Ochrana obchodního tajemství

Ochrana obchodního tajemství je stále aktuálnější. Nové prvky ekonomiky k tomu vybízejí a vyžadují právní záruky, proti zneužívání informací a poznatků (know-how), které zaměstnanci získali v průběhu pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele.

Právní možnosti zaměstnavatele jsou různé podle toho, zda pracovněprávní vztah trvá, či zda již skončil.

Za trvání pracovního poměru

Je to v podstatě jednodušší situace, protože Zákoník práce pro tyto případy poskytuje dostatek právních možností. V § 304 ZP se uvádí, že zaměstnanci mohou vykonávat jinou výdělečnou činnost, která je shodná s činností zaměstnavatele jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Účelem tohoto ustanovení je zabránit zásahům do obchodního tajemství, kdy by zaměstnanec mohl využívat informací, poznatků výrobních nebo technologických postupů, které nejsou všeobecně známé.

Výdělečnou činností se nerozumí jen PPV (např. vedlejší PP, dohoda o pracovní činnosti), ale i jiná forma výdělečné činnosti např. smlouvy podle občanského zákona (smlouva o dílo, smlouva příkazní apod.), Obchodního zákoníku atd. Zaměstnanec nemusí mít ani živnostenský list, a přesto podléhá tomuto ustanovení.

Zaměstnavatel před vydáním souhlasu hodnotí všechny okolnosti, které by mohli vést k ohrožení obchodního tajemství výdělečnou činnosti zaměstnance. Souhlas není potřeba k výkonu činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké. Zákaz výdělečné činnosti nemusí zaměstnavatel uvádět do pracovní smlouvy, protože povinnost souhlasu je uvedena v zákonu, může se uvést z výchovného efektu.

Pokud zaměstnanec zahájí jakoukoliv výdělečnou činnost související s předmětem činnosti zaměstnavatele bez jeho souhlasu, jedná se o porušení pracovní kázně. Pak zaměstnance může stihnout sankce, např. skončení pracovního poměru ze strany zaměstnatele, může dostat výpověď z pracovního poměru nebo jeho okamžité zrušení.

Zaměstnavatel může již jednou udělený souhlas písemně odvolat. V rozhodnutí musí uvést důvody svého rozhodnutí (např. obava před zneužitím obchodního tajemství). Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu činnost ukončit.

Po skončení pracovního poměru

Ochrana obchodního tajemství po skončení pracovního poměru nemůže být předmětem ujednání v pracovní smlouvě, v ní se sjednávají náležitosti platné pouze v době trvání pracovního poměru.

Ochranu obchodního tajemství po skončení pracovního poměru je proto možné řešit pouze občansko právní cestou. V úvahu přichází dohoda podle § 51 Občanského zákoníku, podle níž mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena. Podle této smlouvu by zaměstnavatel i zaměstnanec sjednali dohodu, že zaměstnanec (občan) po určitou dobu po skončení pracovního poměru neporuší obchodní tajemství. Sankce v tomto případě je nutné členit podle právního postavení osoby, která je porušila.

Jestliže zaměstnanec po skončení pracovního poměru začne podnikat podle živnostenského listu, může se v jeho vztahu k bývalému zaměstnavateli uplatnit Obchodní zákoník (vztah obchodněprávních subjektů – bývalého zaměstnavatele a bývalého zaměstnance, nyní podnikatele), včetně sankcí podle Obchodního zákoníku.

Bude-li po skončení pracovního poměru vykonávat činnost v pracovním poměru, není možné uplatnit Obchodní zákoník, ale Občanský zákoník. Tento předpis však nepřipouští dohodu o finančních sankcích. Proto by zaměstnavatel mohl na bývalém zaměstnanci uplatnit jen nárok na náhradu škody, která mu vznikla tím, že bývalý zaměstnanec zneužil obchodní tajemství z předchozího zaměstnavatele k prospěchu nového zaměstnavatele. Předpokladem tohoto postupu je, že zaměstnavatel v občansko právní smlouvě dostatečně vymezil a konkretizoval obchodní tajemství, se smlouvou seznámil zaměstnance.