Zdravotní pojištění v příkladech

Příklad 1: Zaměstnanec v hlavním pracovním poměru pobírá mzdu ve výši 10 484 Kč. Je plátcem zdravotního pojištění. Jakou částkou se podílí na zdravotním pojištění zaměstnanec a zaměstnavatel?

Tento výpočet lze použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimálního vyměřovacího základu.

Je-li skutečný vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ (pokud se nejedná o zaměstnance, kteří mají povolen minimální vyměřovací základ), je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatek pojistného provést u toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci.

Příklad 2: Zaměstnanec má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou na zkrácený úvazek s měsíčním výdělkem 3 200 Kč. Nepatří do kategorie, u které není stanoven minimální vyměřovací základ. Jeho výdělek nedosahuje výše minimální mzdy.

Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace (dle § 129 a § 130 ZP), tento rozdíl je povinna doplatit organizace.

Studenti

Příklady ke zdravotnímu pojištění studentů najdete zde.

Maximální vyměřovací základ

Jediný zaměstnavatel

Příklad 3: V čele společnosti stojí ředitel, který zároveň pobírá příjmy za funkci ve správní radě. V úhrnu má příjem 120 000 Kč měsíčně. Tento příjem je předmětem daně a zahrnuje a zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.

Pro účely zdravotního pojištění jde o vztah zaměstnance a zaměstnavatele (ať už jde o ředitele nebo člena správní rady). Pojistné se odvádí z úhrnu příjmů až do dosažení maxima.

V měsících leden až srpen odvádí zaměstnavatel plné pojistné z částky 120 000 Kč. Tím se dosáhne odvodu z částky 960 000 Kč (vztaženo k celému kalendářnímu roku). Do výše maximálního vyměřovacího základu zbývá částka:

1 034 880 Kč - 960 000 Kč = 74 880 Kč

Protože zaměstnavatel zúčtuje v září 2008 částku 120 000 Kč (jako v každém z předchozích měsíců), pojistné odvede jen z částky 74 880 Kč. Pokud by zaměstnavatel opomenul ukončit platbu pojistného za tohoto zaměstnace (např. by v září odvedl z plných 120 000 Kč a nikoliv ze 74 880 Kč), šlo by o chybný odvod. Vrácení pojistného z chybného odvodu by řešil zaměstnavatel se zdravotní pojišťovnou (nelze tuto chybu řešit podle postupu při vracení přeplatku, jak uvádí následující příklad)

V měsících říjen až prosinec stanovuje zaměstnavatel zaměstnanci nulový vyměřovací základ, avšak nadále jej eviduje jako přihlášeného zaměstnance (uvádí jej např. do přehledu).

Kdyby měl tento zaměstnanec ještě další zaměstnání v průběhu kalendářního roku, na výše uvedeném postupu se nic nemění, ale zaměstnanci navíc vznikne přeplatek.

Více zaměstnání - přeplatek

Příklad 4: Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele do konce června s následně přijme zaměstnání u dalšího zaměstnavatele. U jednoho i druhého zaměstnavatele dosahuje příjmu 150 000 Kč měsíčně.

U prvního zaměstnavatele dosáhl zaměstnanec příjmu 900 000 Kč a nedosáhl tak na maximálního vyměřovacího základu. U druhého zaměstnavatele má stejný úhrn příjmů započitatelných do vyměřovacího základu ve výši 900 000 Kč. Přeplatek je stanoven ve výši:

Přeplatek = 4,5% z (900 000 + 900 000 - 1 034 880) Kč = 34 430 Kč

Částka přeplatku musí být potvrzena zaměstnavatelem, který je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů, z nichž bylo odvedeno pojistné. Pokud zaměstnanec nepředloží potvrzení zaměstnavatele nebo bude zjištěno, že potvrzení je chybné, přeplatek v požadované výši nebude vrácen.

Pokud by zaměstnanec v průběhu roku změnil zdravotní pojišťovnu, musel by žádost podat u každé z nich a každá by vracela pojistné v poměru podle délky pojištění.