Přehled změn v zákoníku práce: nižší odstupné i více hodin na dohodu

Projde-li novela zákoníku práce, budou od ledna 2012 platit jiná pravidla. Změn je hodně, některé pomohou samotným zaměstnancům, jiné zase firmám, některé nikomu.

Dohoda o provedení práce

Na dohodu o provedení práce bude možné odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 300 hodin za jeden kalendářní rok. Nyní se na tuto smlouvu dá pracovat jen 150 hodin ročně.

"Navrhovaná změna nahrává firmám - snáze vytvoří pracovní místo. Vykryjí tak lépe potřebu sezonních zaměstnanců, nabídka práce bude dlouhodobější. Ocení to především stavební firmy, jež v sezoně nemohou zaměstnat na dohodu kvůli nízkému počtu hodin dostatek pracovníků, které přitom potřebují. Změna se vyplatí hlavně zájemcům o dlouhodobější brigády nebo lidem, kteří potřebují vedle hlavního pracovního poměru i druhé zaměstnání, například kvůli splácení hypotéky. Díky dvojnásobnému časovému fondu si tak lidé legálně vydělají více peněz," vysvětluje Petr Husák, ředitel strategie společnosti DataLife.

Další novinkou je zavedení hranice 10 tisíc korun pro odvod pojištění. Nad tuto částku budou muset buď zaměstnavatelé, nebo pracovníci (záleží na dohodě) odvádět zdravotní a sociální pojištění. Nyní hranice pro odvod pojistného neexistuje.

Tuto změnu hodnotí majitelé podniků i zaměstnanci negativně. Dohoda o provedení práce by totiž ztratila svou obrovskou výhodu - že je možné si vydělat jakoukoliv částku bez odvodu pojistného.

Odstupné

Nárok na odstupné při výpovědi z takzvaných organizačních důvodů se bude měnit podle doby trvání pracovního poměru. Délka práce méně než rok bude znamenat odstupné nejméně jeden měsíční výdělek. Kdo bude pracovat aspoň rok a méně než dva roky, bude mít nárok na odstupné nejméně dvojnásobek průměrné měsíční mzdy a teprve kdo bude pracovat aspoň dva roky, dostane odstupné v hodnotě nejméně trojnásobku průměrné měsíční mzdy.

Nově se bude počítat také s vyplacením odstupného pro zaměstnance, který dostane výpověď uprostřed takzvaného vyrovnávacího období. To je většinou 26 týdnů od nástupu do práce u zaměstnavatele, který uplatňuje konto pracovní doby. Pak by měl pracovník právo na trojnásobek průměrného výdělku a k tomu ještě odpovídající částku podle odpracovaných let. V současnosti se vyplácí odstupné ve výši tří měsíčních výdělků, takže zaměstnanec může být ve firmě třeba jen půl roku, ale s výpovědí si odnese tři mzdy navíc.

"Navrhovaná změna nebude mít na chování zaměstnavatelů dramatický vliv. Při plánování organizačních změn se řídí zásadnějšími otázkami, než je rozdíl jedné měsíční mzdy. Ale i tak to některým firmám přinese částečnou finanční úlevu. Zaměstnanci budou možná více protestovat proti rozvázání pracovního poměru, aby získali vyšší odstupné," říká Michal Kašpárek z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík.

Práce na dobu určitou

Smlouvu na dobu určitou bude možné uzavřít až na tři roky vcelku. Se stejným zaměstnavatelem třikrát, takže na devět let. Pak už to nepůjde. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce chránit zaměstnance, aby mohli déle zůstat v jedné firmě, a zamezit takzvanému řetězení smluv. Nyní lze vcelku práci na dobu určitou sjednat na dva roky, ale za půl roku se smlouva může obnovit a není omezeno, kolikrát se může uzavřít.

"Vezměte si příklad: stavební dělník každé léto pracuje pro stejného zaměstnavatele, vždy v období několika měsíců. Dosud bylo pro obě strany výhodné uzavírat smlouvy na dobu určitou. Dělník má na každou sezonu práci, zaměstnavatel může flexibilně plánovat kapacity s ohledem na stav zakázek i sezonní vlivy. K vynulování limitu pro uzavření další smlouvy dochází po šesti měsících, tedy vždy před začátkem další sezony. Podle nové úpravy budou moci spolupracovat pouze třikrát. Jenže pak budou muset spolupráci ukončit a znovu ji obnovit až za další tři roky. Je to zbytečně tvrdé opatření. Používání smluv na dobu určitou nebude tak pružné a ruší se tím výhody pro firmy i jejich zaměstnance. Budou muset hledat jiné možnosti zaměstnávání," komentuje Petr Skondrojanis, manažer společnosti LMC.

Výpověď za porušení léčebného režimu

Zaměstnavatel bude moci propustit pracovníka, u něhož během prvních 21 kalendářních dnů nemoci zjistí, že zvlášť hrubě porušuje léčebný režim. Co to znamená? Nad tím stále visí otazníky, možná to bude případ, kdy kontrola opakovaně nenajde nemocného doma. Dosud hrozí zaměstnancům, kteří nedodržují léčebný režim, pokuta v maximální výši 20 tisíc korun a neproplacení nemocenské.

"Vše, co zabrání zneužívání dočasné pracovní neschopnosti, zaměstnavatelé jistě uvítají. Je třeba ocenit snahu promítnout do tohoto bodu loajalitu zaměstnance vůči zaměstnavateli. Podle mého názoru však změna neřeší zastaralou a nepružnou úpravu ukončování pracovního poměru komplexně. Zaměstnanci by se mohli teoreticky obávat toho, že podniky budou tento důvod pro výpověď zneužívat," uvádí Michal Kašpárek.

Odměna za práci přesčas

Nově půjde sjednat mzdu už s přihlédnutím k práci přesčas. U vedoucích zaměstnanců bude možné ocenit práci přesčas bez omezení, u ostatních se do mzdy započte odměna maximálně za 150 přesčasových hodin v kalendářním roce. V současnosti se limit 150 hodin zohledněné práce přesčas za kalendářní rok používá u všech kategorií zaměstnanců.

"Pro zaměstnavatele je to jednoznačně změna k lepšímu. Maximálně se mohou ohradit proti vymezení vedoucí pracovník, protože ne všichni zaměstnanci, kteří zastávají klíčové pozice s předpokladem vyššího pracovního nasazení i nad sjednaný rozsah práce, mohou být formálně kvalifikováni jako vedoucí," komentuje Michal Kašpárek.

Zkušební doba u vedoucích pracovníků

Zkušební doba po nástupu do práce bude nově u vedoucích pracovníků až šest měsíců. U ostatních zůstává tři měsíce. Nesmí ovšem být nikdy delší než polovina dohodnuté délky pracovního poměru. To znamená, že pokud vedoucí dostane šestiměsíční zkušební dobu, musí být jeho pracovní smlouva sjednána minimálně na jeden rok. Nyní u všech zaměstnanců platí zkušební doba v délce tří měsíců, vedoucí nevyjímaje.

Podle odborníků mnoho podnikatelů po prodloužení zkušební doby volalo. Za čtvrt roku je podle nich možné poznat jen to, zda je nováček v práci použitelný, nebo ne, ale na to, aby zjistili, jaká je jeho pracovní morálka, je třeba více času. "Nicméně je tu problém s vymezením zaměstnanců - kdo je vedoucí. Změna tak často nemusí postihnout klíčové pracovníky, kteří status vedoucích formálně nemají," vysvětluje Michal Kašpárek.

Přidělování k jinému zaměstnavateli

Do zákoníku práce se vrací možnost dočasně přidělit zaměstnance, samozřejmě s jeho souhlasem, k jinému zaměstnavateli, a to nejdříve po šesti měsících trvání pracovního poměru. Mzdu bude pracovníkovi vyplácet původní zaměstnavatel s tím, že ji pak případně bude požadovat po dočasném zaměstnavateli. V současnosti je možné dočasně přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli jen agenturou práce.

"Podařilo by se tak napravit zcela nepraktickou právní úpravu. Pro zaměstnavatele by změna byla jednou z nejlepších, přidělení zaměstnance bez povolení ministerstva práce a sociálních věcí by určitě většina z nich přivítala. Z praxe se dá usuzovat, že by se pracovníci přidělovali k jiným firmám, aniž by z toho měl vysílající zaměstnavatel nějaké zisky. Prostě jen za náklady. Změna může udržet neperspektivní pracovní vztahy, které je nutné nyní ukončovat kvůli reorganizaci. Proto by ji jistě přivítali i zaměstnanci," říká Michal Kašpárek.

Konto pracovní doby

Bude zrušena povinnost každý týden vykazovat rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou dobou. Nově bude možné upravit konto pracovní doby jak v kolektivní smlouvě, tak ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. V tuzemsku je však zatím využívá jen minimum firem.

Nevyčerpaná dovolená

Bude ji možné proplatit jen při ukončení pracovního poměru. Dosud to v určitých případech šlo. Nově by to bylo tak, že když zaměstnavatel neurčí pracovníkovi do 30. června datum, kdy si má nevyčerpanou dovolenou z minulého roku vybrat, může si zaměstnanec stanovit termín sám. Musí ale o tom dát firmě vědět 14 dnů předem.

Pracovní doba

Nově by pracovní směna nesměla přesáhnout 12 hodin bez ohledu na typ rozvržení pracovní doby. Doposud platí, že u rovnoměrné pracovní doby nesmí směna přesáhnout devět hodin.

Konkurenční doložka

Má chránit zaměstnavatele, aby odcházející zaměstnanec nezneužil klíčových informací. Znemožňuje mu po určitou dobu, nejdéle jeden rok od výpovědi, přijmout místo, kde by mohl údaje využít v konkurenčním boji. Nově bude možné konkurenční doložku sjednat už ve zkušební době, to zatím nešlo. Mění se i výše odměny za "mlčení" po dobu platnosti doložky. Zatímco teď dostává takový pracovník minimálně stejnou mzdu, jakou pobíral ve firmě, nově by mu byla vyplácena alespoň polovina.

Zdroj: idnes.cz