Aktualizováno: 29.3.2012

Zdanění mzdy

Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zdanitelné mzdy, kterou se rozumí úhrn všech příjmů od plátce, zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období snížený o:

• částky, které jsou od daně osvobozeny a
• zvýšený o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "pojistné"), které je podle zvláštních právních předpisů ze zúčtovaných nebo vyplacených příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšený o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění

Základem daně (dílčím základem daně), tzv. superhrubá mzda, je příjem ze závislé činnosti a funkční požitky, snížené o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení a navýšený o částky na sociální a zdravotní pojištění, které zaměstnavatel zaplatí za zaměstnance.

Daňová záloha u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec předložil Prohlášení pro uplatnění slev na dani se vypočte ze zdanitelné mzdy (dílčího základu daně), zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru jako 15% z této částky.

Příklad 1: Hrubá mzda poplatníka činí 13 000 Kč. Jak velká bude měsíční záloha (bez uplatnění slev)?

Od daňové zálohy se dále odečítají slevy na dani, tj. částky ve výši 1/12 celkové roční částky:

Slevy na dani	2012
	Roční	Měsíční
Na poplatníka (základní)	24 840	2070
U příjemce částečného invalidního důchodu	2 520	210
U příjemce plného invalidního důchodu	5 040	420
U držitele průkazu ZTP/P	16 140	1345
U poplatníka soustavně se připravujícího na budoucí povolání*	4 020	335

* sleva se přizná jen poplatníkům do 26 let věku a při prezenční formě doktorského studia na VŠ do 28 let věku.

Nárok na uplatnění slev na dani prokazuje poplatník podpisem Prohlášení k dani. Zaměstnavatel přihlédne k prokázaným slevám na dani, podepíše-li zaměstnanec Prohlášení do 30 dnů po vstupu do zaměstnání, a pak každý rok nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani:

• jaké skutečnosti jsou u něj dány pro přiznání slev na dani
• že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na slevy na dani u jiného plátce daně
• že současně za stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce daně Prohlášení
• že nárok na slevy na dani současně neuplatňuje jiný poplatník.

Daňové zvýhodnění na dítě

Odečítá daňové se zvýhodnění, které upravuje § 35c a § 35d zákona č. 586/1992 Sb. Daňové zvýhodnění se odečítá od vypočtené daně nebo měsíčně u zaměstnanců s podepsaným Prohlášením k dani od vypočtených záloh na daň z příjmů. Daňové zvýhodnění náleží poplatníkovi ve výši:

13 404 Kč ročně na každé vyživované dítě žijící s ním v domácnosti a

23 208 Kč ročně, jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P.

Daňový bonus lze uplatnit tehdy, jestliže má poplatník ve zdaňovacím období příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, nebo při zdanění měsíční mzdy alespoň ve výši poloviny minimální mzdy.

Zaměstnanci s podepsaným Prohlášením k dani se sníží v průběhu roku vypočtená záloha na daň o částku měsíčního daňového zvýhodnění, tj. o 1/12 ročního daňového zvýhodnění. Je-li vypočtená záloha nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, vyplatí zaměstnavatel vzniklý rozdíl zaměstnanci jako měsíční daňový bonus. Poplatník má nárok na vyplacení daňového bonusu, činí-li jeho roční výše alespoň 50 Kč a maximálně jej lze uplatnit do výše 5 025 Kč měsíčně.

Příklad 2: Zaměstnanec pobírá měsíční mzdu ve výši 11 000 Kč, má podepsáno daňové Prohlášení a uplatňuje nárok na slevu na dani na poplatníka (2070 Kč), daňové zvýhodnění na 2 děti (2 * 1117 Kč). Jak velká bude měsíční záloha na daň?

U druhého a dalšího souběžného zaměstnavatele, u kterého nelze souběžně předložit prohlášení, se daňová záloha zjistí tzv. srážkovou daní z dílčího základu daně (tj. z hrubé mzdy zvýšené o  pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které hradí zaměstnavatel a po zaokrouhlení na celé stovky Kč nahoru), - avšak daňová záloha musí činit 15 % ze zdanitelné mzdy. Prakticky to znamená, že jediný rozdíl oproti výpočtu mzdy s podepsaným Prohlášením se nepřihlíží k daňové slevě ani k daňovému bonusu.

Tito zaměstnanci (poplatníci) jsou ze zákona povinni po skončení roku podat daňové přiznání, kde přiloží potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků a o sražených zálohách na daň za zdaňovací období od všech zaměstnavatelů v daném roce.

Příklad 3: Pracující zaměstnanec nemá u zaměstnavatele podepsané daňové prohlášení. V měsíci lednu si zaměstnanec vydělal mzdu ve výši 14 500 Kč. Jak velká bude měsíční záloha na daň?

Zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec nemá předloženo prohlášení a úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 odst. 1 písm. a) a písm. d) a odst. 10 zákona o daních z příjmů, resp. hrubý zdanitelný příjem (mzda snížená o případné sražené pojistné a po zaokrouhlení na celé Kč dolů) v měsíci nepřesáhne 5 000 Kč, sráží ze mzdy konečnou srážkovou daň zvláštní sazbou 15 %.

Na zaměstnance zaměstnaného v organizačních složkách státu souběžně u dvou rozpočtových organizací je daňově nahlíženo, jako na zaměstnance pobírajícího mzdu od dvou samostatných plátců i když např. ve smyslu pracovněprávních předpisů bude mít jediného zaměstnavatele - stát. To znamená, že např. u první organizační složky bude mít prohlášení (daňová záloha běžným způsobem) a u druhé (bez prohlášení) se bude srážet srážková daň 15 % do 5 000 Kč měsíčně, a nebo z vyšších částek zálohy, jako u druhého plátce (15 %, ale ze superhrubé mzdy).

Vyplácí-li zaměstnavatel zaměstnanci mzdu za více kalendářních měsíců najednou, vypočítá zálohu na daň tak, jako kdyby prováděl výplatu v jednotlivých měsících, s přihlédnutím k uplatněným nezdanitelným částkám, tj. rozpočítá příjem zaměstnance na jednotlivé měsíce. Zpětně rozpočítat příjmy na jednotlivé měsíce není možné při výpočtu daně zvláštní sazbou.

Termíny pro odvod srážkové daně jsou do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byla (nebo měla být) daň sražena.

Pro odvod sražených daňových záloh je stanoven jeden pevný termín, a to do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla dle zákona č. 586/1992 Sb. §38h písm 9). Na situaci, kdy z technických důvodů zaměstnavatel odvod v tomto termínu nemůže stihnout nebo má jen příležitostné zaměstnance např. na dohodu o provedení práce, pamatuje zákon tím, že se souhlasem finančního úřadu lze odvod sražených záloh provést později, a to nejpozději do konce měsíce.