Podpora stavebního spoření klesne, bude maximálně 1 500 korun

Nastupující vládní trojkoalice příští rok jednorázově zdaní státní podporu. Nově také zavede daň z úroků ze stavebního spoření a v dalších letech podporu sníží na hranici 1 500 korun ročně.

Stavebnímu spoření zvoní hrana. Už totiž nebude tak výhodné. Příští rok lidé dostanou na podpoře kvůli zdanění maximálně 2 250 Kč, o další stovky korun ročně pak přijdou na dani z úroků. V dalších letech se podpora srazí všem na stejnou částku, ale už se na rozdíl od úroků nebude danit. Lidé tak budou muset přemýšlet, kam jinam investovat.

Příští rok formující se vláda sáhne k jednorázovému zdanění podpory na stavební spoření ve výši 50 procent. "Jde o technické opatření. Musíme vyřešit rozpočtový rok 2011, kdy se vyplácí příspěvek za rok 2010," uvedl pro MF DNES premiér.

Petr Nečas. Ze zákona totiž nemůže dojít ke snížení příspěvku v tak krátkém období a vláda peníze potřebuje. Oznámila, že chce srazit deficit rozpočtu o 70 miliard a stavební spoření k tomu přispěje až 7,5 miliardy. V dalších letech by pak podle Nečase došlo ke snížení příspěvku. Včera večer se pak vznikající koalice dohodla, že se příspěvek sníží na 1 500 korun. "Chtěli bychom ušetřit zhruba polovinu ze stávajících výdajů," řekl Nečas. Letos stát vyplatil na podporách 13,2 miliardy korun.

Aktuálně jsou v systému stavebního spoření vklady za 415 miliard korun, 310 miliard představují smlouvy uzavřené před snížením podpory v roce 2004. Aby bylo možné uspokojit téměř pět milionů klientů a zároveň srazit výdaje na podporu na polovinu,musel se příspěvek snížit právě na 1 500 korun.

Koalice počítá také s tím, že se úroky ze spoření budou nově danit daní z příjmu 15 procent. Dosud se na ně vztahovala výjimka a na rozdíl od úroků z ostatních vkladů se nedanily.

Útěk od stavebního spoření

Tyto změny značně zahýbou s rozhodováním, kam vložit peníze. Dosud bylo totiž stavební spoření navzdory vysokým bankovním poplatkům za uzavření smlouvy a vedení účtu nejvýnosnějším způsobem bezrizikového investování.

Čistý výnos po šesti letech spoření (povinná vázací lhůta) dnes činí zhruba šest procent ročně po započtení zmíněných poplatků.

To v porovnání s nabídkou bank stavební spoření značně zvýhodňuje před jinými možnostmi střádání. Podle serveru bankovnipoplatky.com banky aktuálně nabízejí nejvyšší úrok z termínovaného ročního vkladu kolem tří procent.

Podle odhadu analytiků srazí zdanění státní podpory a úroků ze spoření výnos po povinném šestiletém vázání pod čtyři procenta, další zhruba tři desetiny procenta spolkne daň z úroků. "Pokud místo podpory tři tisíce korun budou lidé dostávat u nových smluv jen polovinu, vrátí se jim poplatek za uzavření smlouvy na spoření až ve druhém roce," upozorňuje analytik Petr Syrový ze společnosti Fichtner.

Řada lidí, kteří využívají stavební spoření jen ke zhodnocení peněz a neberou si úvěry na bydlení, by tak zvážila, jestli si uloží peníze na šest let u stavební spořitelny bez možnosti s nimi hýbat. Toho se spořitelny obávají. "Pokud by značná část těchto peněz ze systému odtekla, tak existují rizika stability celého systému půjček na bydlení. Stavební spořitelny bymusely narychlo shánět peníze na vyplacení vkladů. 65 procent z nich je totiž rozpůjčováno právě na bydlení," varuje Jiří Šedivý, tajemník Asociace stavebních spořitelen.

Nová vláda se také bude muset vypořádat s častou námitkou – totiž že změnit parametry v současných smlouvách je nezákonné. Právě kvůli této obavě stát od roku 2004 snížil příspěvek ze 4 500 Kč na 3 000 Kč jen u nových smluv, takže lidé před koncem roku 2003 masově uzavírali smlouvy ještě za starých, výhodnějších podmínek. "Námitka je nesmyslná. Ve smlouvě je jasně napsáno, že klient dostane takovou podporu, jaká je platná aktuálně, ne v době uzavření smlouvy," říká ekonom Petr Mach. Podle něj jde o falešný argument stavebních spořitelen. Například v Maďarsku ke snížení došlo, ale soudní pře se nekonaly.

Zdroj: www.idnes.cz