Minimální mzda od ledna vzroste o 700 korun. Co vše to ovlivní

Zaměstnanci pracující za minimální mzdu si finančně od ledna 2016 polepší o 700 korun. Minimální mzda z letošních 9 200 korun stoupne na 9 900 korun za měsíc.

Proč dochází ke zvýšení minimální mzdy?

V západoevropských zemích, které mají stanovenou minimální mzdu, dosahuje přibližně 40 procent průměrné mzdy v národním hospodářství. Vyspělé země se snaží o zvyšování minimální mzdy vůči sociálním dávkám, aby i práce za minimální mzdu přinášela značně lepší životní úroveň než život na sociálních dávkách.

V Česku se minimální mzda nezvyšovala od ledna 2007 až do srpna 2013, k navýšení došlo až v lednu 2015 letos a nyní se nabízí další prostor pro její růst. V roce 2016 bude minimální hodinová mzda při 40hodinové týdenní pracovní době nově činit 58,70 korun. Sazby v sousedních zemích přesto zůstávají vyšší. V Německu činí například minimální hodinová mzda 8,50 euro, což je přepočtu 230 korun, v Polsku 10,12 polských zlotých (64 korun) a na Slovensku 2,18 euro (59 korun).

Kolik dostane vyplaceno zaměstnanec, jestliže bude pracovat za minimální mzdu?

Mzda sjednaná ve smlouvě nebo určená mzdovým výměrem je vždy tzv. hrubá mzda. Částka 9 900 korun je tedy mzda před zdaněním a jinými odpočty. Výše čisté mzdy tudíž mimo jiné závisí na množství uplatněných daňových slev. Kupříkladu zaměstnanec uplatňující daňové zvýhodnění na děti má při stejné hrubé mzdě vyšší čistou mzdu než jeho bezdětný kolega.

Můžete přiblížit na konkrétním příkladu, jak si polepší v roce 2016 například bezdětný svobodný zaměstnanec, jestliže přijme práci za minimální mzdu?

Zaměstnanec pracující za minimální mzdu, který si uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka ve výši 2 070 korun, dostane v roce 2015 od svého zaměstnavatele vyplaceno 8 188 korun, v roce 2016 to ovšem bude již 8 810 korun měsíčně.

Jak se zvýšení minimální mzdy dotkne zaměstnavatelů?

Mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance pracujícího za minimální mzdu stoupnou z 12 328 korun na 13 266 korun. Mzdové náklady zaměstnavatele netvoří totiž pouze hrubá mzda zaměstnance, ale rovněž povinné pojistné placené za zaměstnance, které v souhrnu činí 34 procent z hrubé mzdy (9 900 + odvody 3 366 = 12 366) .

Zvýšení minimální mzdy se dotkne rovněž odvodů na zdravotní pojištění. S čím musejí počítat někteří občané?

Souhrnná sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % z dosaženého vyměřovacího základu. U osob bez zdanitelných příjmů, což jsou například občané vyřazení z evidence na úřadu práce, studenti starší 26 let nebo lidé žijící pouze z pasivních příjmů, je vyměřovacím základem právě minimální mzda. To znamená, že měsíčně budou na zdravotním pojištění v roce 2016 platit za každý měsíc 1 337 korun.

Minimální mzda bude mít dopad i na přivýdělek nezaměstnaných, kteří jsou evidovaní na úřadu práce. Jak konkrétně?

Během doby evidence na úřadu práce je možné si přivydělat. Takový přivýdělek ovšem nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy, nenáleží při něm podpora v nezaměstnanosti a výkon takové práce je nutné ihned úřadu oznámit. V roce 2015 činí limit pro přivýdělek – třeba formou brigády na dohodu o provedení práce – 4 600 korun, v roce 2016 to bude již 4 950 korun.



Zdroj: www.idnes.cz



Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím