Podnikající zaměstnanci a povinné pojistné

Zaměstnancům je z jejich hrubé mzdy odváděno zaměstnavatelem sociální a zdravotní pojištění. Povinné pojistné ještě za ně platí zaměstnavatel. Jak je to však s platbou sociálního a zdravotního pojištění, pokud si k zaměstnání ještě přivydělávají samostatnou výdělečnou činností?

Výkon samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání je pro účely placení sociálního a zdravotního pojištění považován za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, což je výhodné. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění i zdravotní pojištění vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu. Nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu u hlavní samostatné výdělečné činnosti. Když je hrubý zisk, tedy příjem ponížený o výdaje, do limitu, tak se sociální pojištění dokonce z vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatí. Za celý kalendářní rok 2018 je limitem částka 71 950 Kč, při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze několik měsíců je limit poměrně nižší. Zdravotní pojištění se však platí vždy.

Jak vysoký je vyměřovací základ?

U „vedlejšáku“ se sociální i zdravotní pojištění počítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je polovina hrubého zisku. Sazba sociálního pojištění je 29,2 % a zdravotního pojištění potom 13,5 %. U sociálního pojištění je stanoven maximální vyměřovací základ, který za rok 2018 činí 1 438 992 Kč. Z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí. Podnikající zaměstnanci, kteří dosáhnou stropu v zaměstnání, tedy již ze samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění neplatí, tuto skutečnost uvedou v přehledu o příjmech a výdajích. U zdravotního pojištění není žádný limit stanoven.

Povinnost na daňové formuláře

Za samostatně výdělečně činné zaměstnance nemůže zaměstnavatel provést roční zúčtování daně. Zaměstnanci si musí sami podat daňové přiznání. A nejenom to. Na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) musí odevzdat přehled o příjmech a výdajích, stejně tak u své zdravotní pojišťovny. Formulář pro obě instituce se jmenuje stejně, ale má jinou strukturu. Uvedené formuláře je nutné vyplnit, i když samostatná výdělečná činnost trvala pouze po část roku, např. jeden měsíc.

Jak je to s placením záloh?

Zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností neplatí měsíční zálohy na zdravotním pojištění. Zdravotní pojištění doplatí jednorázově při odevzdání přehledu o příjmech a výdajích dle skutečně dosaženého hrubého zisku. Zálohy na sociálním pojištění se neplatí v prvním roce výkonu samostatné výdělečné činnosti, v dalších letech se výše měsíční zálohy odvíjí od skutečného vyměřovacího základu. Když je hrubý zisk do limitu, tak se ani v dalším roce měsíční zálohy na sociálním pojištění neplatí. Pokud je vyšší než limit, potom se v dalším období od odevzdání přehledu o příjmech a výdajích již měsíční zálohy platí, ale nemusí být dodržena minimální měsíční záloha (v roce 2018 činí minimální měsíční záloha 2 189 Kč). Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti může měsíční záloha na sociálním pojištění být třeba 1 000 Kč.

Praktický příklad 1)

Paní Nováková je od začátku roku 2018 v zaměstnaneckém poměru, kde pracuje na smlouvu na dobu neurčitou. V zaměstnání má hrubou mzdu 32 000 Kč a z této hrubé mzdy je jí zaměstnavatelem sráženo sociální pojištění ve výši 2 080 Kč (32 000 Kč x 6,5 %) a zdravotní pojištění 1 440 Kč (32 000 Kč x 4,5 %). Zaměstnavatel navíc za paní Novákovou zaplatí na sociálním pojištění 8 000 Kč (32 000 Kč x 25 %) a na zdravotním pojištění 2 880 Kč (32 000 Kč x 9 %). Od března 2018 zahájila paní Nováková samostatnou výdělečnou činnost. V roce 2018 neplatí zálohy na sociálním ani zdravotním pojištění. Paní Nováková si splnila svoji oznamovací povinnost a zahájení vedlejší samostatné výdělečné činnosti oznámila na místně příslušné OSSZ i zdravotní pojišťovně. Hrubý zisk, tedy příjem ponížený o výdaje, za deset měsíců roku 2018 bude činit 45 500 Kč. Sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti tedy paní Nováková platit nebude, poměrný hrubý zisk je do limitu. Na zdravotním pojištění doplatí jednorázově 3 072 Kč (45 500 Kč x 50 % x 13,5 %). Nedoplatek na zdravotním pojištění uhradí do 8 dní od odevzdání přehledu o příjmech a výdajích na zdravotní pojišťovně. Ani od odevzdání přehledů o příjmech a výdajích nebude paní Nováková platit měsíční zálohy na sociálním a zdravotním pojištění.

Praktický příklad 2)

Zaměstnanec pan Holoubek vykonává od ledna 2018 vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Hrubý zisk za rok 2018 bude činit 94 000 Kč. Na sociálním pojištění doplatí jednorázově 13 724 Kč (94 000 Kč x 50 % x 29,2 %). Na zdravotním pojištění doplatí jednorázově 6 345 Kč (94 000 Kč x 50 % x 13,5 %). Po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2018 nebude pan Holoubek platit již pouze zálohy na zdravotním pojištění. Na sociálním pojištění bude platit měsíční zálohu ve výši 1 144 Kč (13 724 Kč: 12 měsíců). Protože bude pan Holoubek platit ze samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění, tak bude mít vyšší vyměřovací základ za rok 2018 pro výpočet svého státního důchodu (invalidního nebo starobního).