Potvrzení o zaměstnání

Zaměstnavatelé jsou povinni vydat zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, potvrzení o některých skutečnostech pro účely pracovněprávní a pro účely nemocenského pojištění.

Pro účely pracovněprávní je zaměstnavatel (podle § 313 ZP) povinen při skončení pracovního poměru vydat zaměstnanci, popř. jinému zaměstnavateli, potvrzení o zaměstnání a uvést v něm zejména dobu jeho trvání, závazky zaměstnance vůči zaměstnavateli, zda, v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch jsou prováděny srážky ze mzdy, jakož i další skutečnosti stanovené právními předpisy.

Pro účely nemocenského pojištění je tato povinnost uložena v ustanovení § 313 zákona č. 262/2006 Sb.. "Při skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání. Údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení." Za nesplnění této povinnosti může OSSZ uložit pokutu do výše až 20 000 Kč podle § 54 zákona č. 582/1991 Sb..

V praxi se postupuje tak, že se pro účely nemocenského pojištění potvrzuje bezprostředně po skončení zaměstnání pouze doba trvání pracovní neschopnosti (od-do) v posledním roce před skončením pracovního vztahu.

Potvrzení o době trvání pracovní neschopnosti je důležité pro stanovení podpůrčí doby podle § 15 odst.4 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Za podmínek stanovených v tomto ustanovení se do podpůrčí doby započítávají také předchozí období pracovní neschopnosti, která spadají do období jednoho roku před vznikem nové pracovní neschopnosti. Vyplňování tohoto údaje je třeba věnovat velkou pozornost. Bude-li poskytováno nemocenské i po vyčerpání podpůrčí doby z toho důvodu, že nebyla na potvrzení uvedena některá doba trvání pracovní neschopnosti započitatelná do podpůrčí doby, zavinil přeplatek na nemocenském ten kdo vydal takové potvrzení. Zaměstnavatel, který nemocenské vyplatil, musí přeplatek na nemocenském vrátit na účet příslušné správy sociálního zabezpečení, avšak může přeplatek vymáhat na tom, kdo mu poskytl nesprávný podklad.

V některých případech je třeba sdělovat další údaje, např. u těhotných žen je třeba znát dobu účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před porodem. Jednou z podmínek nároku na peněžitou pomoc v mateřství je, že žena byla v posledních dvou letech před porodem účastná nemocenského pojištění po dobu alespoň 270 dnů. Splnění této podmínky nemusí zaměstnavatel z předloženého Zápočtového listu vždy zjistit.

Zjišťuje-li se doba účasti na nemocenském pojištění, je třeba pečlivě vyhodnotit obsah potvrzení od předchozích zaměstnavatelů. V potvrzení by mělo být jednoznačně uvedeno, v jaké době byla účastna nemocenského pojištění (od-do), anebo by měl být uveden počet dnů, v nichž byla účastná nemocenského pojištění. Nelze se spokojit s takovým potvrzením, v němž se uvádí doba trvání pracovního vztahu. Není ani jednoznačný údaj o trvání zaměstnání; podle zákoníku práce vzniká pracovní poměr (zaměstnání) dnem, který je uveden v pracovní smlouvě jako den nástupu do zaměstnání, kdežto v nemocenském se dobou zaměstnání rozumí doba účasti na nemocenském pojištění. Jestliže zaměstnavatel v potvrzení např. uvedl, že zaměstnanec byl u něho zaměstnán od 15. prosince do 31. prosince, nelze posoudit, zda uvedl trvání pracovního vztahu, nebo dobu účasti na nemocenském pojištění. Nemocenské pojištění vzniká dnem, v němž zaměstnanec začal pracovat; u některých vztahů nemusí trvat po celou dobu trvání takového vztahu. To znamená, že zaměstnání z hlediska nemocenského pojištění může trvat po kratší dobu, než trvalo zaměstnání podle zákoníku práce.

Je také třeba věnovat zvýšenou pozornost takovým pracovním vztahům, v nichž se účast na nemocenském pojištění posuzuje za každý kalendářní měsíc zvlášť, jako je dohoda o pracovní činnosti. Dohoda o pracovní činnosti mohla být uzavřena např. na rok, ale účast na nemocenském pojištění mohla trvat jen v pěti měsících. Pokud by žena před nástupem na mateřskou dovolenou vykonávala v posledních dvou letech převážně činnost na základě dohody o pracovní činnosti, musí zaměstnavatelé uvádět v potvrzení dobu účasti na nemocenském pojištění a nikoliv dobu, na kterou byla dohoda uzavřena.

Doba účasti na nemocenském pojištěni se bude dodatečně potvrzovat v některých případech i pro stanoveni délky ochranné lhůty, trvalo-li zaměstnání po dobu kratší než 42 kalendářní dny.

Údaje o době účasti na nemocenském pojištění a o délce ochranné lhůty jsou údaji rozhodnými pro nárok na dávku, proto je musí zaměstnavatel sdělit. Vzhledem k tomu, že se vyžadují jen zřídka, nejsou na prodávaných tiskopisech Zápočtový list uváděny. V praxi se postupuje tak, že se tyto údaje sdělují zpravidla až na vyžádání bývalého zaměstnance, nového zaměstnavatele nebo příslušné správy sociálního zabezpečení.

Z výše uvedeného je zřejmé, že povinnost vydat potvrzení při skončení zaměstnání má podle zákoníku práce zaměstnavatel jen v případě, že jde o zaměstnance v pracovním poměru. Pro účely nemocenského pojištění musí být vydáno takové potvrzení při skončení zaměstnání všem zaměstnancům, kteří se v nemocenském pojištění považují za zaměstnance, tj. všem osobám účastným nemocenského pojištění. Takové potvrzení musí být vydáno i osobám činným na základě dohody o pracovní činnosti, společníkům a jednatelům s. r. o., členům družstva atd.

Ani pro účely nemocenského pojištění ani pro účely pracovněprávní není stanovena povinnost vydávat toto potvrzení na předepsaném tiskopise. Tiskopisy, které jsou vydávány pod označením Zápočtový list, Potvrzení o zaměstnání apod., nejsou oficiálními tiskopisy. Žádný státní orgán není povinen takový tiskopis vydat a ani jej nevydává. Proto tyto tiskopisy nemají jednotnou podobu, důležité je zda obsahují požadované údaje zákoníkem práce nebo předpisy o nemocenském pojištění.