Jedenáct novinek zákoníku práce, které je užitečné mít v hlavě

Letošní novela zákoníku práce přináší řadu novinek, na které si budou muset zaměstnavatelé i pracovníci zvyknout. Které to jsou a co si v pracovních vztazích ohlídat? Např. smlouvu na dobu určitou je možné uzavřít až na tři roky vcelku. Se stejným zaměstnavatelem však jen třikrát, takže maximálně na devět let. Pak už to nepůjde.

S novelou zákoníku práce se vrací takzvané moderační právo soudu. Zaměstnanec, který se soudí s firmou kvůli neplatné výpovědi, se může v případě výhry dočkat menší finanční náhrady. Počet soudních sporů o neplatnost výpovědi se přitom v posledních letech zvýšil. Běžně proces trvá dva až tři roky.

Příklad: Pracovník dostal výpověď, podle něj neprávem, a tak podnik zažaloval. S firmou se soudil dva roky a vyhrál. Zaměstnavatel mu musel vyplatit mzdu za celých 24 měsíců, kdy trval soudní proces. Náhrada se tak někdy vyšplhala i k milionům korun.

Nově bude firma, která prohraje, muset vyplatit šestiměsíční mzdu a pak bude moci požádat soud o snížení náhrady. Ten bude přihlížet k tomu, zda zaměstnanec mezitím našel uplatnění či z jakého důvodu se do práce nezapojil.

Přehled další deseti nejpodstatnějších změn:

1. Dohoda o provedení práce

Na dohodu o provedení práce bude možné odpracovat u jednoho zaměstnavatele až 300 hodin za jeden kalendářní rok. Doposud to bylo jen 150 hodin ročně.

Výhody: Firmy snáze vytvoří pracovní místo. Vykryjí lépe potřebu sezonních zaměstnanců, nabídka práce bude dlouhodobější. Změna se vyplatí také zájemcům o dlouhodobější brigády. Díky dvojnásobnému časovému fondu si lidé legálně vydělají více peněz.

Nevýhody: V dohodě o provedení práce je nově zavedená hranice 10 tisíc korun měsíčně pro odvod pojistného, nad tuto částku budou muset zaměstnavatelé odvádět zdravotní a sociální pojištění. Dříve hranice pro odvod pojistného neexistovala. Smlouva ztrácí obrovskou výhodu, že je možné si vydělat jakoukoliv částku bez odvodu pojistného. Dohody s měsíční odměnou vyšší než 10 tisíc korun budou výjimkou. Firmám přibude i papírování.

Příklad: Člověk, který si vydělá 10 000 korun, na tom bude finančně lépe než ten, který si vydělá jen o korunu víc. Zatímco ten první zaplatí z částky jen 15procentní zálohu na daň, tedy 1 500 korun a dostane 8 500, ten druhý po odečtení všech záloh dostane 6 891 korun.

2. Smlouva na dobu určitou

Smlouvu na dobu určitou je možné uzavřít až na tři roky vcelku. Se stejným zaměstnavatelem však jen třikrát, takže maximálně na devět let. Pak už to nepůjde.

Výhody: Ministerstvo práce a sociálních věcí chce chránit zaměstnance, aby mohli déle zůstat v jedné firmě, a zamezit takzvanému řetězení smluv. Dosud bylo možné práci na dobu určitou sjednat na dva roky, ale za půl roku se smlouva mohla obnovit, přičemž nebylo omezeno, kolikrát se může uzavřít.

Nevýhody: Používání smluv na dobu určitou nebude pružné a dotkne se nejvíce firem a zaměstnanců najímaných na sezonní práce. Ti budou muset po uplynutí tří smluv hledat jiné možnosti zaměstnávání.

3. Půjčování zaměstnanců

Do zákoníku práce se vrací možnost dočasně přidělit zaměstnance, s jeho souhlasem, k jinému zaměstnavateli, a to nejdříve po šesti měsících práce. Mzdu bude pracovníkovi vyplácet původní zaměstnavatel s tím, že ji pak bude požadovat po dočasném zaměstnavateli. Doposud bylo možné dočasně přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli jen agenturou práce.

Výhody: Změna může udržet i neperspektivní pracovní vztahy, které bylo nutné ukončovat kvůli reorganizaci. I firmy novinku vítají, přidělování pracovníka je bez nutného povolení ministerstva jednodušší.

4. Odměna za přesčasy

U vedoucích zaměstnanců lze ocenit práci přesčas bez omezení, u ostatních se do mzdy započte odměna maximálně za 150 přesčasových hodin v kalendářním roce.

Výhody: Pro zaměstnavatele je to změna k lepšímu. Maximálně se mohou ohradit proti označení "vedoucí pracovník", protože ne všichni zaměstnanci ve funkcích s vyšším pracovním nasazením bývají formálně označeni jako vedoucí.

5. Zkušební doba

U vedoucích pracovníků bude nově až šest měsíců. U ostatních zůstává tři měsíce. Nesmí však být nikdy delší než polovina dohodnuté délky pracovního poměru. To znamená, že pokud vedoucí dostane pětiměsíční zkušební dobu, musí být jeho pracovní smlouva sjednána minimálně na jeden rok.

Výhody: Mnoho podnikatelů po prodloužení zkušební doby volalo, chtějí více času na ověření schopností pracovníka.

Nevýhody: Zaměstnanci se prodlouží doba, po kterou neví, jestli ho v podniku nechají.

6. Odstupné

Nárok na odstupné při výpovědi z takzvaných organizačních důvodů se bude měnit podle doby trvání pracovního poměru.

Délka práce a odstupné:

  • méně než rok: odstupné nejméně jeden měsíční výdělek
  • rok a méně než dva roky: odstupné nejméně dvojnásobek průměrné měsíční mzdy
  • dva roky a více: odstupné nejméně trojnásobek průměrné mzdy

Propuštěný pracovník začne dostávat podporu v nezaměstnanosti až poté, co vyčerpá odstupné.

Výhody: Firmy ušetří. Doposud se odstupné vyplácelo ve výši tří měsíčních výdělků.

7. Nevyčerpaná dovolená

Dovolenou z uplynulého roku už nepůjde proplatit (jen při ukončení pracovního poměru), pracovník si ji musí vybrat. A to tak, že když mu zaměstnavatel neurčí do 30. června datum, může si zaměstnanec stanovit termín sám. Musí ale o tom dát firmě vědět 14 dnů před čerpáním volna.

8. Pracovní doba

Nově pracovní směna nesmí přesáhnout 12 hodin bez ohledu na typ rozvržení pracovní doby. Doposud platilo, že u rovnoměrné pracovní doby nesměla směna přesáhnout devět hodin.

Kratší pracovní dobu, než je 40 hodin týdně, bude možné sjednat jen individuálně mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

9. Konkurenční doložka

Má chránit zaměstnavatele, aby odcházející pracovník nezneužil klíčových informací. Nově bude možné konkurenční doložku sjednat už ve zkušební době. Mění se i výše odměny za "mlčení" po dobu platnosti doložky. Zatímco doteď dostával takový pracovník minimálně stejnou mzdu, jakou pobíral ve firmě, nově mu bude vyplácena aspoň polovina.

10. Jiná pravidla v nemocenské

Doba vycházek se výrazně zpřísňuje. Může být maximálně šest hodin denně a může se uskutečnit pouze mezi 7. a 19. hodinou. Konkrétní časový úsek určí lékař. Lidé trpící například duševní chorobou či onkologickým onemocněním si mohou vycházky stanovit po domluvě s lékařem sami. Je nutné si místo pobytu v době nemoci označit jménem a funkčním zvonkem, aby kontrolor nemocného našel. Jinak hrozí pokuta až 20 tisíc korun.

Pacienta může navštívit také zaměstnavatel, a to v prvních 21 dnech nemoci. Když ho opakovaně doma nenajde, může ho i propustit. Dosud hrozila jen pokuta a neproplacení nemocenské. Při výpovědi nebude nárok na odstupné.


Zdroj: www.idnes.cz



Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím