí," vypráví Steinbauerová o zkušenostech své kolegyně z branže.

Podle statistik rakouského ministerstva práce pracuje v Rakousku v současnosti 5 339 občanů České republiky. "Od roku 2004 je to nárůst o jedenapadesát procent," uvedla Eva Auerová z oddělení pro analýzu pracovního trhu rakouského ministerstva.

Necelá pětina Čechů v Rakousku pracuje v turismu. Jen o něco málo méně je zaměstnáno ve výrobním průmyslu, třináct procent v obchodu. Častým oborem je také stavebnictví a zdravotnictví.

Podle údajů německého ministerstva práce pracuje v současnosti v Německu přes čtrnáct tisíc Čechů. Od roku 2004, kdy Česko vstoupilo do EU, stoupl jejich počet o tisícovku. Nejvíce jich živí zdravotnictví, hoteliérství a gastronomie.

Jaké důsledky bude mít otevření pracovního trhu jak pro Česko, tak pro obě německy mluvící země, je těžké načrtnout. Určitý odhad přináší modelová studie, kterou v minulém roce nechala vypracovat německá agentura práce, obdoba českých úřadů práce.

Autoři studie uvádějí, že v ČR v důsledku otevření pracovních trhů dlouhodobě poklesne hrubý domácí produkt o 0,39 procenta, krátkodobě poklesne nezaměstnanost o 0,06 procenta a zvýší se mzdy o 0,08 procenta. Dlouhodobě se však nezmění nic.

V Rakousku i v Německu krátkodobě stoupne nezaměstnanost, ale jen zanedbatelně, a klesnou mzdy o desetiny procenta. Obě země však na otevření svých trhů vydělají, protože jejich hrubý domácí produkt dlouhodobě stoupne o čtvrt procenta.

Zdroj: ekonomika.idnes.cz