Aktualizováno: 14.11.2015

Výkon soudních rozhodnutí

Zasláním nařízení výkonu rozhodnutí přikáže soud plátci mzdy, aby po doručení tohoto nařízení prováděl ze mzdy povinného (zaměstnance — dlužníka) příslušné srážky a tyto částky mu nevyplácel. Dnem doručení nařízení takové exekuce plátci mzdy ztrácí povinný právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek.

Plátce mzdy sražené částky deponuje až do okamžiku, kdy jej soud vyrozumí, že exekuční rozhodnutí nabylo právní moci.

Poté plátce mzdy sražené částky vyplatí oprávněnému, tj. osobě, v jejíž prospěch jsou srážky nařízeny (věřiteli). Je-li pohledávka uspokojena, plátce mzdy přestane srážky provádět.

Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, určí soud sám, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich.

Je-li vykonáváno rozhodnutí, kterým bylo oprávněnému přiznáno právo na opětující se dávky (např. na běžné výživné), vztahuje se nařízení exekuce i na dávky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu. Totéž platí bylo-li povinnému uloženo zaplatit pohledávku ve splátkách. Dojde-li během výkonu rozhodnutí ke změně rozsudku (exekučního titulu), které záleží ve zvýšení výživného, vztahuje se nařízení exekuce i na všechny částky zvýšeného výživného. Zvýšené výživné má stejné pořadí, jako zbytek pohledávky. Nemusí být tedy pro něj vydáno nové či další exekuční rozhodnutí.

Soud vyrozumí zaměstnavatele - plátce mzdy o všech změnách v provádění srážek, které vyplývají z rozhodnutí soudu nebo z dohody oprávněného a povinného.

Plátce mzdy (a rovněž oprávněný nebo povinný) může soudu navrhnout zastavení výkonu rozhodnutí jestliže povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být prováděny srážky (tj. mzda prakticky nepřesahuje základní nezabavitelnou částku). Soud takové žádosti vyhoví.

Sraženou částku musí plátce mzdy vyplatit, respektive poukázat (poštou nebo bankovním převodem) přímo oprávněnému, a to bez odkladu. Hradí přitom též všechny s tím spojené náklady. Má-li však být z provedených srážek uspokojeno několik pohledávek na základě soudní exekuce, může plátce mzdy zaslat sraženou částku soudu, který ji rozvrhne mezi oprávněné a sám provede výplatu. Na žádost některého z oprávněných může plátci mzdy tento postup také nařídit soud.

Přijímá-li zaměstnavatel do práce nového zaměstnance, je povinen si od něj vyžádat potvrzení od posledního zaměstnavatele o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. Takový doklad je každý zaměstnavatel povinen vydat tomu, kdo u něj skončil zaměstnání. Tímto potvrzením je zpravidla potvrzení o zaměstnání tzv. zápočtový list, popřípadě samostatné potvrzení o uvedených skutečnostech (např. při skončení práce na základě dohody o pracovní činnosti).

Nový zaměstnavatel má povinnost provádět srážky ze mzdy dnem, kdy se od povinného nebo od dosavadního plátce mzdy nebo doručením usnesení soudu dozví o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.

Plátce mzdy má také zákonem uloženu oznamovací povinnost vůči soudu, který výkon rozhodnutí nařídil, a to v těchto případech:

• Zjistí-li, že u něj nastoupil povinný jako nový zaměstnanec do práce, musí to plátce mzdy oznámit soudu bez odkladu.
• Do jednoho týdne musí plátce mzdy soudu oznámit, že u něj přestal povinný pracovat. Zároveň soudu zašle vyúčtování všech srážek, které provedl a vyplatil oprávněnému (resp. jednotlivým oprávněným) a oznámí soudu, pro které pohledávky byl výkon nařízen a jaké mají tyto pohledávky pořadí.

Nesplní-li plátce mzdy některou uvedenou oznamovací povinnost nebo nevyžádal-li si od nového zaměstnance potvrzení o zaměstnání (či jiné potvrzení osvědčující zda byla nařízena soudní exekuce srážkami ze mzdy) nebo nevydá-li dosavadní zaměstnavatel - plátce mzdy toto potvrzení zaměstnanci při skončení zaměstnání může se oprávněný domáhat, aby mu plátce mzdy vyplatil částky, na které by měl právo, kdyby plátce mzdy uvedené povinnosti splnil. Za nesplnění těchto povinností může také soud uložit plátci mzdy pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.

Oznamovací povinnost vůči soudu má i povinný. Ten musí do jednoho týdne oznámit, že přestal pracovat u dosavadního plátce mzdy a rovněž oznámit, že nastoupil práci u nového plátce mzdy. Povinný, tak i plátce mzdy musejí své povinnosti splnit nezávisle na sobě a z jejich nesplnění vyplývá každému z nich samostatně odpovědnost.

Pobírá-li povinný mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení exekuce na všechny jeho mzdy či příslušné příjmy.

Vznikne-li zaměstnanci - povinnému - vedlejší pracovní poměr u jiného zaměstnavatele nebo jiný souběžný pracovní poměr nebo další zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti, musí to oznámit soudu. Další zaměstnavatel si od přijímaného zaměstnance musí vyžádat potvrzení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. Potvrzení vystaví stávající zaměstnavatel (zaměstnavatelé). Další zaměstnavatel musí též soudu oznámit, že u něj povinný nastoupil do práce. Srážky však začne provádět ode dne doručení nařízení výkonu rozhodnutí. Povinný a další zaměstnavatel - plátce mzdy - musejí soudu oznámit skončení dalšího zaměstnání.

Nařizuje-li soud provádění srážek několika plátcům mzdy v souběžných pracovních poměrech, určí jim jednotlivě, jakou část základní nezabavitelné částky nemají srážet, popřípadě kolik mají na pohledávku srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části základní částky, je plátce mzdy povinen to oznámit soudu. Soud pak základní nezabavitelnou částku mezi ostatní plátce mzdy přerozdělí.

Provádí-li zároveň srážky několik plátců mzdy, zašlou sražené částky vždy soudu.

Exekuční rozhodnutí soudu či jiného orgánu cizího státu nelze nikdy vykonat. To se týká i případného nařízení výkonu rozhodnutí vydaného slovenskými soudy, nejde-li o rozhodnutí vydané do 31.12.1992 (tedy do rozdělení ČSFR).