Sociální pojištění

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je určeno k úhradě výdajů:

• na dávky nemocenského pojištění, kterými jsou nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství,
• na dávky důchodového pojištění, kterými jsou důchody starobní, plný a částečný invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí
• na hmotné zabezpečení poskytované uchazečům o zaměstnání a další výdaje související se zabezpečováním práva na práci
• na správní výdaje České správy sociálního zabezpečení a úřadů práce

Pojistné na sociální pojištění platí jen osoby, které jsou nebo byly účastny nemocenského pojištění (§ 3 zákona č. 589/1992 Sb.). Osoby jsou účastny nemocenského pojištění pokud zaměstnání trvá déle něž 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích a započitatelný příjem v něm dosahuje alespoň 400 Kč za kalendářní měsíc. Činnost musí být vykonávána pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR.

Každá činnost se pro účely sociálního pojištění posuzuje samostatně. Jedna osoba může proto být vícenásobným plátcem.

Vyměřovací základ zaměstnance tvoří úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnatelem, a to:

• v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:

  1. náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmů fyzických osob,

  2. náhrady škody,

  3. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,

  4. hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,

• v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění, tedy příjmy, které souvisejí pouze s trváním zaměstnání:

  1. náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance,

  2. odměny za pracovní pohotovost,

  3. plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni

  4. plnění poskytnutá k životnímu jubileu

Nově je od 1.1.2008 zaveden strop pro odvod pojistného na sociální pojištění, který je nyní na celý kalendářní rok ve výši 72násobku tzv. průměrné mzdy.

Výše maximálního vyměřovacího vyměřovacího základu pro rok 2011 činí 1 781 280Kč. (Podmínka zaplacení pojistného se považuje za splněnou i v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno jen proto, že v kalendářním roce dosáhl pojištěnec maximálního vyměřovacího základu.) Pokud bude v roce tento maximální vyměřovací základ překročen, bude daná částka nad tuto částku zaměstnanci vrácena jako přeplatek.

Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí (§ 7 zákona č. 589/1992 Sb.):

a) u organizace a malé organizace 25 %, (z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti),

b) u zaměstnanců 6,5 % z vyměřovacího základu,

c) u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 % z vyměřovacího základu,

d) u zahraničního zaměstnance 2,3 % z vyměřovacího základu

Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ zaměstnance, organizace a malé organizace, je kalendářní měsíc.

Organizace i malá organizace odvádí pojistné za sebe i své zaměstnance. Malá organizace odvádí celé pojistné na sociální zabezpečení, organizace odvádí rozdíl mezi pojistným a vyplácenými dávkami nemocenského pojištění.

Příklad 1: Zaměstnanec v hlavním pracovním poměru pobírá mzdu ve výši 10 500 Kč Jakou částkou se podílí na sociálním pojištění zaměstnanec a zaměstnavatel?

	Základ	Zaměstnanec	Zaměstnavatel
Hrubá mzda		10 500 Kč
Sociální pojištění	10 500 Kč	683 Kč	2 625 Kč

Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval. Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, srazí zaměstnavatel pojistné z příjmů v peněžní formě zúčtovaných zaměstnanci v nejbližších kalendářních měsících.

Za opožděné placení pojistného nebo za jeho zaplacení v nižší částce je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,1 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala.

Sociální pojištění při zaměstnávání studentů

Žáci středních škol a studenti vysokých škol jsou účastni nemocenského pojištění z důvodu studia podle §46 a násl. vyhlášky č. 165/1979 Sb., přičemž z nemocenského pojištění náleží studentům pouze peněžitá pomoc v mateřství za podmínky, že studium bylo přerušeno nebo ukončeno. Pokud student souběžně se studiem pracuje a studium není typem studia "při zaměstnání", je souběžně účasten nemocenského pojištění jako student i jako zaměstnanec, jestliže zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění. Pro studenty, kteří nastoupí během školních prázdnin na brigádu, neplatí žádná výjimka z podmínek účasti na nemocenském pojištění a totéž platí pro zaměstnavatele a jeho povinnosti vyplývající z přijetí zaměstnance do zaměstnání.

Dohoda o provedení práce
nezakládá účast na nemocenském pojištění, osoby činné na základě takové dohody nejsou poplatníky sociálního ani zdravotního pojistného.

Pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti
U tohoto způsobu zaměstnávání musí být zaměstnavatelem oznámen vstup zaměstnance (studenta) do zaměstnání a oznámeno ukončení zaměstnání, a to tehdy, je-li studentovi založena účast na nemocenském pojištění (zaměstnání není příležitostným zaměstnáním).

Omezení nároku na dávky (§48 odst.3 vyhlášky č. 165/1979 Sb.)
Studentovi, který je zároveň nemocensky pojištěn z důvodu zaměstnání uzavřeného na dobu školních prázdnin, náleží z tohoto zaměstnání pouze nemocenské. Nemocenské lze poskytnout do konce školních prázdnin a poté jen v případě, brání-li pracovní neschopnost (karanténa) studiu.

Příklady k sociálnímu pojištění studentů najdete zde.