Vyměřovací základ OSVČ

Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je v 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.

U spolupracující osoby se za takový příjem po odpočtu výdajů považuje její podíl na společných příjmech. U osoby samostatně výdělečně činné, která je současně spolupracující osobou, se do příjmů zahrnuje též její podíl na společných příjmech.

U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví, společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení pro účely zdravotního pojištění považuje základ daně z příjmu z této činnosti.

U osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zvláštního právního předpisu, se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti považuje, jde-li o příjmy z činnosti podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení se považují předpokládané výdaje za takový rok.

U osoby samostatně výdělečně činné účtující v hospodářském roce se příjem ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje na jeho dosažení, zajištění a udržení, zúčtované v hospodářském roce, zahrnují do kalendářního roku, do kterého jsou vykazovány pro účely daně z příjmů.

Podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění není možné uplatnění víceletého rozhodného období. Pro osobu samostatně výdělečně činnou to znamená, že do ročního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného zdravotního pojištění se zahrnují pouze příjmy dosažené v příslušném kalendářním roce a od těchto příjmů se odečítají výdaje v tomto roce. Ztráty z jednoho kalendářního roku nelze uplatnit v jiném roce.

Pro placení zdravotního pojištění není, na rozdíl od sociálního pojištění, stanoven maximální vyměřovací základ. Zdravotní pojištění se odvádí z jakkoliv vysokého vyměřovacího základu.

Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimální měsíční vyměřovací základ za rok 2020 činí u OSVČ 17 417,50 Kč. Pro rok 2021 činí minimální měsíční vyměřovací základ částku 17 720,50 Kč.

Minimální vyměřovací základ nemusí být u osoby samostatně výdělečně činné dodržen v kalendářních měsících, ve kterých tato osoba:

1. nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost ani jeden den (zdravotní pojišťovně je nutno oznamovat zahájení i ukončení výdělečné činnosti),

2. byla po celý kalendářní měsíc:

a) uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské,

b) osobou, za kterou platí pojistné také stát,

c) osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,

d) osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak která nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

e) osobou, která celodenně, osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

f) osobou, která je současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.