Z vašich dotazů o pracovním právu a mzdách

Odpověď: Dobrý den, to by záviselo na tom, jaký typ pohledávek máte a zda máte nějaké vyživovací povinnosti. Kdyby jste měl např. jen nepřednostní pohledávky a žádné vyživovací povinnosti, pak by jste měl nezabavitelnou částku ze mzdy 12130Kč.

Odpověď: Dobrý den, růžový papír neboli Prohlášení poplatníka k dani není nutné podepisovat v den podepsání smlouvy. Platí pouze pravidlo, že v kalendářním měsíci může být podepsaný pouze u jednoho zaměstnavatele. Není tedy problém to později někde zrušit a od dalšího měsíce to uplatnit jinde.

Růžový papír znamená, že se uplatňujete slevu na poplatníka, případně na studenta. Jinými slovy záloha na daň ve výši 15% je snížena o tyto slevy. Je-li podepsaný růžový papír, pak jde o zálohu na daň zálohovou.

Jestliže u zaměstnavatele papír podepsaný není, pak se jedná o daň srážkovou a i když si podáte daňové přiznání, tak takto odevzdané peníze jsou nenávratně pryč. Žádné slevy na ně uplatnit nemůžete. Takže určitě mějte ten papír u někoho podepsaný.

Co se týče slevy na studenta, tak tam jde o to, že na poplatníka je maximální měsíční sleva 2070 Kč. Takže pokud je vaše mzda menší než 10224 Kč, pak slevu na poplatníka nevyčerpáte v plné míře, pokud je někde v rozmezí 10224 - 10298 Kč, pak je výše zálohy na daň ve výši slevy na poplatníka (odvedená záloha na daň je nulová). Teprve od mzdy 10299 Kč se uplatní sleva na studenta, maximálně ve výši 335 Kč. Pokud tedy máte mzdu 10298 a nižší, z pohledu daní o nic nejde.

Pokud máte mzdu nižší než 8000Kč hrubého, pak je nutné dát potvrzení o studiu všem zaměstnavatelům, jinak jsou povinni doplatit stržením z vaší mzdy odvody na zdravotní pojištění v minimální výši. Minimální odvod je 1080 Kč, tedy 13,5%. 9% platí zaměstnavatel, 4,5% je strženo ze mzdy. Je-li mzda např. 4000 Kč a nedáte zaměstnavateli potvrzení o studiu, pak:

   Odvod zaměstnavatele: 9% z 4000Kč = 360 Kč.
   Odvod ze mzdy za vás: 4,5% z 4000 = 180 Kč
   Do minimálního odvodu chybí: 1080-360-180 = 540 Kč.

Ze mzdy se strhne 180 Kč na zdravotní pojištění a navíc částka chybějící do minima, tedy 540 Kč (Celkem 180+540). Toto pravidlo platí u zaměstnanců, kteří NEjsou studenty.

Odpověď: Dobrý den, pokud nejste svoji, tak Vámi vyživovanou osobou není. Velkou roli také hraje, kde má Vaše přítelkyně hlášené trvalé místo bydliště. Pokud např. v místě bydliště, kde spolu bydlíte a kde máte trvalé bydliště i Vy, pak by byla společně posuzovanou osobou. To se sčítají příjmy při posouzení žádosti, je možné žádat např. o příspěvek na bydlení, o podporu v hmotné nouzi. Pokud máte ale průměrný plat, pak na dávky nebudete mít nejspíš nárok.

Pokud je např. přítelkyně hlášená v místě trvalého bydliště, kde rodiče, pak se pro dávky posuzují příjmy rodičů.

Můžete zkusit žádat o nějaké dávky, příspěvky, ale vyživovanou osobou není, snížení zálohy na daň můžete uplatnit pouze na děti.

Doporučuji si zjistit trvalé bydliště přítelkyně.

Odpověď: Dobrý den, ano, takto je to v pořádku, pokud nemá nezabavitelnou částku na manželku nebo děti, a pokud nemá např. dva příjmy, kdy v prvním příjmu se počítá s nezabavitelnou částkou na jednotlivce ze mzdy a u druhého přijmu se pak s touto částkou nepočítá (to aby mu nezabavitelnou částku na jednotlivce nevyplatili zaměstnavatelé oba, tedy 2x).

Odpověď: Dobrý den, u všech zaměstnanců a pracovníků funguje zdaňování naprosto stejně. Existují ale drobná zvýhodnění.

To, že jste student, znamená to, že za Vás zdravotní a sociální platí škola. Jestliže vykonáváte práci na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, a Váš výdělek je nižší než vyměřovací základ (8000 Kč hrubého), pak Vám zaměstnavatel nestrhne na SP a ZP to, co schází do minima (výhoda studenta). Dále pak máte-li podepsané přiznání k dani, můžete uplatnit krom slevy na poplatníka také slevu na studenta.

Vše ostatní funguje stejně jako u nestudujícího zaměstnance. To, že Vám byla strhnuta daň, je v pořádku. Nestrhli by Vám ji jen tehdy, kdyby sleva na dani byla vyšší nebo stejná jako stanovená sleva na daň.

Na úřad práce se pochopitelně při statusu student hlásit nemusíte.

Odpověď: Dobrý den, změny zákona se týkají především odvodů na pojištění, pro ty je limitní hranice 10tis.

Daň zálohová i srážková je ve výši 15%. Máte-li podepsaný "růžový papír", pak je vám srážena daň zálohová. Zálohová daň pro vás znamená, že můžete uplatnit slevu na poplatníka a slevu na studenta. Výše odvedené zálohy na daň je pak 15% z výpočtového základu - slevy, pokud by byl výsledek záporný, pak je záloha 0. Zálohová daň znamená, že si příští rok podáte (nebo zaměstnavatel) daňové přiznání. Daňové přiznání znamená, že se srovná to, co jste zaplatila a co jste měla zaplatit a je-li nějaký přeplatek, bude vám vyplacen.

Výše uvedený odstavec platí nezávisle na tom, jakou dohodu máte podepsanou a jaká je měsíční výše výdělku.

Odpověď: Dobrý den, odvody na sociální a zdravotní pojištění vám budou strženy, protože je zaměstnavatel má povinnost odvést.

Slevu na dani můžete uplatnit na poplatníka (2070 Kč) a i na studenta (335 Kč).

Odpověď: Dobrý den, o daň se stará vždy zaměstnavatel (on má povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění a zálohu na daň).

V současnosti platí rovná daň - tzn. 15% srážková i zálohová, podle smlouvy a dalších věcí se liší pouze vyměřovací základ.

Ano, na oba typy dohod je třeba odvádět daň:
Při podepsaném daňovém prohlášení se odvádí zálohová daň (je možno uplatňovat slevu na poplatníka apod.)
- dohoda o provedení práce - do 10tis/měsíčně se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, daň se tedy počítá ze skutečného výdělku, nad 10tis/měsíčně je základem superhrubá mzda
- dohoda o pracovní činnosti - základem výpočtu daně je superhrubá mzda (mzda+SP zaměstnavatele+ZP zaměstnavatele)

Odpověď: Dobrý den, ano, máte pravdu sociální pojištění musí platit jen ti, co jsou účastni nemocenského pojištění (zákon č. 589/1992 Sb., §3), přičemž povinnost být účastníkem nemocenského pojištění je pouze od výdělku 2500 Kč (zákon č. 187/2006 Sb. §6).

Domnívám se, že zákon 586/1992 Sb. §6, odst. 13 nevymezuje povinnost přičítat neexistující odvody na pojistné v tomto případě, proto bych za základ výpočtu zálohy na daň považovala pouze mzdu a odvody na zdravotní pojištění.

Co se týče povinných minimálních odvodů na zdravotní pojištění, tak způsob stanovení superhrubé mzdy je stále stejný, pokud je ale mzda menší než 8000 Kč, pak kalkulátor počítá s nižší částkou, a proto je celkový odvod menší než stanovené minimum. Kalkulátor ale nepočítá špatně, řekněme, že je správně pro určitý okruh lidí. Například pro studenty, nebo pro osoby mající dva úvazky, přičemž ten druhý dosahuje minimálně 8000 Kč měsíčně.

Odpověď: Dobrý den, pokud Váš příjem nezakládá účast na sociálním a zdravotním pojištění (např. práce na základě dohody o provedení práce), pak se záloha na daň počítá z dosaženého výdělku, tedy nikoliv ze superhrubé mzdy. Ve Vašem případě 2400,-. Maximální výše měsíčního výdělku u DPP, který splňuje tyto podmínky je do 10000,-

Odpověď: Dobrý den, to zaměstnavatel nemůže. Z Vaší mzdy může srazit pouze

srážky stanovené zákonem

zálohu na daň z příjmu
pojistné na sociální zabezpečení
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
pojistné na zdravotní pojištění
zálohu na mzdu nebo plat
nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady a jiné nevyúčtované provozní zálohy
náhrada mzdy nebo platu za dovolenou

srážky stanovené soudem (exekuce)

srážky na základě dohody

dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele,
dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů podle občanského zákoníku,
dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance (sem by patřilo např. odvádění záloh na penzijní připojištění).

K úhradě členských příspěvků členem odborové organizace.

Uvedené body uvádí zákoník práce č. 262/206 Sb. v §146-147.

Odpověď: Dobrý den, z pohledu nároku na dovolenou se rodičovská dovolená nepovažuje za výkon práce. Z tohoto důvodu budete mít nárok na poměrnou část dovolené.

Za každých odpracovaných 21 dní Vám vzniká nárok na jednu 12tinu roční dovolené. Ve Vašem případě (hrubě spočítáno), budete mít v průběhu roku nárok na 7,5*(20/12) = 12,5 dne

Odpověď: Dobrý den, na základě dohody o pracovní činnosti je možné vykonávat práci i v menším rozsahu než 300 hodin ročně. Může být tedy v menším i větším rozsahu.

Rozsah 300 hodin je vždy za kalendářní rok.

Z Vašeho dotazu jsem nabyla dojmu, že se ptáte na dohodu o provedení práce, která je limitovaná 300 hodinami ročně, a to u všech zaměstnavatelů dohromady.

V případě mzdy do 5000,- a Nepodepsaném Prohlášení k dani, je Vám srážena srážková mzda. Pokud je částka vyšší než 5000 nebo podepíšete Prohlášení, je odváděna zálohová daň a s podepsaným prohlášením můžete uplatnit slevu na poplatníka apod. Daň se počítá z dosažené mzdy. Pokud je mzda vyšší než 10001,-, pak se už musí odvádět odvody na pojistné a záloha na daň se počítá ze superhrubé mzdy (daň je tedy vyšší).

Odpověď: Dobrý den, bohužel Vám zaslaná výplata byla správná - daňový bonus může být vyplacen dle zákona č. 586/1992 Sb. §35c jen v případě, že Vaše mzda přesáhla minimum, které je 4000Kč. Vypočtení této částky vychází z minimální mzdy, která je 8000 Kč měsíčně ((8000*6)/12měsíců=4000).

§35c

(4) Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy 111) (dále jen "minimální mzda"); u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Odpověď: Dobrý den, ze zákona nemáte povinnost odvádět odvody na sociální pojištění neustále, jako v případě zdravotního pojištění. Jinými slovy Vaším aktuálním problémem je pouze zdravotní pojištění, k němuž se váže povinnost odvádět určitou částku každý měsíc.

Obávám se, že Vás svou odpovědí nepotěším. Škola, tedy vlastně stát, je poplatníkem za studenta pouze tehdy, je-li nezaopatřeným dítětem (§7 zákona č. 48/1997 Sb.). Nezaopatřené dítě je definované v zákoně č. 117/1995 Sb. v §11 a dále pak v §12 - §15, kde je uvedeno, že stát není plátcem, jedná-li se o studenta kombinovaného studia, případně studenta, který má nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Minimální měsíční odvod na zdravotní pojištění je 1080 Kč. Vy tedy pojišťovně aktuálně dlužíte 4320 Kč.

Odpověď: Dobrý den, srážky se vztahují na vše, co je dáno soudem, na všechny takové pohledávky. Nevztahují se tedy na pohledávky, které nejsou určeny soudem, pokud Vy sám neuzavřete dohodu se zaměstnavatelem, aby Vám něco dalšího strhával. Doslova dle zákoníku práce platí:

§147

(1) Zaměstnavatel je oprávněn srazit zaměstnanci [§ 146 písm. a)]

a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
c) zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,
d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
e) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo, a náhradu mzdy nebo platu podle § 192, na niž zaměstnanci právo nevzniklo.

(2) Výkon rozhodnutí (exekuce) nařízených soudem, soudním exekutorem51), správcem daně52), orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku53) se řídí zvláštním právním předpisem54).

(3) Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy [§ 146 písm. b)].

Odpověď: Dobrý den, výslovné znění v zákonech jsem nenašla, ale z logiky věci jde o různé smlouvy, tedy různé písemně upravené vztahy, byť v nich figurují stejné osoby. Proto se budou nároky na dovolenou posuzovat zvlášť, tedy správná varianta je b). Stejný závěr najdete např. na: http://www.pracovniradce.cz/mzdysk/vznik-zmeny-skonceni-pp/610-dovolena.

Dle mého názoru čerpání dovolené jen z jednoho úvazku je na domluvě. Na druhou stranu není problém si vzít dovolenou na týden na všech úvazcích, pak by Vám z 0,5 úvazku byl proplacen týden dovolené, což by odpovídalo 20 hodinám a ze čtvrtinových úvazků také týden dovolené, což by odpovídalo vždy 10 hodinám. Tedy celkově by byla náhrada za dovolenou v každém úvazku z jiného přijmu a pokrývala by 20 + 10 + 10 hodin. (Např. v případě jednoho dne by to bylo 4 + 2 + 2).

V každém úvazku je nárok na minimálně 4 týdny dovolené (ze zákona), rozdíl je pouze v délce "pracovního dne", který je nahrazován.

U otázky služební cesta/dovolená si myslím, že je to opět na dohodě a ačkoliv to může působit jakkoliv, ve volném čase máte právo dělat cokoliv. I pracovat jinde.

Odpověď: Dobrý den, věc spočívá v tom, že zákon přesně definuje, kam a proč se odvádí třetiny a částka srazitelná bez omezení. Jinými slovy je přesně definováno, na jaké pohledávky v jaké výši jsou určeny které peníze. Zákon o zbytku po zaokrouhlení (tedy 1 nebo 2 koruny, záleží na zákonem předepsaných částkách pro aktuální rok) nehovoří. Jinými slovy neříká, že se mají srazit a někam odvést, logicky tedy připadnou zaměstnanci.

Odpověď: Dobrý den, nejdříve bych se ještě zmínila o tom, že dostanete-li odstupné, pak Vám bude začátek pobírání podpory v nezaměstnanosti posunut (viz. §44a zákona č. 435/2004 Sb.).

Posuzují se poslední dva roky, během kterých je potřeba splnit 12 měsíců důchodového pojištění. Náhradní dobou je také rodičovská dovolená. Protože ale z této doby nelze počítat podporu v nezaměstnanosti z průměrné mzdy, platí ustanovení §51: "Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu."

Výše podpory platná v prvním čtvrtletí 2012 je pro první dva měsíce 3679 Kč měsíčně, další dva měsíce 2944 Kč a zbývající měsíc 2698 Kč měsíčně. Osobně bych doporučila domluvit se zaměstnavatelem na například měsíci práce, kdy Vám zvýší plat, aby se navýšila následná měsíční podpora v nezaměstnanosti. Nenašla jsem podmínku omezení nutné délky práce. Způsob výpočtu podpory v nezaměstnanosti najdete na stránce Výše podpory.

Průměrný výdělek, pro účely podpory v nezaměstnanosti, najdete na stránce Průměrný výdělek.

Odpověď: Dobrý den, nárok na podporu vzniká v případě, že v době přihlášení do evidence uchazečů o práci máte během posledních tří let odpracováno nejméně 12 měsíců (zaměstnání nebo jiná výdělečná činnost, která zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) a v případě vlastnění živnostenského oprávnění musí být toto oprávnění pozastaveno. Pak vzniká nárok na podporu.

Odpověď: >Dobrý den, nárok máte na dovolenou za dny až do dne 31.7.2010, protože mateřská dovolená se pro účely dovolené považuje za výkon práce - zákoník práce §216. Jiná situace by byla, kdybyste nastoupila na nemocenskou, ta by pro stanovení počtu dnů dovolené jako výkon práce brána nebyla.

Odpověď: Dobrý den, o důchod je nutné zažádat. Dosahujete-li důchodového věku, nebude Vám automaticky důchod vyplácen. Ve svém zaměstnání můžete pokračovat a zažádat si o důchod kdykoliv později s tím, že díky každým dalším 90 dnům po onom datu v práci se Vám bude zvyšovat procentní výměra důchodu.

Odpověď: Dobrý den,
v zákoníku práce se uvádí toto:

§ 114

Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas
(1) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
(2) Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle odstavce 1.

Jinými slovy Vám přednostně náleží příplatek, pokud se nedohodnete jinak. Nebude-li dodržena tříměsíční či dohodnutá lhůta, musí Vám být ale vyplacen příplatek.

Odpověď: Dobrý den, tato možnost se zaškrtává např. v případě, kdy je zaměstnancem důchodce, jemuž se ony exekuce provádějí z důchodu, tam už je nezabavitelná částka jednou započítaná a tudíž se s ní při exekuci na mzdě s touto částkou již nepočítá.

Tato kolonka je založena na zákoně č. 99/1963 Sb.:

§ 298

(1) Nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část základní částky (§ 278) nemají srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části základní částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část základní částky má každý plátce mzdy srážet. Soud může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali.

Je tam tedy uvedeno slovo "část" základní částky, kterou nemají srážet, což odpovídá například příkladu výše.

Odpověď: Dobrý den, ze zákoníku práce §192 vyplývá, že zaměstnanci po 31.12.2009 náhrada mzdy nepřísluší. Zákon říká: "přísluší tato náhrada mzdy nebo platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny". Vzhledem k tomu, že zaměstnanec ty dny už nemá pracovní, není mu co nahrazovat.

Odpověď: Dobrý den, na základě zákoníku práce, se domnívám, že se do hrubé mzdy započítávají i bonusy:

§353

Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.

Z toho tedy vyplývá, že v 1. čtvrtletí je náhrady mzdy skutečně nejvyšší.

Odpověď: Dobrý den, v §38h zákona 586/1992 Sb. O daních z příjmu je v odstavci 2 řečeno:

(2) Záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí 15 %.

Takže vaše účetní nemá pravdu.

Odpověď: Dobrý den, daň se sráží z každého příjmu. Záleží však na výši dosaženého příjmu, zda vypočtená daň je vyšší než snížení daně na poplatníka. Pokud budete mít příjem např. 10.000 Kč, pak bude vaše superhrubá mzda činit 13.400 Kč. Z ní se vypočte daň 15%, tj. 2.010 Kč.

Pokud nebude mít podepsané daňové prohlášení, tak Vám těchto 2.010 Kč ztrhnou z výplaty. Pokud budete mít podepsané daňové prohlášení, pak se uplatní dle zákona sleva na poplatníka ve výši 2.070 Kč, která je větší než vypočtená daň a ve svém důsledku pro vás bude daň nulová.

Pokud byste měl vyšší příjem a vypočtená daň by byla např. 5.000 Kč, pak po slevě vám z výplaty za daň srazí pouze 5.000 - 2.070, tj. 2.930 Kč.

Odpověď: Dobrý den, nevím jak přesně je realizováno vaše stavební spoření. V zákoně 586/1992 Sb. O daních z příjmů jsou v § 38k přesně definovány podmínky uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně a v následujícím paragrafu 38l je pak definován způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně. Doporučuji, abyste si pročetli tyto dva poměrně obsáhlé paragrafy a našli tam, co se Vás konkrétně týká. Nenajdete-li to tam, tak jinde to nebude.

Odpověď: Z vašeho dotazu mi není jasné, zda platební výměr je přímo součástí pracovní smlouvy nebo výše mzdových tarifů je součástí vnitřního předpisu či kolektivní smlouvy vašeho zaměstnavatele. V každém případě se mi však zdá silně nekorektní postup vašeho zaměstnavatele. Není možné jen tak snížit mzdu, pokud jste odpracoval všechnu dobu, kterou jste měl v potřebné kvalitě práce. Jelikož však neznám názor druhé strany (zaměstnavatele), tak se nemohu jednoznačněji vyjádřit. Je třeba také možné, že část vaší mzdy je podmíněna hospodářským výsledkem zaměstnavatele a tato část mzdy může být krácena až na nulu. Pro přesnější rozhodnutí je potřeba mít k dispozici přesné podklady od obou stran sporu.

Odpověď: Dobrý den.

1. Zákoník práce uvádí následující:

§205

Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia Účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu (§232).

Na základě tohoto zákona se domnívám, že by Vám zaměstnavatel měl proplatit pouze to, co spadá do pracovní doby a že Vám nárok na proplacení přesčasu nevzniká.

2. Dle zákoníku práce:

§83

(2) Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin.

Zákoník práce o přestávkách říká toto:

§88

(1) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první.
(2) Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut.
(3) Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby.
(4) Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.


Vzhledem k tomu, že dle zákoníku práce máte mít směnu nejdéle 12-ti hodinovou, tak Vám na Vaši otázku nemohu odpovědět. V každém případě platí, že by přestávka měla být po 6 hodinách nepřetržité práce.

Odpověď: Dobrý den, na 1 týden dovolené navíc není právní nárok. Pokud ho zaměstnavatel poskytne ve vnitřním předpisu nebo v kolektivní smlouvě, pak na něj máte nárok. Nikde není zakázáno vnitřní předpis či kolektivní smlouvu k libovolnému termínu měnit ať k lepšímu či horšímu pro zaměstnance. Na změně kolektivní smlouvy se však musí domluvit s odboráři. Pokud šel váš zaměstnavatel touto cestou, tak je dle mne vše legální.

Odpověď: Dobrý den, podpora v nezaměstnanosti se obecně vypočítává z příjmů za poslední kalendářní čtvrtletí. Což ve Vašem případě znamená, že se Vám bude vypočítávat z příjmů za leden až březen.

Odpověď: Dobrý den, v pracovní smlouvě vaší dcery by měla být uvedena týdenní pracovní doba. Z té vyplývá průměrný počet hodin denně, které by měla odpracovat za delší časové období (dejme tomu za 2 týdny). Pokud si bere dovolenou tak se za každý vybraný den počítá průměrný počet hodin, který by měla odpracovat. Samozřejmě že ve většině případů si nelze vybrat dovolenou tak že odpadlé hodiny za dobu dovolené budou přesně odpovídat počet dnů dovolené krát průměrný počet hodin, protože nějaké hodiny budou přebývat nebo chybět oproti přesnému průměru. Tyto odchylky by se měly sledovat a při příštím vybíraní dovolené zohlednit. V optimálním případě by neměly překročit více než půl pracovního dne. Někdy se také může stát, že např. za jednu 12 hodinovou směnu se přidělí 2 dny dovolené, aby výše uvedené bylo splněno.

Odpověď: Dobrý den, je-li osoba zaměstnaná na základě DPP, pak za ni skutečně není odváděno zdravotní ani sociální. Vzhledem k tomu, že by za Vás po danou dobu nikdo neplatit ZP, budete si jej muset hradit sama. Výše odvodu na zdravotní pojištění je ve výši 13,5% z hrubé mzdy a je-li mzda nižší než minimální, pak se odvod počítá z minimální mzdy. Minimální odvod tedy je (a to i ve Vašem případě) 8000 * 0,135, což tedy znamená 1080Kč za každý měsíc.