Aktualizováno: 30.12.2011

Výpočet výše důchodu

Způsob výpočtu důchodů (viz. Výpočet důchodu) stanoví zákon č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Lze tedy popsat stručný postup stanovení výpočtového základu pro účely výpočtu výše důchodu:

• určí se rozhodné období,
• v něm se zjistí vyměřovací základy,
• za jednotlivé kalendářní roky se jejich roční úhrny převedou na roční vyměřovací základy,
• stanoví se měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období,
• pokud tento průměr přesahuje nižší redukční hranici - zredukuje se

S každým rokem se především mění rozhodné období pro výpočet výše důchodu, které bylo zpočátku desetileté (obecný začátek rozhodného období je rok 1986) a každý rok se o rok prodlužuje, aby nakonec zahrnovalo období třiceti kalendářních let.

Výdělkové roky se již nevybírají, protože jsou zahrnovány všechny výdělky v rozhodném období (tedy od roku 1986).

Vyměřovací základ - tento pojem nahrazuje dřívější pojem "hrubý výdělek". Vyměřovací základ před datem 1. ledna 1996 je právě hrubý výdělek. V období po 31. prosinci 1995 se pod vyměřovacím základem rozumí především vyměřovací základ pro stanovení pojistného dle zákona č. 589/1992 Sb. V tomto období již není vyměřovacím základem částečný invalidní důchod ani zvláštní příspěvek horníkům.

Každoroční výdělek od roku 1986 je zhodnocován násobením koeficientu (koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu), který vyjadřuje vývoj průměrné mzdy a je stanoven nařízením vlády pro příslušný kalendářní rok. Roční vyměřovací základ se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.

Výši všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok stanoví vláda svým nařízením, a to ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem. Za kalendářní roky před rokem 1995 byly všeobecné základy stanoveny v § 1 NV č. 227/1995 Sb..

Druhové vymezení vyloučených dob je zákonem ustanoveno v §16 odst.4 zákona č. 155/1995 Sb.

Osobní vyměřovací základ (OVZ) vypočteme jako součin ročních vyměřovacích základů (dále jen RVZ) a koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu RVZ za rozhodné období a počtu kalendářních dnů patřících do rozhodného období snížených o vyloučené doby.

Výpočtový základ vypočteme tak, že OVZ srovnáme s redukčními hranicemi následovně: částka do první redukční hranice se vezme celá; z částky od první do druhé redukční hranice se použije 30 % a pokud OVZ převyšuje i horní redukční hranici vezme se z částky převyšující tuto hranici 10 %. Redukční hranice platné od roku 2012 jsou stanoveny vyhláškou č. 286/2011 Sb.

V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 na základě NV č 220/2011 Sb. se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že

• a) do částky první redukční hranice se počítá 100 %,
• b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 29 %, v roce 2012 se počítá 28 %, v roce 2013 se počítá 27 % a v roce 2014 se počítá 26 %,
• c) z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 13 %, v roce 2012 se počítá 16 %, v roce 2013 se počítá 19 % a v roce 2014 se počítá 22 %,
• d) z částky nad třetí redukční hranici se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 10 %, v roce 2012 se počítá 8 %, v roce 2013 se počítá 6 % a v roce 2014 se počítají 3 %.

Výše procentní výměry starobního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Do doby se započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob dle ustanovení zákona o důchodovém pojištění.

Výši starobního důchodu získáme součtem základní výměry, stanovenou příslušným nařízením vlády (2 270 Kč od 1. 1. 2012 dle vyhlášky č. 286/2011 Sb.) a procentní výměry.