Příplatky státních zaměstnanců

Zákon č. 143/1992 Sb. (dále jen ZPl ) upravuje poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům zaměstnavatele, kterým je

a) Česká republika ("stát"),

b) příspěvková organizace, jejíž výdaje na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou zabezpečovány jejím finančním vztahem k rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních zákonů,

c) státní fond,

d) územní samosprávný celek.

Zaměstnavatel podle tohoto zákona má povinnost poskytovat zaměstnanci za vykonanou práci plat. Prostor pro vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem o platech je velmi úzký (§ 3 ZPl).

Změna, která nastala od 1.1.2001, je povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci písemný platový výměr, a to nejpozději v den nástupu do práce. Jde o informaci o platové třídě, o výši tarifu a o ostatních složkách platu (§ 20a ZPl).

Plat tvoří:

a) Platový tarif

b) Příplatky a další složky platu (upravuje i § 124 až § 134 ZP)

• Osobní příplatek (§ 12 ZPl) je nenárokovou složkou platu, která slouží k ocenění dlouhodobých velmi dobrých pracovních výsledků nebo nadstandardní výkonnosti a kvality práce zaměstnance. Výši osobního příplatku určuje zaměstnavatel měsíční částkou v rámci maximálního limitu stanoveného nařízeními vlády.
• Příplatek za vedení (§ 5 ZPl) je nárokovou složkou, která slouží k ocenění řídící práce. Určuje se měsíční částkou v rámci rozpětí stanovených zákonem nebo příslušným nařízením vlády.
• Příplatek za zastupování (§ 6 ZPl) je nárokovou složkou platu, který po přechodnou dobu zastupuje vedoucího zaměstnance, ačkoliv řídící práce není součástí jeho pracovních povinností. Určuje se měsíční částkou v rámci rozpětí příplatku za vedení zastupovaného zaměstnance.
• Příplatek za noční práci (§ 7 ZPl) je nárokovou složkou platu, která náleží zaměstnanci za každou hodinu práce mezi 22. a 6. hodinou. Jeho výše činí 20 % průměrného hodinového výdělku zaměstnance.
• Příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 8 ZPl) je nárokovou složkou platu, která náleží zaměstnanci za každou hodinu práce v sobotu a v neděli bez ohledu na to, zda na tyto dny připadl zaměstnanci nepřetržitý odpočinek v týdnu. Jeho výše činí 25 % průměrného hodinového výdělku zaměstnance.
• Plat včetně příplatku za práci přesčas (§ 10 ZPl) jsou nárokové složky platu, které přísluší zaměstnancům za práci přesčas. To se netýká těch, u nichž bylo k případné práci přesčas přihlédnuto již při stanovení platu. I jim se však plat za práci přesčas poskytne vždy, je-li taková práce konána v noci, v den pracovního klidu nebo v rámci pracovní pohotovosti. Od 1.1.2001 přitom platí, že plat těchto zaměstnanců je stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Za tuto práci nemůže být čerpáno ani náhradní volno. Je to oproti § 5 odst. 2 zákona o mzdě odlišné řešení- v tomto případě jde o pevně daný rozsah, který není smluvní. V praxi to znamená, že jakmile uvedený počet hodin zaměstnanec od začátku roku naplní- po odečtení placené práce přesčas - bude mu další práce přesčas placena obecným způsobem. Pouze v platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.
  Plat za práci přesčas činí za hodinu této práce část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce zaměstnance bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná. Součástí tohoto platu je dále příplatek za práci přesčas, a to ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku.
• Příplatek za práci ve svátek (§ 14 ZPl) je nárokovou složkou platu v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne o poskytnutí příplatku namísto náhradního volna za práci ve svátek (od 1.1.2001 tak nastala změna v pořadí nároků za tuto práci - prioritu má náhradní volno).
• Příplatek za dělenou směnu (§ 11a ZPl) je nárokovou složkou platu, která náleží zaměstnanci, jehož směna je v harmonogramu rozdělena na dvě nebo více činností pokud přerušení práce trvá alespoň dvě hodiny. Jeho výše činí 20 Kč za každou rozdělenou směnu, kterou odpracoval.
• Zvláštní příplatek (§ 11 ZPl) je nárokovou složkou platu zaměstnanců, o nichž to stanoví příslušné nařízení vlády. Jeho výše se určuje měsíční částkou v rámci rozpětí stanoveného nařízením vlády.
• Hodnostní příplatek (§ 9 ZPl) je nárokovou složkou platu příslušníků ozbrojených sil, bezpečnostního sborů a služeb, orgánů celní správy a Hasičského záchranného sboru. Jeho výše je stanovena zákonem nebo nařízením vlády pevnou měsíční částkou.
• Doplatek při výkonu jiné práce (§ 15 ZPl) je nárokovou složkou platu, jež náleží při převedení zaměstnance na jinou práci. Musí ovšem jít o převedení z důvodů uvedených v zákoně o platu. Doplatek je poskytován do výše průměrného výdělku.
• Odměny jsou jednorázovou nenárokovou složkou platu, kterou lze zaměstnancům poskytnout pouze v případech stanovených příslušným nařízením vlády (včetně odměn při dovršení 50 let věku a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod, které v tzv. rozpočtové sféře - na rozdíl od sféry podnikatelské mají povahu odměny za práci).
• Odměna za pracovní pohotovost není sice složkou platu, avšak je upravena v § 19 ZPl.

  - na pracovišti (mimo pracovní dobu) ve výši 50 % a jde-li o den pracovního klidu ve výši 100 % výpočtového základu, který je od 1.1.2001 poměrná část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku, připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v příslušném kalendářním měsíci
  
  - mimo pracoviště (mimo pracovní dobu) ve výši 15 % a jde-li o den pracovního klidu ve výši 25 % výpočtového základu.
  
  Odměna za pracovní pohotovost přísluší všem zaměstnancům, včetně těch, jimž je poskytován příplatek za vedení. Za výkon práce v době pracovní pohotovosti se, ale tato odměna neposkytuje, neboť zaměstnanci přísluší plat (tj. plat za práci přesčas). Náhradní volno za pracovní pohotovost již nemůže být od 1.1.2001 poskytováno, podle dřívější úpravy mohlo být dohodnuto za pohotovost na pracovišti, avšak jako neplacené.

Při poskytování příplatku za noční práci, za práci v sobotu a v neděli a za práci ve svátek sčítá zaměstnavatel veškerou dobu příslušné práce, kterou zaměstnanec odpracoval v kalendářním měsíci, a po sečtení poskytne příplatek pouze za celé hodiny. Obdobně postupuje při poskytování platu za práci přesčas a odměny za pracovní pohotovost (§21a ZPl).