Výše sociálního příplatku

Výše sociálního příplatku se stanoví za kalendářní měsíc. Výše sociálního příplatku činí dle §21 zákona č. 117/1995 Sb. za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli je součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,0.

V případě, že rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka, odpovídající životnímu minimu této rodiny.

Příklad 1: Rodina je tvořena 4 osobami - otec, matka a 2 nezaopatřené děti ve věku 12 a 15 let. Rozhodný příjem rodiny je 11 800 Kč. Náleží-li sociální příplatek rodině a v jaké výši?

Částka životního minima otce	2 880 Kč
Částka životního minima matky	2 600 Kč
Částka životního minima 1. dítěte	1 960 Kč
Částka životního minima 2. dítěte	1 960 Kč
Částka životního minima obou dětí	3 920 Kč
Životní minimum rodiny celkem	9 400 Kč
Sociální příplatek = 3 920 - [(3 920 x 11 800) / (9 400 x 2,0)] = 3 920 - [(46 256 000 / 18 800)] = 3 920 - 2 460	1 460 Kč

Při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o :

• dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70;
• dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40;
• dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20;
• děti, které se narodily současně, a to v době do 3 let jejich věku, koeficientem 1,10.

Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby, rozhodný pro stanovení životního minima rodiny násobí, jestliže:

• oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40;
• osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40;
• jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10;
• jde o osamělého rodiče (není dlouhodobě těžce zdravotně postižený), koeficientem 1,05.

Pokud je nezaopatřené dítě poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového zabezpečení, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku koeficient 2,70 u dítěte dlouhodobě těžce zdravotně postiženého, koeficient 2,40 u dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého a koeficient 1,20, je-li dítě dlouhodobě nemocné.

Jestliže je současně splněno více podmínek, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem bez přihlédnutí ke zvýšení. Výše sociálního příplatku činí pak součet rozdílu výše popsaného a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení.