Aktualizováno: 7. 8. 2018

Zdravotní pojištění

Veřejné zdravotní pojištění (zdravotní pojištění) je druh zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče.
U zdravotního pojištění platí zásada, že v každém okamžiku musí být za každého pojištěnce někdo plátcem pojistného § 8 zákona č. 48/1997 Sb.

Pojištěnec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu a může provést její změnu jednou za 12 kalendářních měsíců, ovšem vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí (§ 11 zákona č. 48/1997 Sb.).
Změní-li zaměstnaný pojištěnec zdravotní pojišťovnu, je povinen to do osmi dnů oznámit svému zaměstnavateli a zaměstnavatel je podle zákona povinen mu přijetí oznámení písemně potvrdit.

Zdržuje-li se osoba s trvalým pobytem v ČR, v cizině nepřetržitě déle než 6 měsíců a splní následující podmínky je vyňata ze zdravotního pojištění v ČR.

1. Nepřetržitý pobyt v cizině trvá nejméně 6 měsíců.

2. Je po celou dobu pobytu v cizině zdravotně pojištěna.

3. Zdravotní pojišťovně doručila písemné prohlášení o pobytu v cizině.

V § 4 až § 7 zákona č. 48/1997 Sb., jsou vyjmenováni tito plátci pojistného:

• zaměstnavatelé
• stát
• pojištěnci (osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů)

Osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) se stane občan pokud má na území ČR trvalý pobyt, není za něj plátcem stát, ani neodvádí pojistné jako OSVČ. Měsíčně odvádí pojistné v minimální výši.

Každá činnost se pro účely zdravotního pojištění posuzuje samostatně. Jedna osoba může proto být vícenásobným plátcem.

Výše pojistného (§ 2, § 5 zákona č. 592/1992 Sb.) veřejného zdravotního pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu (§ 3 až § 3c zákona č. 592/1992 Sb.) za rozhodné období.
Měsíční rozhodné období platí pro zaměstnavatele, zaměstnance a osoby bez zdanitelných příjmů. U osob samostatně výdělečně činných je rozhodným obdobím kalendářní rok.

Z vyměřovacího základu každého zaměstnance se vypočte 13,5 %. Tuto částku, zaokrouhlenou na celé koruny směrem nahoru, odvede zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně. Jedna třetina z takto vypočtené částky se strhne zaměstnanci ze mzdy. Rozdíl mezi celkovou výší pojistného a částkou, která je strhnuta zaměstnanci ze mzdy, tvoří pojistné hrazené zaměstnavatelem.

Pojistné se zaokrouhluje vždy na celé koruny směrem nahoru a platí se v Kč.

Příklad 1: Zaměstnanec v hlavním pracovním poměru pobírá mzdu ve výši 30 000 Kč. Je plátcem zdravotního pojištění. Jakou částkou se podílí na zdravotním pojištění zaměstnanec a zaměstnavatel?

Tento výpočet lze použít pouze u zaměstnance dosahujícího alespoň minimálního vyměřovacího základu.

Je-li skutečný vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ (pokud se nejedná o zaměstnance, kteří mají povolen minimální vyměřovací základ), je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatek pojistného provést u toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci.

Příklad: Zaměstnanec má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou na zkrácený úvazek s měsíčním výdělkem 10 000 Kč. Nepatří do kategorie, u které není stanoven minimální vyměřovací základ. Jeho výdělek nedosahuje výše minimální mzdy.

Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace (dle § 129 a § 130 ZP), tento rozdíl je povinna doplatit organizace.

V případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmů po celé rozhodné období (kalendářní měsíc) je vyměřovacím základem minimální mzda. Pokud pracovní volno bez náhrady příjmů trvalo po dobu kratší než celé rozhodné období, připočte se k úhrnu příjmů poměrná část minimální mzdy, připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci, který pracovní volno bez náhrady příjmu trvalo.
U osob, jež nemají stanoven minimální vyměřovací základ, a u osob, za které je plátcem pojistného i stát, se podle předchozích vět nepostupuje.

Písemnou smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se může zaměstnanec zavázat zaplatit zaměstnavateli zčásti nebo zcela částku odpovídající pojistnému, které má zaměstnavatel hradit v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu.

Při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci je zaměstnanec povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému – celých 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu, za dobu, po kterou neomluvená nepřítomnost trvala.

Vyměřovací základ u OSVČ je od roku 2006 50 % příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Pokud je vyměřovací základ nižší než minimální, pak je OSVČ povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, což je dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován.

Vyměřovacím základem osob bez zdanitelných příjmů (OBZP), za které není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného ani zaměstnavatel ani stát, ani pojištěnec sám jako OSVČ, je minimální mzda. Od 1.7.2002 zákon č. 176/2002 Sb., upravuje i následující skutečnosti. Pojištěnec, u kterého budou výše uvedené skutečnosti trvat jen po část kalendářního měsíce, nebude povinen platit sám za tuto část měsíce pojistné.
Účelem této úpravy je odstranění situací, ke kterým docházelo například při změně zaměstnání, kdy pojištěnec musel sám za sebe platit pojistné třeba za jeden nebo dva dny od ukončení starého zaměstnání do začátku nového. Docházelo k tomu i tehdy, když těmito dny byly sobota, neděle či svátek.

Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. U zaměstnavatele, kde je výplata rozložena na různé dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc.

V případě, že pojistné (nebo záloha na pojistné) nebylo zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo zaplaceno v nižší částce, než mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,05 % dlužné částky každý den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok (§ 18 zákona č. 592/1992 Sb.).

V zákonu č. 176/2002 Sb. platném od 1.7.2002 se upravuje také tvrdost při vymáhání penále, pokut a přirážek k pojistnému a doručování veřejnou vyhláškou.

Zdravotní pojištění při zaměstnávání studentů

• vyměřovacím základem pro placní pojistného je u takové osoby skutečně dosažený příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (výjimku představuje pouze zaměstnání po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen v období tzv. "posledních prázdnin"
• odpočet od dosaženého příjmu lze uplatnit pouze za podmínek stanovených zákonem č. 592/1992, §3 odst. 7
• u zaměstnaného studenta musí plnit řádně oznamovací povinnost, stejně jako u každého jiného zaměstnance, včetně jeho zahrnování do počtu osob, vykazovaných na Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele (za předpokladu, že zúčtovaný příjem zakládá účast na nemocenském pojištění)
• pojistné z neplaceného volna (trvající část dne nebo i celý kalendářní den) se u studenta neplatí, v případě neomluvené absence se však pojistné odvádí
• student musí doložit potvrzení o studiu



Příklady ke zdravotnímu pojištění studentů najdete zde.




Tisknout