Odstupné při skončení pracovního poměru

Zaměstnanec, kterému skončil pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou pro organizační změny (§ 52 písm. a) až c) ZP), má nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) ZP (nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku (§ 67 a 68 ZP). Odstupné je určitou formou odškodnění zaměstnance při ztrátě zaměstnání.

Odstupné lze zvýšit o další násobky průměrného výdělku (nemusí to být jen celé násobky, ale např. i 2,5 násobek). V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu vydaném zaměstnavatelem lze stanovit i podmínky, za nichž zvýšené odstupné přísluší.

Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodli jinak. Odstupné nenáleží zaměstnanci, který pracoval na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Odstupné se vrací nebo jeho poměrná část nastoupí-li po skončení pracovního poměru zaměstnanec opět do zaměstnání u dosavadního zaměstnavatele před uplynutím doby dvou měsíců.

Z odstupného se neodvádí zdravotní ani sociální pojištění!