Aktualizováno: 15.02.2017

Výpočet výše důchodu

Způsob výpočtu důchodů (můžete si spočítat v kalkulačce Výpočet důchodu nebo Pravděpodobná výše budoucího důchodu) stanoví zákon č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Lze tedy popsat stručný postup stanovení výpočtového základu pro účely výpočtu výše důchodu:

  • určí se rozhodné období,
  • v něm se zjistí vyměřovací základy,
  • za jednotlivé kalendářní roky se jejich roční úhrny převedou na roční vyměřovací základy,
  • stanoví se měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období,
  • pokud tento průměr přesahuje nižší redukční hranici - zredukuje se

S každým rokem se především mění rozhodné období pro výpočet výše důchodu. Při výpočtu důchodu v roce 2017 jsou rozhodným obdobím roky 1986 až 2016.

Výdělkové roky se již nevybírají, protože jsou zahrnovány všechny výdělky v rozhodném období (tedy od roku 1986).

Vyměřovací základ - tento pojem nahrazuje dřívější pojem "hrubý výdělek". Vyměřovací základ před datem 1. ledna 1996 je právě hrubý výdělek. V období po 31. prosinci 1995 se pod vyměřovacím základem rozumí především vyměřovací základ pro stanovení pojistného dle zákona č. 589/1992 Sb. V tomto období již není vyměřovacím základem částečný invalidní důchod ani zvláštní příspěvek horníkům.

Každoroční výdělek od roku 1986 je zhodnocován násobením koeficientu (koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu), který vyjadřuje vývoj průměrné mzdy a je stanoven nařízením vlády pro příslušný kalendářní rok. Roční vyměřovací základ se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.

Výši všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok stanoví vláda svým nařízením, a to ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem. Za kalendářní roky před rokem 1995 byly všeobecné základy stanoveny v § 1 NV č. 227/1995 Sb..

Druhové vymezení vyloučených dob je zákonem ustanoveno v §16 odst.4 zákona č. 155/1995 Sb.

Osobní vyměřovací základ (OVZ) vypočteme jako součin ročních vyměřovacích základů (dále jen RVZ) a koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu RVZ za rozhodné období a počtu kalendářních dnů patřících do rozhodného období snížených o vyloučené doby.

Výpočtový základ vypočteme tak, že OVZ srovnáme s redukčními hranicemi následovně: částka do první redukční hranice se vezme celá; z částky od první do druhé redukční hranice se použije 26 % a pokud OVZ převyšuje i horní redukční hranici, pak se k této částce nepřihlíží. Redukční hranice platné od roku 2014 jsou stanoveny vyhláškou č. 244/2015 Sb. První redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy a druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. V roce 2017 jsou redukční hranice 12 423 Kč a 112 928 Kč.

Výše procentní výměry starobního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Do doby se započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob dle ustanovení zákona o důchodovém pojištění.

Výši starobního důchodu získáme součtem základní výměry, stanovenou příslušným nařízením vlády (2 550 Kč od 1. 1. 2017) a procentní výměry.

Tisknout

Vyjednáme vám nejvýhodnější podmínky hypotečního úvěru.
Hypotecnikalkulacka.cz

TOPlist

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím