Mzda, minimální mzda

Zákoník práce o mzdě (§113 ZP) stanoví že:

• Zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda.
• Obecná ustanovení mimo jiné stanoví, že do mzdy se pro tyto účely nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek.
• Vláda stanoví nařízením výši, popřípadě podmínky pro určení minimální mzdy.
• V kolektivní smlouvě lze dohodnout minimální mzdu vyšší.

Následující text se nevztahuje na zaměstnance, jejichž zaměstnavatelem je "stát", rozpočtové organizace a organizace, kde je sjednána kolektivní smlouva.

Mzda musí být sjednána nebo stanovena písemně před výkonem práce, za kterou tato mzda přísluší dle §113 ZP. Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do právních předpisů, které upravují poskytování mzdy, a do vnitřního mzdového předpisu, jestliže jím stanoví poskytování mezd.

Při stanovení mzdy musí zaměstnavatel respektovat pravidlo, že za stejnou práci a za práci stejné hodnoty přísluší stejná mzda §110 ZP. Zabraňuje se tím diskriminaci žen, ale též nerovnosti v odměňování obecně.

Mzdou dle §109 ZP jsou peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

Za mzdu se nepovažuje další plnění poskytované v souvislosti se zaměstnáním. Zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací a odměna za pracovní pohotovost. Mzdou proto - po novele zákona o mzdě - nejsou ani plnění věrnostní a stabilizační povahy, poskytovaná například při pracovních a životních výročích a při odchodu do důchodu

Vládní nařízení o minimálních mzdových tarifech chrání zaměstnance u těch zaměstnavatelů, kde není sjednána kolektivní smlouva, která by stanovovala mzdu. Minimální mzdové tarify jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce (NV 567/2006 Sb. §3 odst.1). Jde vlastně o „stupnici minimálních mezd“.

Jde-li o zaměstnance, kterým je podle zákoníku práce poskytován plat, pak jsou minimální mzdové tarify práce přiřazené k jednotlivým platovým třídám dle NV 567/2006 Sb. §3 odst.2. Carakteristika platových tříd je uvedena jako příloha zákona 262/2006 Sb.

Nižší částky než je minimální mzda mohou být stanoveny pro nástupní mzdu zaměstnanců ve věku 18 až 21 let a dále pro mladistvé a invalidní osoby dle §4 nařízení vlády 567/2006 Sb.:

• 90% částek minimální mzdy, resp. nejnižších úrovní zaručené mzdy, jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru
• 80% částek minimální mzdy, resp. nejnižších úrovní zaručené mzdy, jde-li o mladistvého zaměstnance

Znamená to, že zaměstnavatel může určit např. výši minimální mzdy (analogicky to platí i pro stanovení jednotlivých výší nejnižší úrovně zaručené mzdy) u mladistvého zaměstnance při měsíční formě odměňování:

80% x 8 000 = 6 400 Kč při plné - stanovené týdenní době

Vzhledem k tomu, že u mladistvého zaměstnance je týdenní pracovní doba omezena na maximálně 30 hodin týdně, bude mzda dále ještě upravena:

6 400/40 x 30 = 4 800 Kč měsíčně

Pokud se bude jednat o plnoletého studenta střední školy, který bude vykonávat práce odpovídající první úrovni zaručené mzdy (je rovna minimální mzdě), a současně se bude jednat o první pracovní poměr tohoto zaměstnance, může zaměstnavatel stanovit výši mzdy pouze v částce 8 000 x 90% = 7 200 Kč při stanovené týdenní pracovní době (zpravidla 40 hodin týdně).

Z hlediska výše odměny na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nesmí být sjednaná výše odměny nižší než minimální mzdy. I zde však platí možnost sjednat výši minimální mzdy podle §4 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., tj. s přihlédnutím k omezujícímu pracovnímu uplatnění zaměstnance, jak je výše uvedeno.