Aktualizováno: 6.1.2021

Roční zúčtování daně

Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, může po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) požádat plátce daně o provedení ročního zúčtování. Podmínky provedení tohoto zúčtování jsou stanoveny v  § 38ch ZDPř.

Poplatníkovi, který nepožádá o roční zúčtování záloh, plátce daně roční zúčtování neprovede, a není-li poplatník povinen podat daňové přiznání, jeho daňová povinnost je splněna zálohami na daň (jen pokud neuplatňoval odečet úroků), sraženými z příjmů ze závislé činnosti (§ 38h odst. 9 ZDPř).

O roční zúčtování může požádat poplatník, který:

• Měl ve zdaňovacím období příjmy jen od jednoho plátce.
• Pobíral příjmy od více plátců, ale jednotlivé zaměstnavatele ve zdaňovacím období měl postupně za sebou.
• Podepsal u všech těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a odst. 5 ZDPř a to po nástupu k plátci do 30 dnů.
• Písemně požádal o roční zúčtování posledního z plátců daně ve zdaňovacím období, nejpozději do 15. února po skončení posledního zdaňovacího období.
• Nepodal nebo není povinen podat daňové přiznání.

Roční zúčtování provede poslední plátce daně (zaměstnavatel) na základě potvrzení o zdanitelných příjmech a o sražených zálohách od všech předchozích plátců daně ve zdaňovacím období, které je poplatník povinen předložit současně se žádostí o roční zúčtování v termínu do 15. února následujícího roku.

Pokud poplatník nepředloží v tomto termínu potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích plátců daně, roční zúčtování se neprovede.

Splní-li poplatník podmínky, stanovené pro provedení ročního zúčtování, plátce daně provede výpočet daně z úhrnu všech mezd, zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi ve zdaňovacím období nejpozději do 31. března. Vznikne-li z ročního zúčtování přeplatek vyšší než 50 Kč, vrátí jej plátce poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen. O částku přeplatku, vráceného z ročního zúčtování, sníží plátce daně nejbližší odvody záloh finančnímu úřadu, nejdéle do konce roku, nebo požádá finanční úřad o vrácení částky přeplatku. Nedoplatek na dani vzniklý z ročního zúčtování se od poplatníků nevybírá (§ 38ch odst. 4 ZDPř).

Daňové zvýhodnění na dítě

Poplatník má od 1. 1. 2018 nárok na daňové zvýhodnění na první vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 15 204 Kč ročně, na druhé 19 404 Kč ročně a na třetí a každé další 24 204 Kč ročně. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.

Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně. Daňový bonus za rok 2020 může uplatnit poplatník, který měl za rok 2020 rozhodné příjmy ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy tj. v částce 87 600 Kč. Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků ve zdaňovacím období nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, na vyplacený měsíční daňový bonus v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše minimální mzdy, již nárok neztrácí.

Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění § 35d zákona č. 586/1992 Sb. poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani maximálně do výše daňové povinnosti vypočtené podle tohoto zákona.

Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně u poplatníka nejdříve vypočtenou daň sníží o slevu na dani a takto vyčíslenou daň po slevě porovná s úhrnem záloh na daň po slevě (§ 38h odst. 3). Dále porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech vyšší, než daňový bonus, sníží plátce daně o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší, než daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě nebo sníží nevyplacenou částku na daňovém bonusu o vypočtenou částku nedoplatku na dani po slevě.

O doplatek ze zúčtování vyplacený formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně. V případě, že nelze nárok poplatníka uspokojit z celkového objemu záloh na daň, vyplatí plátce daně poplatníkovi doplatek na daňovém bonusu nebo jeho část ze svých finančních prostředků a požádá místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. V řízení o této žádosti postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku a příslušnou částku poukáže plátci daně nejpozději do 15 dnů od doručení žádosti.

Nižší daně za školkovné

Novinkou pro rodiče s malými dětmi je, že mohou od 1.1.2015 využít daňovou slevu za umístění dítěte ve školce, a to již za rok 2014. Daňová sleva na školku se týká pouze školného, nikoliv stravného či výdajů na dopravu, a lze ji za každé vyživované dítě uplatnit maximálně do výše minimální mzdy stanovené pro zaměstnance na začátku roku. Za rok 2020 je možné uplatnit školkovné maximálně ve výši 14 600 Kč na každé dítě. Za rok 2021 bude možné uplatnit školkovné na každé dítě v maximální částce 15 200 Kč, důvodem je meziroční zvýšení minimální mzdy.

Jen v ročním zúčtování může poplatník uplatnit nárok na:

• odečet darů
• odečet částek příspěvků na penzijní připojištění
• odečet zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění
• zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace

Odpočty úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů od základu daně

Poměrně složité dosavadní podmínky pro uplatnění úroků z úvěrů na financování bytových potřeb jako nezdanitelné částky se rozšířily v roce 2001 o dva tituly, kdy lze odpočet úroků uplatnit, a to:

• úvěr na úhradu za převod členských práv a povinností družstva (nebo podílu na obchodní společnosti, tj. jestliže model bytového družstva je realizován na principu s. r. o.) uskutečněnou v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu (zjednodušeně jde o úvěr na úhradu částky za převod členských práv spojených s právem užívání bytu ve vlastnictví bytového družstva),
• úvěr na splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb zákona o daních z příjmů. Jde o rozšíření současné možnosti omezené v zásadě jen na situaci, kdy hypotečním úvěrem se splatí předhypoteční nebo doplňkový úvěr u téže banky nebo úvěrem ze stavebního spoření se splatí meziúvěr (překlenovací úvěr) u téže stavební spořitelny. Nově bude možné uplatnit úroky i z úvěrových smluv, kdy úvěrem ze stavebního spoření nebo hypotečním úvěrem byl splacen jiný druh úvěru nebo půjčky na bytové potřeby v zákoně uvedené (např. poplatník koupil rodinný domek nebo byt pomocí krátkodobé půjčky od příbuzného a hypotečním úvěrem splatil tuto půjčku).

U uplatňování těchto odpočtů platí, že úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

Od základu daně lze nově odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

Dále se při výstavbě rodinného domu, bytu apod. vypouští podmínka pro daňovou úlevu - povinnost kolaudace objektu do čtyř let od uzavření úvěrové smlouvy.

Z ustanovení zákona o daních z příjmů se vypouští pravidlo pro rozdělení úroků pro účely odpočtu na dvě poloviny při úvěru pro účastníky ze dvou domácností, resp. na třetiny při spoludlužnících ze tří domácností. Úroky může nově uplatnit buď jeden z účastníků úvěrové smlouvy (zpravidla to bude ten, který splňuje ostatní podmínky, např. koupený rodinný dům vlastní - je zapsán v katastru nemovitostí a současně užívá rodinný domek k trvalému bydlení svému, manželky nebo příbuzných v řadě přímé - předci a potomci), nebo všichni účastníci rovným dílem (zde se však může stát, že některý ze spoludlužníků nebude splňovat ostatní podmínky a odpočet svého dílu nebude moci uplatnit).

Daňově posuzování zahraničních příjmů

K významné změně počínaje zdaněním za rok 2001 došlo v § 38f zákona o daních z příjmů v případech, kdy český daňový rezident pobírá mzdu za práci v zahraničí od zahraničního zaměstnavatele nebo od stálé provozovny českého zaměstnavatele v zahraničí. Ve vztahu ke smluvním státům se bude i u těchto mezd používat metoda uvedená v příslušné smlouvě o zamezení dvojího zdanění příjmů (řada smluv obsahuje metodu zápočtu zahraniční daně na českou daň a jen některé metodu vynětí s výhradou progrese). Pokud jde o mzdu za práci vykonávanou v tzv. "nesmluvních státech", bude daň popřípadě v těchto státech zaplacená v zásadě jen výdajem snižujícím "zahraniční základ daně" (viz § 6 odst. 13 a 14 zákona o daních z příjmů). Tato změna se však dotkne pouze zaměstnanců samotných (zpravidla podávajících daňová přiznání) nikoliv praxe mzdových účtáren.

Společné zdanění manželů

Zrušeno zákonem č. 261/2007 Sb. s platností od 1.1.2008.