Výše srážek ze mzdy

Příklad 1: Ženatý muž, který vyživuje jedno dítě z tohoto manželství a platí výživné na základě soudní exekuce na další jedno dítě, má čistou mzdu 15 700 Kč. Výživné platí ve výši 1 500 Kč měsíčně a kromě toho splácí na základě dohody o srážkách ze mzdy půjčku od banky v celkové výši 50 000 Kč.

Příklad 2: Ženatý muž, který vyživuje 2 děti má čistou mzdu 9 559 Kč.

Jestliže by bylo sráženo i na přednostní pohledávky, lze srazit dalších až 491 Kč. Při plném sražení i druhé třetiny zbytku čisté mzdy je celková nezabavitelná částka 8 577 Kč (8 085 + 1 + 491 Kč).

Příklad 3: Svobodný zaměstnanec bez vyživovací povinnosti má čistou mzdu 12 500 Kč měsíčně a kromě toho splácí nepřednostní pohledávku ve výši 20 000 Kč.

Příklad 4: Stravné a pohonné hmoty
V tomto případě budeme uvažovat s čísly pro konkrétní měsíc. Zde má zaměstnanec mzdu 22 326 Kč, v daném měsíci mu srazí na stravné 693 Kč a na pohonné hmoty za soukromé cesty dle ujetých kilometrů 1 234 Kč. Výživné na dítě je stanoveno ve výši 2 500 Kč.

Zaměstnavatel přijme do pracovního poměru zaměstnance, který má na zápočtovém listu uvedenou jedinou přednostní pohledávku s nesplaceným zůstatkem 95 000 Kč. Znamená to, že pro krytí této pohledávky se použije vždy první i druhá třetina zbytku čisté mzdy a celá plně zabavitelná částka. Ostatní zbylá část čisté mzdy se vyplatí zaměstnanci. Pokud bychom srážky stravného považovali za nepřednostní pohledávky, neměl by zaměstnanec šanci na poskytování stravného jako ostatní zaměstnanci, neboť by zaměstnavatel neměl možnost již další srážku provádět, a to do doby umoření přednostní pohledávky - zhruba za 15 až 20 let podlě výše čistého příjmu. Tím by byl zaměstnanec diskriminován, protože ostatním zaměstnancům zaměstnavatel srážky stravného provádí a v rámci poskytovaného stravného přispívá v určité výši na každé jídlo. Obdobně je nutné nahlížet i na úhradu dlužné částky za spootřebované pohonné hmoty při soukromých jízdách. Znamená to, že z hlediska účetních úkonů se jedná o srážku, protože se čistá mzda zaměstnanci snižuje, avšak z hlediska charakteru srážek podle občanského soudního řádu se nejedná o srážku přednostní ani nepřednostní. Obdobně je nutné nahlížet i na provádění srážky ze mzdy spojené s nákupem zboží v podnikové prodejně nebo s poskytováním placené služby zaměstnavatelem, kdy se úhrada uskutečňuje formou srážky ze mzdy na základě souhlasu zaměstnance.

Závazek zaměstnance vůči zaměstnavateli, na který je uzavřena dohoda s měsíční srážkou ve výši 2 200 Kč, je nepřednostní pohledávkou a má dřívější pořadí, než druhá pohledávka týkající se úhrady pojistného, která je přednostní pohledávkou.

Zaměstnanec platí výživné na jedno dítě ve výši 2 500 Kč a vzhledem k tomu, že srážku neprovádí zaměstnavatel, budeme usuzovat, že mezi rodiči dítěte existuje dohoda na výživné uzavřená podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb. nebo že dohoda uzavřena nebyla, ale mimosoudní cestou se rodiče dítěte dohodli na výši výživného, které zaměstnanec sám pravidelně hradí. Pokud výživné bylo uhrazeno na základě exekuce, pak by se v rámci nezabavitelné částky nemohla objevit nezabavitelná částka na toto dítě. V případě úhrady výživného na základě dohody rodičů dítěte je však nutné s nezabavitelnou částkou na dítě počítat. Ačkoliv je výživné hrazeno na základě dohody nebo mimosoudní cestou dobrovolně, jedná se o přednostní pohledávku s absolutní předností. Aby nebyl zaměstnanec při provádění srážek ze mzdy poškozován, je nutné, aby zaměstnavateli dokládal výši měsíčně hrazeného výživného.

Doplňujeme, že výživné na základě dohody mezi dlužníkem a veřitelem musí zaměstnavatel provádět, jakmile mu je dohoda o úhradě výživného srážkou ze mzdy předložena. Náklady s prováděním takové srážky nese zaměstnavatel a jsou daňově účinným nákladem. Není-li dohoda předložena, je nutné při existenci jiných srážek provádět simulaci účetní operace, jak je uvedeno níže.

Závazek vůči zaměstnavateli ve výši 2 200 Kč je nepřednostní pohledávka a má dřívější pořadí, než-li přednostní pohledávka 95 000 Kč. K pokrytí této nepřednostní však máme pouze 2 120 Kč (zbytek první třetiny). Tuto srážku nelze ve větším rozsahu v dané situaci provést.

Zbytek čisté mzdy bez omezení ve výši 9 621 Kč se musí pužít na krytí přednostní pohledávky dlužného pojistného, protože občanský soudní řád stanoví, že zabavitelná částka bez omezení se nejprve přičte ke druhé třetině, z níž se provádějí srážky pouze přednostní. Vpřípadě, že přednostní pohledávky nejsou nebo pokud zbyla určitá část z této částky zabavitelné bez omezení, přičte se částka zabavitelná bez omezení k první třetině, z níž se provádějí přednostní i nepřednostní pohledávky podle svého pořadí.

Kontrola: