Přeložení v rámci zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci v místě výkonu práce, které bylo sjednáno v pracovní smlouvě. Bez souhlasu zaměstnance jej nelze ani dočasně přeložit do jiného místa - obce, provozovny (§42 ZP). Při přeložení z důvodu nezbytné provozní potřeby má zaměstnavatel povinnost předem projednat důvody a dobu přeložení se zaměstnancem a zároveň přihlédnout k jeho oprávněným zájmům.

Po dobu přeložení má zaměstnavatel povinnost hradit zaměstnanci zvýšené náklady, které vznikly zaměstnanci se změnou místa výkonu práce, resp. náhrady cestovních výdajů jako při pracovní cestě (§157 - §165 ZP) a to v rozsahu dle zákona o cestovních náhradách.

ZCN považuje přeložení za pracovní cestu a ukládá zaměstnavateli povinnost (dohodne-li se zaměstnancem o přeložení) poskytovat zaměstnanci všechny cestovní náhrady, vyplývající pro pracovní cestu, nejdéle však po dobu 3 let.